České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Od roku 2008 se Česko posunulo výrazně nahoru. Tehdy byla tuzemská hodinová mzda na 42 procentech průměru EU, loni už na 57 procentech. Znamená to zlepšení o 15 procentních bodů.
„Za 17 let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ řekl Holý.
Český posun ale nevypadá tak dobře ve srovnání s některými zeměmi střední a východní Evropy. Rychleji než Česko rostly mzdy například v Litvě, Polsku nebo Estonsku. Litva se podle Holého dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, Estonsko a Polsko se vyhouply na 60 procent. Všechny tři země tak Česko v poměru k evropskému průměru předstihly.
Český pracovní trh se zároveň dál mění. Přibývá zaměstnanců ve službách, zdravotnictví a vzdělávání, zatímco v zemědělství a průmyslu jejich počet klesá.
Reálné mzdy v letošním prvním čtvrtletí rostly ve všech odvětvích, tempo se ale výrazně lišilo. Nejvíce, o 20 procent, vzrostly výdělky v činnostech v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři. O 17 procent se zvýšily mzdy v administrativních a podpůrných činnostech.
Podle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové za tím stojí mimo jiné růst minimální mzdy. Jde totiž často o nízkokvalifikované nebo méně odměňované práce. Naopak v energetice se mzdy prakticky nezvedly.
O výši výdělku v Česku dál významně rozhoduje pohlaví. Muži loni vydělávali v průměru více než ženy ve všech sledovaných oblastech. Důležitou roli hraje také vzdělání. Podle Holého loni přibylo vysokoškoláků i lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním.
Vyšší šanci na lepší plat mají také zaměstnanci, za které vyjednávají odbory. „Pokud je zaměstnanec pokrytý kolektivní smlouvou na podnikové úrovni, má o 10 tisíc korun více, než když vyjednává sám,“ uvedl Holý. Připomněl, že nadpoloviční většina zaměstnanců v Česku kolektivní smlouvou pokryta není, zatímco směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání zahrnovalo až 80 procent pracovníků.
Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Podle údajů ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku ministerstva práce se hrubé mzdy v Česku loni nejčastěji pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44 337 korun.
Průměrnou mzdu 52 202 korun přitom nepobíraly zhruba dvě třetiny zaměstnanců. U mužů to bylo 59 procent, u žen o 14 procentních bodů více. Nad 200 tisíc korun hrubého měsíčně se dostalo pouze 0,8 procenta zaměstnanců. I v této skupině výrazně převažovali muži: tuto hranici překročilo 1,2 procenta mužů, ale jen 0,3 procenta žen.
Podle Holého si nejméně polepšila střední třída. Česká mzda se tak sice evropskému průměru přibližuje, zároveň ale platí, že část regionu Česku utíká a rozdíly uvnitř pracovního trhu zůstávají výrazné.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Evropu čeká dluhová zkouška. Bez reforem může zadlužení vystřelit na dvojnásobek
Česko se zapojí do jednoho z nejvýnosnějších farmaceutických závodů současnosti. Novo Nordisk bude ve Středočeském kraji vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu, po nichž celosvětově prudce roste poptávka. Do závodu v Bohumili firma investovala několik miliard korun.
Dánská firma Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v obci Bohumil ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
Firma továrnu v Jevanech koupila v roce 2024 od společnosti Novavax za 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun). Novavax v závodě vyráběl součásti své covidové vakcíny, v roce 2020 zaměstnával 450 lidí. Předtím tam firma Baxter produkovala vakcíny proti prasečí chřipce, léky a séra se v místě vyrábějí od 20. let 20. století. Státu areál patřil do roku 2001.
Dánská firma Novo Nordisk vznikla v roce 1923. Zaměřuje se na léčbu cukrovky a dalších závažných chronických onemocnění, jako jsou obezita nebo vzácná onemocnění krve a vzácná endokrinní onemocnění. V 80 zastoupeních po celém světě zaměstnává více než 69 tisíc lidí.
Léčba obezity patří v současné době podle odborníků mezi nejlukrativnější segmenty zdravotnictví, injekční přípravky firem Novo Nordisk a Eli Lilly užívají podle odhadů celosvětově desítky milionů lidí. V závodě v obci Bohumil nedaleko Jevan se dříve vyráběly například součásti covidové vakcíny firmy Novavax nebo vakcíny proti prasečí chřipce firmy Baxter.
