Ekonom Skořepa: Silná koruna může tlačit sazby dolů

Koruna za poslední týdny výrazně posílila, vůči euru o třicet haléřů, z 24,95 na současných 24,65 koruny za euro. Čím to je? Zatímco ECB sazby v červnu snížila, ČNB je ponechala na původní úrovni. Koruna se stala pro investory atraktivní. Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny, by to mohlo vytvořit větší tlak na snížení sazeb o 25 bazických bodů. A pokud vstoupí v platnost Trumpova cla, dotklo by se to podle něj Česka mírným poklesem HDP.
Koruna v posledních týdnech výrazně posílila, vůči euru asi o čtvrtkorunu. Je hlavním důvodem úroveň základních sazeb v eurozóně (2,15 procenta) a v Česku (3,5 procenta)?
Myslím, že to tak je. Samozřejmě nejde jen o momentální diferenciál, ale i o vyhlídku do nejbližší budoucnosti a o vliv dat z posledních týdnů. Z české ekonomiky přicházela zřetelně proinflační data, prorůstová data. To vede k posun rady ČNB k většímu váhání se snižováním sazeb. Což potom činí z koruny atraktivnější investiční nástroj.
Bude koruna ještě posilovat, nebo už se dostala na stav, na které zůstane delší dobu?
Prognózovat kurz v horizontu týdnů je obecně ošemetná záležitost. Je potřeba to brát s velkou rezervou. Ale tipnul bych si, že koruna už moc posilovat nebude. Všechno už je zaceněno. Vývoj různých makroekonomických statistik je takový, že už se zobrazil ve vývoji kurzu. Velký pohyb bych nečekal. Může přijít, ale potom, co přijdou nějaká další data. Třeba co se týká vývoje sazeb ze Spojených států, případně reakce eurozóny. Co se zatím přihodilo, co trhy pozorovaly, ohledně různých statistik České republiky, tak už v koruně je.
Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo, říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Což podle něj znamená, že Česko může na nějaký rychlejší růst ekonomiky zapomenout. Červnové zvýšení inflace je podle něj dáno zejména zdražováním služeb. Hospodští prostě chtějí víc a víc. A kdyby nezlevňovala cena elektřiny a plynu, bylo by zdražování ještě vyšší.
Ekonom Dufek: Ceny už porostou pomalu. Ale i česká ekonomika
Money
Podle jarní prognózy České národní banky by letos neměl až do konce roku kurz klesnout pod 25. To už se stalo. Jaká je vaše prognóza do konce roku?
My máme predikci, že koruna by v tuto chvíli měla být tam, kde je, i v dalších měsících a potom mírně posilovat. Oslabení tam nemáme. Rozdíl může být dán tím, že prognóza Národní banky, což je výrobek expertů ČNB, se nemusejí nutně odrážet do názorů bankovní rady. Čili nemusí být dobrým prediktorem toho, co bankovní rada skutečně udělá. Tato prognóza ukazuje oproti té naší rychlejší snižování úrokových sazeb v nejbližších kvartálech. Z toho logicky plyne, že vývoj kurzu bude na slabších úrovních, než máme my.
Guvernér ČNB se vyjadřoval skepticky k nějakému rychlejšími snižování sazeb. Hlídá si hlavně inflaci. Může být posilování koruny motorem ke snížení sazeb, třeba ještě v letošním roce?
Může být. Tak to vždy funguje, že kurz koruny je důležitým faktorem pro rozhodování o úrokových sazbách. Ale jde o celkové měnové podmínky, což je směs vlivu kurzu a sazeb. Pokud protiinflační úlohu odvede do značné míry kurz, což se teď do jisté míry děje, tak to přináší možnost uvolňovat složku sazbovou. Takže pokud teď kurz posílil zhruba v rozsahu čtvrtkoruny, tak se dá zhruba říct, je to takové pravidlo, že to odpovídá snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku posílila. K euru zpevnila o dvě procenta, k dolaru o téměř 14 procent a k britské libře o pět procent. O téměř čtvrtinu se koruna zhodnotila proti turecké liře. Naopak oslabila k maďarskému forintu, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Koruna je politá živou vodou. Od začátku roku si připsala skalp dolaru, eura i britské libry
Money
Jak se posílení české koruny může promítnout do ekonomiky? Češi odvážejí peníze do ciziny, a firmy jich z ciziny teoreticky vozí méně. Což samozřejmě kvůli zajištění neplatí zcela.
Určitý dopad tam bude. Nejen po stránce chování jednotlivých hráčů, domácností nebo firem a jejich příjmů a výdajů, ale také z hlediska cenového. Všechno, co se dováží, je levnější. Což je právě ten protiinflační efekt silné koruny. A může to pro ČNB znamenat prostor pro mírně uvolněnější sazby. Určitě nějaký efekt bude. Ale zatím se jedná o pár týdnů a rozsah posílení není zas tak velký. Pro českou ekonomiku by to nemělo znamenat nějaký výraznější šok.
Navíc, česká firemní sféra je na podobný vývoj zvyklá. Tam bude dopad ještě menší. Tlumený tím, že řada exportérů je zajištěna dlouhodobě. A také takzvaným přirozeným zajištěním. Řada z nich je totiž zároveň dovozcem. Nebo pokud mají příjmy v eurech, snaží se mít i výdaje v eurech. Třeba úvěry v eurech, jak jsme viděli v posledních letech. Podíl eurového financování českých podniků velmi rychle vzrostl.
Středoevropským trhům pomáhá výrazné zpevnění jejich měn. Navíc ve světě stoupá důvěra v ekonomické vyhlídky Evropy.
Býčí sentiment na Vltavě. Pražská burza byla za pololetí pátá nejvýkonnější na světě
Trhy
Jakým způsobem se může dotknout kurzu koruny vývoj Trumpovy celní války s Evropou?
Česká ekonomika naštěstí nepatří k těm, pro které by Spojené státy byly super významným obchodním partnerem. Nás se to výrazně netýká. Například význam obchodní výměny se Slovenskem je pro nás daleko větší, ať už jde zejména o auta nebo autodíly.
V některých jiných evropských zemích bude dopad větší. Na nás to může mít dopad zprostředkovaný, přes sentiment, například v Německu. Tam sentiment nevypadá vůbec dobře i z jiných důvodů. S oblibou používám kalkulaci ministerstva financí, která ukazuje, že pokud by to skončilo desetiprocentním clem do Spojených států, a stejným clem do Evropské unie, což zatím není ten případ, tak je dopad na českou ekonomiku zhruba v rozsahu půl procentního bodu HDP směrem dolů. Což zase není tak moc. Vliv na nás to mít může, ale hlavně zprostředkovaně přes jiné země.
Pár poznámek k aktuálním, červnovým výsledkům nezaměstnanosti. V Česku je to číslo pořád nízko 4,2 procenta, jedno z nejnižších v Evropě. Je to dobře, je to špatně? Takže pár poznámek k tomu.
Dalibor Martínek: Nejsou lidi, stěžují si firmy. Ale nabízejí jen podřadné práce
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.