Chcete silnou ekonomiku? Nezapomínejte regionální metropole
Silnou ekonomiku tvoří geograficky rovnoměrné rozvrstvení investic, nestačí ekonomickou aktivitu soustředit jen do největšího města. Příkladem je Velká Británie, která sice má velmi úspěšný Londýn, ale pokulhávající regionální metropole. Na statistikách je to znát, zaostává za USA i evropskými rivaly.
Spojené státy těží z rozvětvení investic, které nesměřují jen do New Yorku, ale proudí i do regionů. Podobný trend lze pozorovat i v Evropě, kde se obdobně daří Německu a Francii. Co všechny tyto země spojuje? Mají konkurenceschopné regionální metropole, tvrdí britský think-tank The Centre for Cities v analýze vydaní k zasedání špiček G7.
V té méně úspěšné části sedmičlenného žebříčku se nachází Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené království. Právě posledně jmenovaná země zaostává za evropskými rivaly ve statistikách hospodářského růstu, životních standardů i produktivity.
FOTOGALERIE: Podívejte se do Liverpoolu. Města fotbalu, Beatles a Batmana
„Poselstvím pro tvůrce politik je, aby si všímali, proč USA, Francie a Německo dosahují mnohem lepších výsledků než Velká Británie. I když to není výlučný důvod, významnou roli v tom hraje úspěch jejich velkých měst,“ předesílá ředitel organizace Andrew Carter.
Evropský parlament se o víkendu posunul znatelně doprava. Některé parlamentní skupiny i národní lídři dostali tvrdou lekci, ale konec proevropské koalice to znamenat nemusí. Ursula von der Leyenová je nadále přední kandidátkou na vedení Evropské komise, místo ale nemá jisté.
Karel Pučelík: Jak bude vypadat nový „pravicový“ Evropský parlament
Názory
Manchester za Palermem
Jediným britským městem, které v konkurenci obstojí, je Londýn, i když i tady někdejší sláva poněkud bledne. Obrovskou mezeru mezi hlavním městem a regionálními centry proto nelze vysvětlit tím, že Londýn je velmi úspěšný, zatímco regiony alespoň průměrné. Další ostrovní metropole v produktivitě nestíhají, a to nejenom Londýnu, ale dokonce i městům jako sicilské Palermo nebo těm na území bývalé NDR.
„Velikost měst, jako je Manchester a Birmingham, znamená, že by měla mít výhodu v přilákání špičkových podniků. Přesně to dělají města jako Chicago, Mnichov a Lyon, která nabízejí přístup ke kvalifikovaným pracovníkům, vysoce kvalitním kancelářským prostorám a ‚přelévání‘ výhod od sousedních firem. Britští politici se musí zaměřit na řešení důvodů, proč to naše velká města nedělají ve stejné míře,“ popisuje Carter.
Zmíněná britská regionální velkoměsta si přitom nejde představovat jako zapadlou periferii, kde bují nezaměstnanost a chudoba. V číslech nezaměstnanosti jsou na podobné úrovni jako celkově úspěšnější sídla v Německu a lépe než ve Francii a Itálii. Problém je ale v tom, že ta britská nedisponují dostatečným množstvím pracovních míst ve vysoce specializovaných oborech s vyšší přidanou hodnotou. Právě ta ale přináší efektivitu. V G7 je v tomto ohledu horší jen Japonsko. Naopak excelují USA s městy jako San Francisco a s velkým odstupem Seattle a New York.
Verdikt poroty ukázal, že ani političtí lídři nejsou nedotknutelní. Donald Trump je prvním odsouzeným prezidentem ze spáchání trestného činu, což je obrovská kaňka v životopisu. Dřív by to třeba něco znamenalo, ale v dnešní vypjaté Americe nemusí. Ani vězení Trumpa od podzimní kandidatury odstavit nemůže. Jednoduše řečeno, pokud Američané Trumpa v Bílém domě nechtějí, musí se tak vyslovit u voleb.
Karel Pučelík: Trump je vinen. Bude to ale pro voliče vůbec něco znamenat?
Názory
Náprava za miliardy
Aby regiony přestaly být brzdou ekonomiky, je třeba velkých změn. A také peněz. Thin-tank odhaduje, že by britská vláda musela do regionů nalít v průběhu deseti let kolem šestnácti miliard liber (480 miliard korun). Jde o podmínky pro firmy, podmínky pro práci, bydlení a každodenní život i dopravu a infrastrukturu.
„Má-li se cíl dosáhnout většího blahobytu než v Německu stát skutečností, bude příští vláda muset provést vážnou reformu systému plánování a realizovat strategii a s ní spojené financování, které dalece přesáhne dosavadní pokusy o obnovení regionální rovnováhy nebo vyrovnávání,“ dodává Carter.
Tento herkulovský úkol bude čekat na příští britskou vládu. Nejde ale jen o Brity, jejich města jdou dobrým modelem, ale inspirovat se mohou i další země, Česko nevyjímaje.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
