Nové nařízení EU může již brzy výrazně zdražit potraviny, varují experti
Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.
Nová pravidla totiž zavádějí řadu povinností – od testování obalů přes jejich recyklovatelnost až po nové označování. Problémem ale je, že výrobci obalů, potravináři ani obchodníci dosud nevědí, jak přesně budou tato pravidla fungovat.
„Nevíme, co přijde zítra“
Od 12. srpna má například začít povinné testování obalů na chemické látky s přísnějšími limity. Evropská komise ale zatím nevydala metodiku, podle které by se mělo testování provádět. „Investujeme jako průmysl do obalů zcela naslepo. A nevíme, co přijde zítra,“ uvedla Werbynská.
Situaci komplikuje i čas. I kdyby metodika vyšla v červnu, firmy by měly jen několik týdnů na to, aby obaly otestovaly, vyrobily, dodaly potravinářům a ti je následně dostali do obchodů. V celé EU přitom existují jen tři laboratoře a na trhu je zhruba 18 milionů typů obalů. Jeden test stojí tisíce korun a trvá tři týdny. „A 13. srpna ráno mají být na regálech jenom tyto obaly a žádné jiné,“ upozornila Werbynská.
Podle ní je splnění těchto požadavků nereálné. Už samotný návrh a zavedení nového obalu do výroby totiž běžně trvá jeden až dva roky.
Další komplikací je povinnost, aby všechny obaly byly od srpna recyklovatelné. Ani zde ale zatím neexistuje jasná metodika. Firmy tak nevědí, jak své obaly upravit, aby splnily nové požadavky. Přibýt má také povinné označování výrobců obalů nebo zákaz některých typů plastového balení.
Chybějící analýza dopadů
Werbynská přitom nekritizuje samotnou myšlenku nařízení, ale jeho nepřipravenost a chybějící analýzy dopadů. „Ta legislativa je napřed před průmyslem i výzkumem. A zaplatíme to my všichni,“ uvedla.
Načasování změn je podle ní o to horší, že se odehrává v době, kdy kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje doprava i plasty. Náklady na nové požadavky přitom půjdou do miliard a firmy je budou muset promítnout do cen výrobků. Dopad se tak neomezí jen na potraviny, ale na všechny balené produkty.
Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.
Michal Nosek: Našim lidem naše potraviny. Pokud tedy nebudou stát víc než ty nejlevnější
Názory
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je navíc obtížné odhadnout celkové náklady, protože rozsah změn zatím nikdo přesně nezná. „Nové požadavky znamenají obrovské investice, což se logicky na konečných cenách balených výrobků musí odrazit,“ uvedl.
Jen zavedení povinného označování výrobců obalů by podle Werbynské mohlo v celé EU stát až 120 miliard eur. K tomu je potřeba přičíst náklady na testování, administrativu i budování rozsáhlých datových systémů.
Nařízení kritizují i potravináři, podle kterých hrozí byrokratický zmatek a opakované změny obalů v krátkém čase. Nová pravidla přitom vstoupila v platnost už loni v únoru a týkají se všech obalů bez ohledu na materiál. Jejich cílem je snížit množství odpadu, podle kritiků ale mohou přinést výrazné zdražení.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
