Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?
Tichá Šárka patří k několika málo lokalitám v Praze, kde nová výstavba naráží na přímé srovnání s krajinou a okolní vilovou architekturou. Projekt Jenerálka od KKCG ukazuje, že v takovém prostředí už nerozhoduje jen standard nebo technologie, ale samotný návrh domu.
Developerská skupina KKCG Real Estate Group dokončila na konci února projekt top’rezidence Jenerálka v pražské Tiché Šárce. Soubor čtrnácti vil za zhruba 650 milionů korun byl z většiny prodaný ještě před kolaudací. Výsledek odpovídá charakteru lokality.
Tichá Šárka patří k několika málo místům v Praze, kde nová výstavba nevzniká v anonymním prostředí. Zástavba je rozvolněná, terén otevřený a v přímém kontaktu s krajinou Šáreckého údolí. Nové domy nejsou kryté okolím. Jsou viditelné z větší vzdálenosti a dají se snadno srovnávat, a to jak mezi sebou, tak i s okolní vilovou zástavbou, což zvyšuje nároky na jejich podobu.
Standard novostaveb se v Praze v posledních letech srovnal. Technologie i energetická řešení jsou napříč projekty podobné a rozdíly ve vybavení se zmenšily. V takové situaci hraje větší roli návrh.
Standard už nerozhoduje. Rozhoduje architektura
Na projektu Jenerálka se podílelo studio Abtsmolen (Juraj Smoleň, Štěpán Abt) a ateliér Chybik + Kristof. Architektura vychází z principů raumplanu Adolfa Loose, tedy z členění prostoru do výškově odlišných úrovní místo klasického dělení na patra. V praxi to znamená jinou práci s dispozicí, světlem i propojením jednotlivých částí domu. Takové řešení se v běžné developerské výstavbě objevuje spíš výjimečně.
Domy jsou zasazené do svažitého terénu a pracují s výškou i orientací vůči okolí. Součástí návrhu jsou i zahrady vyvýšené nad úrovní ulice, které oddělují soukromý prostor od veřejného.
Praha 6 zároveň patří k lokalitám, které kombinují klidnější prostředí s relativně dobrou dostupností centra. Z Jenerálky je přímé spojení na metro A Bořislavka a dál do Dejvic a centra města.
Domy využívají stropní vytápění a chlazení, řízené větrání s rekuperací a jsou navržené jako nízkoenergetické. Součástí je i příprava na fotovoltaiku a dobíjení elektromobilů.
Přesné ceny developer nezveřejnil, ale podle srovnatelných transakcí v Praze 6 se dají odhadnout ve vyšších desítkách milionů korun. V lokalitách jako Hanspaulka nebo Ořechovka se nové vily běžně prodávají za 60 až 120 milionů korun, v závislosti na velikosti a konkrétním umístění.
Projekt Bydlení META Modřany dosáhl nejvyššího bodu hrubé stavby první etapy a směřuje k dokončení začátkem roku 2027. Rekonverze původního administrativního objektu přinese 183 bytů, školku i nové obchodní prostory.
Z továrny na zdravotnickou techniku luxusní bydlení: Byty u Vltavy startují na 6 milionech
Reality
Skupina KKCG získala přes 73 tisíc metrů čtverečních pozemků v pražské Krči, v blízkosti budoucí stanice metra D. Prostřednictvím dceřiných firem ovládla společnosti, pod které sedm parcel spadá. S odvoláním na údaje z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku to uvedl web Hospodářský novin. Investiční skupina miliardáře Karla Komárka podle něj pozemky získala od pražského podnikatele, lobbisty Tomáše Hrdličky.
Komárkova KKCG získala pozemky v blízkosti budoucí linky metra D
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
