Stačí 20 metrů k dokonalému víkendovému bydlení? Tenhle domek stál necelých pět milionů
Na první pohled nenápadná stavba o pouhých 20 metrech čtverečních. Ve skutečnosti ale jde důmyslně navržený prostor, který zvládne plnohodnotné bydlení bez kompromisů, a navíc zcela mimo sítě. Víkendový „tiny nouse“ s výhledem na západy slunce nad Rakouskem stála 4,5 milionu korun.
Na konci vinic vinařství Zlatý Roh, vysoko nad hradem Devín v Bratislavě, vznikl projekt, který bourá představy o tom, kolik prostoru člověk skutečně potřebuje k pohodlnému životu. Architektonickým zadáním bylo vytvořit plnohodnotné víkendové bydlení na ploše pouhých 20 metrů čtverečních bez kompromisů v komfortu a zároveň s úplnou energetickou soběstačností v našich klimatických podmínkách. Za návrhem stojí studio Ark-Shelter (Archekta), konkrétně architekti Martin Mikovčák a Viktor Mikovčák.
Výsledkem je kompaktní domek, chatka, o užitné ploše 14,7 metrů čtverečních, který ale díky chytrému řešení působí výrazně větší. Klíčovou roli hraje maximální otevření směrem do krajiny. Dvě fasády se dají kompletně odklopit a promění se v terasy, za nimiž se skrývají posuvné skleněné stěny. Interiér se tak plynule propojuje s exteriérem a obytný prostor se opticky i funkčně násobí.
Hlavní obytný prostor doplňuje kompaktní kuchyňská linka a koupelna se sprchou. Zajímavým detailem je betonové umyvadlo umístěné přímo v okně s výhledem do lesa, které proměňuje každodenní rutinu v klidný rituál.
Malý prostor, velký zážitek: když architektura rozšiřuje realitu
Večer přichází zásadní proměna prostoru. Spaní je ukryté v podkroví, které během dne zůstává skryté. Přístup se aktivuje jednoduchým mechanismem. Zatažením za kabel lampy se světlo zvedne a odhalí prostor na spaní. Schodiště je nenápadně ukryté ve skříni a funguje jako regál. Podkroví pak nabízí kontrastní atmosféru: uzavřenější, intimní prostor se střešním světlíkem pro pozorování hvězd.
Dům je navržen jako plně soběstačný objekt fungující po celý rok. Energetický systém kombinuje solární panely, bateriové úložiště a plynové bomby. Hybridní spotřebiče automaticky přepínají mezi elektřinou a plynem podle aktuální kapacity baterie. Elektřina slouží především pro osvětlení a drobná zařízení, zatímco energeticky náročnější provoz, jako je ohřev vody nebo vytápění, se flexibilně přizpůsobuje dostupnému zdroji.
Voda je akumulována v nádrži integrované v podlaze, stejně jako systém pro splaškovou vodu. Komfort v létě i zimě zajišťuje inteligentní větrání a stínění. V létě stavba nasává chladnější vzduch ze severní strany pod podlahou a odvádí teplý vzduch přes rekuperační jednotku ve střeše. V zimě systém funguje opačně a reaguje na aktuální hodnoty CO₂ a vlhkosti.
Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry
Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala
Reality
Tiny Houses jsou speciální architektonickou disciplínou i zajímavou alternativou bydlení. I když bydlení ve dvou na 25 metrech čtverečních není pro každého. „Je vám padesát, bydlíte v domě nebo bytě, děti odrůstají. A vám se prostě už nechce uklízet, vytápět a servisovat rozlehlý byt nebo dům. Chcete odejít z města, soustředit se na jiné věci než je čím dál náročnější provoz vlastního bydlení,“ přibližuje v rozhovoru výhody minimalistických domků Radek Váňa, autor knihy Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení.
Řešení bytové krize nepřináší. I tak Češi podléhají trendu mini domků, říká propagátor architektury
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
