Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.

Koruna dál rychle posiluje, její kurz je podle ČNB už pod úrovní 24,25 za euro. Před čtvrt rokem to bylo 24,65 a vy jste tehdy tvrdil, že se na této úrovni udrží do Vánoc. Jak to, že koruna dál posiluje?

Protože převážná většina dat, která za tu dobu přišla, ať už se to týká domácí ekonomiky nebo zahraniční, jsou v proinflačním směru. Asi nejjasnějším signálem byly mzdy za druhé čtvrtletí.

Tam byl meziroční růst 7,8 procenta…

Ano. Bylo to velké překvapení, nestandardní. To si myslím vyvolalo jak v ČNB, tak u všech, kdo národní banku pozorují, obrovské podezření, že dalšímu poklesu sazeb je na dlouhou dobu konec. Na finančních trzích už lehce převažuje názor, že pokud se sazby budou v nadcházejících dvanácti měsících posouvat, tak už to bude nahoru. Ještě donedávna bylo očekávání opačným směrem. Není to výrazně nahoru, ale křivka je lehce rostoucí. Výhled na české úrokové sazby se posunul pro několik nadcházejících čtvrtletí nahoru. Z toho plyne, že všechny výnosy v české ekonomice mají tendenci posouvat se stejným směrem. Tím pádem investice do českých aktiv jsou atraktivnější, než byly třeba v létě. Z toho plyne posilování koruny.

Lukáš Kovanda: Burzy ženou povolenky vysoko nad politické stropy. Těžit budou fondy, tratit domácnosti

Názory

Proč je slib trvalejšího zastropování cen povolenek nesmysl a proč se Brusel rozhodl zavést povolenky místo uhlíkových daní? I právě proto, že cena povolenky není zastropovaná či jinak fixovaná, na rozdíl od uhlíkové daně.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Prognóza České spořitelny ještě v létě hovořila o tom, že by sazby mohly v letošním roce naopak klesnout…

To platilo někdy na jaře. Jenže mezitím mimo jiné vykrystalizovala hrozba, že by do české inflace v roce 2027 mohla přijít regulace ETS2 (emisní povolenky pro občany za paliva či vytápění – pozn. red.). Tato možnost vyvolala na straně ČNB rétoriku, že je na obzoru nové proinflační riziko. A i když se nyní nepromítá do rozhodování okamžitě a úplně v očekávání voleb, tedy jaký dopad budou mít volby vliv na přenos povolenek do cen a na maloobchodní spotřebu, dopad tam bude. Samotná ČNB zdůraznila, že z hlediska tohoto faktoru by bylo zvláštní snižovat úrokové sazby. A za půl roku je zase zvyšovat. Už teď víme, že šok přijde.

V posledních dnech se začíná tato představa houpat. Členské země Evropské unie se snaží něco dělat, aby povolenky nebyly tak drahé, jak předpokládá ČNB. Je otázkou, jak to nakonec bude. Minimálně do posledních dní to vypadalo, že daleko na obzoru je proinflační novinka. ČNB už tak zdůrazňovala velké pochyby, zda je prostor snižovat sazby. Možnost snižování už je úplně ze stolu. V prognóze České spořitelny máme ještě jedno a poslední snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. A to v polovině roku 2027 poté, co se ČNB ujistí, že ETS2 nevnesla do české inflace nic zásadního.

Českou inflaci způsobuje maloobchodní spotřeba. Jak velkou proinflační hrozbou je ETS2, jak opatření Češi vstřebají?

Na vývoj inflace je rozhodně výraznější vliv spotřeby. Přestože jsou sazby nad třemi procenty, kde většina z nás čekala, že sazby skončí. Ale ony tam neskončily a možná tam neskončí několik dalších let. Je vidět, že česká spotřeba je silnější a že je potřeba držet sazby výše. Aby inflace doklesala na dvojku, pořád se drží na dvou a půl procentech. To bude trvat ještě několik čtvrtletí. Kdežto ETS2 je jednorázový šok v roce 2027. Je nad ním otazník, jak velký bude nebo kdy přijde, zda nedojde k odkladu. Ale i kdyby přišel, tak nejde o samotný šok, ale jeho sekundární dopady do české ekonomiky. Na rozdíl od povolenek je domácí spotřeba dlouhodobá. Od roku 2016 rostou ceny služeb velmi svižně. A teď už můžeme říct se zpětným pohledem, že sazby ČNB byly v období posledních osmi let nepřiměřeně nízko. Výsledkem bylo, že inflace byla skoro celou tu dobu nad inflačním cílem.

Je to v podstatě projev konvergence. Česká cenová hladina je stále ještě nižší než v Německu nebo na Západě, snaží se prodrat výš k západním úrovním. Což je dobře, to všichni chceme, když s tím ruku v ruce jde růst mezd. Mzdy v Česku rostou zřetelně rychleji než na Západě. Teď je na ČNB, aby tuto konvergenci vytlačila z inflace a posunula ji do kurzu koruny. Je správné, aby inflace byla kolem dvou procent a aby se posouvání k Západu dělo přes kurz koruny.

Teď to vypadá, že se vracíme do scénáře, že se české ceny, ale i české mzdy zvyšují. Děje se to víc než je potřeba, inflace je nad dvěma procenty. Takže to půl procenta inflace je potřeba překlopit do kurzu.

Dostupné bydlení. Jak se k němu politici staví? Prošli jsme plány stran

Názory

Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Koruna tedy bude dál posilovat?