Biohacking: Pijete málo? I mírná dehydratace může rozhodit mozek i energii
Voda je jednou z nejzákladnějších látek pro fungování lidského organismu. Často se mluví o tom, že bychom měli víc pít, případně že dehydratace způsobuje bolest hlavy nebo únavu. Voda ale zasahuje prakticky do všech procesů v těle, od regulace teploty přes fungování mozku až po transport živin, hormonální signalizaci nebo práci buněk.
Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít.
Zdravé jídlo je dnes velký byznys. Regály plní proteinové výrobky, funkční nápoje a superpotraviny, sociální sítě zase rady o kortizolu, glukóze nebo sacharidech. Jenže kde končí skutečná výživa a začíná marketing? V rozhovoru s nutriční specialistkou Vendulou Popelkovou, známou na sítích jako @doktorkapotravin, boříme nejčastější mýty o jídle a vysvětlujeme, proč zdravá strava nemusí být drahá ani složitá.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Spása pro obézní Číňany. Na tamní trh míří lék Wegovy
Praha posouvá jeden z největších projektů městského nájemního bydlení. V Dolních Počernicích získala první etapa nové čtvrti územní rozhodnutí, vzniknout má 269 bytů. Celkem město v lokalitě plánuje nejméně 800 bytů, školu, školku i novou infrastrukturu.
Pražská developerská společnost posunula jeden ze svých největších projektů dostupného bydlení. Pro první část rozvojového území v Dolních Počernicích získala pravomocné územní rozhodnutí.
První etapa, označovaná jako Dolní Počernice – Projekt 1, počítá s výstavbou 269 městských nájemních bytů. Celá lokalita má v horizontu příštích deseti až dvanácti let nabídnout minimálně 800 bytových jednotek. Součástí plánů je také nová základní škola, školka, veřejná vybavenost, parky a dopravní infrastruktura.
Pro Prahu jde o důležitý milník. Město se v tomto případě nechce spoléhat pouze na soukromé developery, ale samo připravuje bytovou výstavbu na svých pozemcích. Výsledkem nemají být byty k prodeji, ale dlouhodobý městský nájemní fond.
Projekt v Dolních Počernicích je zajímavý právě tím, že nevzniká jako standardní developerský projekt s cílem prodat jednotky koncovým kupujícím. Praha zde připravuje nájemní bydlení, které má zůstat pod kontrolou města.
Dolní Počernice a širší Praha 9 patří v rámci Prahy stále k relativně dostupnějším lokalitám, i tady se ale ceny novostaveb pohybují vysoko. Aktuální nabídky bytů v Dolních Počernicích na Sreality ukazují, že nové nebo novější byty se v lokalitě často pohybují zhruba v pásmu 150 až 180 tisíc korun za metr čtvereční. Například byt 1+kk o velikosti 33 metrů čtverečních je inzerován za zhruba 6 milionů korun, byt 2+kk o 54 metrech čtverečních za 8,2 milionu, byt 3+kk o 71 metrech čtverečních za 11,5 milionu a byt 4+kk o 93 metrech čtverečních za přibližně 14,7 milionu korun.
Právě tento cenový kontext vysvětluje, proč jsou městské nájemní projekty pro Prahu strategické. Pokud by se obdobné byty prodávaly na volném trhu, ceny běžných jednotek by se pravděpodobně pohybovaly v řádu milionů korun za byt. Městský nájemní model má Praze umožnit, aby část nové výstavby zůstala mimo běžnou tržní logiku.
Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
První etapa: nízké domy i služby podél Českobrodské
První fáze projektu počítá s nízkopodlažní bytovou zástavbou. Bytové domy mají mít převážně dvě až tři nadzemní podlaží. Podél frekventované Českobrodské ulice jsou navrženy vyšší polyfunkční domy o dvou až pěti podlažích. Ty mají plnit dvě role. Jednak mají chránit obytnou část před hlukem a provozem z hlavní komunikace, jednak mají v přízemí nabídnout prostory pro služby a obchod. Součástí projektu budou také podzemní garáže a venkovní parkovací stání.
Dokumentaci pro územní řízení zpracovala společnost Loxia. PDS podala žádost o vydání územního rozhodnutí v červnu 2024 podle tehdy platného územního plánu. V dalších fázích přípravy se má už postupovat podle Metropolitního plánu.
Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Dolní Počernice jsou pro podobný projekt zajímavé nejen proto, že zde Praha vlastní rozsáhlé pozemky. Městská část si i přes začlenění do metropole zachovává klidnější, téměř příměstský charakter. To z ní dělá lokalitu, kde může větší rezidenční projekt fungovat pouze tehdy, pokud bude dobře doplněn veřejnou vybaveností, dopravou a zelení.
Významnou součástí místního prostředí je zámecký park o rozloze sedmi hektarů, který spravuje městská část Praha-Dolní Počernice. Na něj navazuje Velký počernický rybník, který městská část označuje za největší rybník na území hlavního města; spolu se zámeckým parkem tvoří přírodní památku o rozloze přes 41 hektarů.
Levnější než Praha, levné už ne. Pozemky u Poděbrad ukazují nový realitní normál
Sen o rodinném domě za Prahou se prodražuje. Zasíťované parcely v dobrém dojezdu od metropole už běžně stojí miliony korun a samotný pozemek je jen začátek celkového rozpočtu. V Choťánkách u Poděbrad teď míří do prodeje poslední etapa parcel, které ukazují, kam se posunuly ceny bydlení ve středních Čechách.
PDS projekt prezentuje jako novou čtvrť inspirovanou principy zahradního města. Nízkopodlažní zástavba má být členěna do bloků s vnitrobloky, zelení, pěšími trasami a parkovacími dvory s vegetační dlažbou. Součástí první etapy mají být dva parky, dětská hřiště, travnaté plochy a výsadba téměř 300 stromů. Projekt počítá také s hospodařením s dešťovou vodou prostřednictvím retenčních nádrží a přírodních jezírek s regulovaným odtokem. Areál má mít centrální zdroj tepla kombinující více technologií. Na střeše jednoho z objektů je plánována fotovoltaická elektrárna.
U takto velkého projektu bude zásadní dopravní a občanská infrastruktura. V lokalitě má vzniknout nová komunikace Nová Úpická, která propojí ulice Českobrodská a U Konečné. Zajistit má také přístup k novému obratišti městské hromadné dopravy.
Stejně důležitá bude školská vybavenost. Celý rozvoj Dolních Počernic počítá s novou základní školou a školkou. Právě kapacity škol a školek jsou u větších rezidenčních projektů v Praze často jedním z hlavních limitů další výstavby. Město i PDS proto projekt prezentují nejen jako bytovou výstavbu, ale i jako přípravu celé nové části města. To bude v dalších letech rozhodující i pro přijetí projektu místními obyvateli.
Praha chce stavět na vlastních pozemcích
Projekt v Dolních Počernicích je první ze čtyř projektových částí, které PDS v této lokalitě připravuje. Celé území má rozlohu 18,5 hektaru a patří mezi největší městské rozvojové pozemky určené pro rezidenční výstavbu.
Petr Urbánek: Sedm tisíc nových bytů v Praze bude. Ale ještě se nekoplo
Hlavní město Praha už čtyři roky rozvíjí svůj plán postavit sedm tisíc bytů pro lidi z takzvaných potřebných profesí. Petr Urbánek jako ředitel Pražské developerské společnosti, kterou si město zřídilo, má za úkol dodat tyto byty. Na rozdíl od soukromých developerů má výhodu, že nemusí vyhledávat a draze vykupovat pozemky pro výstavbu. On je tak nějak od města dostává. Ale stejně jako ostatní stavitelé musí podstupovat standardní proces povolování a výstavby. Výsledkem je, že společnost pod jeho vedením zatím nepostavila ani jeden byt. Sceluje parcely a řeší smluvní vztahy. Velké plány však zůstávají.
Pražská developerská společnost byla založena hlavním městem v roce 2020. Spravuje více než 900 tisíc metrů čtverečních městských pozemků, na kterých město plánuje v příštích letech výstavbu šesti až osmi tisíc bytů. Hodnota portfolia PDS dosáhla podle městské společnosti k červnu 2025 zhruba 9,4 miliardy korun.
Projekt v Dolních Počernicích tak zapadá do širší strategie Prahy: využít vlastní pozemky k výstavbě nájemního bydlení, které zůstane v městském majetku. Pro trh to krátkodobě nebude znamenat zásadní změnu nabídky. Z dlouhodobého hlediska ale může jít o jeden z nástrojů, jak město získá větší vliv na dostupnost bydlení.
Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět
Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.
Pražská developerská společnost připravuje asi šest desítek projektů, do deseti let chce na trh dodat až osm tisíc nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Levnější než Praha, levné už ne. Pozemky u Poděbrad ukazují nový realitní normál