U sazeb čekáme stagnaci a jedno snížení v roce 2027. V následujících dvanácti měsících lehounce převažuje očekávání nárůstu. Koruna bude dál posilovat. Kurz je citlivý na spoustu dalších faktorů, než je jenom kurzový diferenciál vůči eurosazbám. Záleží na sentimentu, na vývoji v podobných ekonomikách. Teď například dostal negativní výhled rating Polska. Což může hrát do karet koruně, možná bude posilovat více. Část investorů, kteří chtějí mít peníze ve střední Evropě, možná přesune část peněz do Česka. Je spousta dalších nejistot, ale základní scénář je posilování koruny.

Kdy prolomí koruna kurz 24 vůči euru?

Jestli bude koruna posilovat o procento ročně, tak by to mělo být do dvou let.

Jakou roli v tomto vývoji hrají nadcházející volby, respektive politika příští vlády?

V tuto chvíli je vliv voleb na kurz koruny minimální, není jasné, jak bude vypadat příští vláda. Bude záležet na tom, kdo bude ve vládní koalici a jak se vláda postaví k fiskální politice, k zadlužování. Pokud budou deficity státního rozpočtu zhruba odpovídat investicím, jako je tomu dosud a je to v pořádku, tak to investorům nevadí. Pokud by budoucí vláda dělala opatření jako v minulosti, kdy dala například pět tisíc všem důchodcům, nebo se vyhlásí nějaká plošná pomoc kvůli emisním povolenkám, tak by to byla výraznější suma do deficitu státního rozpočtu a mohlo by to korunu mírným způsobem poškodit. Ale Česko má dlouhodobě reputaci, že jsou Češi hodně konzervativní, nemají rádi deficity. Myslím, že budoucí vláda, ať už bude v jakékoliv kompozici, nebude tak dramaticky rozhazovačná, aby to korunu zásadním způsobem poškodilo.

Šéf společnosti LVMH vyrábějící luxusní zboží a nejbohatší Francouz Bernard Arnault ostře kritizuje navrhovanou dvouprocentní daň pro miliardáře. Jde o útok na francouzskou ekonomiku, řekl v rozhovoru s britským nedělníkem The Sunday Times.

Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur, tedy 2,4 miliardy korun, kterých je ve Francii přibližně 1800. Premiér Sébastien Lecornu čelí tlaku Socialistické strany, aby opatření zahrnul do rozpočtu na rok 2026, v opačném případě bude čelit hlasování o důvěře, které by mohlo znamenat pád vlády. Podle průzkumu agentury Ifop návrh podporuje 86 procent Francouzů.

„Zjevně nejde o technickou ani o ekonomickou debatu, ale o jasně deklarovanou snahu zničit francouzskou ekonomiku,“ řekl Arnault. Ekonoma Gabriela Zucmana, který za plánem stojí, podnikatel označil za krajně levicového aktivistu, který využívá „pseudoakademické kompetence“ k prosazování ideologie zaměřené na demontáž ekonomického systému.

„Nikdy jsem nebyl aktivistou žádného hnutí ani strany,“ napsal Zucman na síti X. Ekonom působící jako profesor na pařížské École normale supérieure a také na Kalifornské univerzitě v Berkeley dodal, že jeho práce je založena na výzkumu, nikoli na ideologii.

Trh s luxusními hodinkami stagnuje. Spásu má přinést Čína i umělá inteligence

Trhy

Přestože kapitálové trhy v posledním roce značně posilují a klesají úrokové sazby, švýcarským výrobcům luxusních hodinek se nedaří využít rostoucího bohatství globální populace. Trh s hodinkami Swiss Made stagnuje, největšímu výrobci Swatch Group dokonce tržby výrazně klesají. A k tomu přicházejí americká cla, která luxusní hodinky dále masivně zdraží.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Rétorika jako u Trumpa či Muska

„Vzhledem k tomu, že tato rétorika pochází od jednoho z nejbohatších mužů světa a v kontextu, kdy jsou akademické svobody v rostoucím počtu zemí zpochybňovány, měla by nás všechny znepokojovat, protože se příliš neliší od rétoriky (amerického prezidenta Donalda) Trumpa nebo (nejbohatšího člověka planety Elona) Muska,“ uvedl dále Zucman.

Zucman podle agentury Reuters patřil mezi 300 ekonomů, kteří před loňskými parlamentními volbami veřejně podpořili ekonomický program levicové koalice Nová lidová fronta, jejíž součástí jsou mimo jiné i komunisté nebo levicově populistické hnutí Nepodrobená Francie Jean-Luca Mélenchona.

Zucman se domnívá, že opatření pomůže státnímu rozpočtu. Podle časopisu Challenges činil v roce 2010 celkový majetek 500 nejbohatších francouzských domácností 200 miliard eur, zatímco loni už to byl šestinásobek, tedy asi 1,2 bilionu eur. Zucman připomíná, že tím se toto jmění zvýšilo z 12 procent hrubého domácího produktu (HDP) Francie na 42 procent výkonu ekonomiky. Argumentuje také, že tito lidé v důsledku optimalizace platí nepoměrně nižší daně než chudší domácnosti.

Po pádu vlády Françoise Bayroua, která 8. září neustála hlasování o důvěře, čelí Francie rozsáhlé politické krizi. Nástupce Bayroua Sébastien Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem nespokojené veřejnosti, parlamentu a investorů, kteří se v druhé největší ekonomice eurozóny obávají rostoucího deficitu. Tento měsíc po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona.

Tento měsíc po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Mezi požadavky demonstrujících byla i daň pro nejbohatší. „Zucmanova daň. Ultrabohatí, zaplaťte,“ stálo na jednom z transparentů.