Češi berou málo. Hodinová mzda je sedmá nejnižší v EU
České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Od roku 2008 se Česko posunulo výrazně nahoru. Tehdy byla tuzemská hodinová mzda na 42 procentech průměru EU, loni už na 57 procentech. Znamená to zlepšení o 15 procentních bodů.
„Za 17 let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ řekl Holý.
Český posun ale nevypadá tak dobře ve srovnání s některými zeměmi střední a východní Evropy. Rychleji než Česko rostly mzdy například v Litvě, Polsku nebo Estonsku. Litva se podle Holého dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, Estonsko a Polsko se vyhouply na 60 procent. Všechny tři země tak Česko v poměru k evropskému průměru předstihly.
Český pracovní trh se zároveň dál mění. Přibývá zaměstnanců ve službách, zdravotnictví a vzdělávání, zatímco v zemědělství a průmyslu jejich počet klesá.
Polepšily si uklízečky nebo údržbáři
Reálné mzdy v letošním prvním čtvrtletí rostly ve všech odvětvích, tempo se ale výrazně lišilo. Nejvíce, o 20 procent, vzrostly výdělky v činnostech v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři. O 17 procent se zvýšily mzdy v administrativních a podpůrných činnostech.
Podle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové za tím stojí mimo jiné růst minimální mzdy. Jde totiž často o nízkokvalifikované nebo méně odměňované práce. Naopak v energetice se mzdy prakticky nezvedly.
O výši výdělku v Česku dál významně rozhoduje pohlaví. Muži loni vydělávali v průměru více než ženy ve všech sledovaných oblastech. Důležitou roli hraje také vzdělání. Podle Holého loni přibylo vysokoškoláků i lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním.
Vyšší šanci na lepší plat mají také zaměstnanci, za které vyjednávají odbory. „Pokud je zaměstnanec pokrytý kolektivní smlouvou na podnikové úrovni, má o 10 tisíc korun více, než když vyjednává sám,“ uvedl Holý. Připomněl, že nadpoloviční většina zaměstnanců v Česku kolektivní smlouvou pokryta není, zatímco směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání zahrnovalo až 80 procent pracovníků.
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude
Money
Podle údajů ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku ministerstva práce se hrubé mzdy v Česku loni nejčastěji pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44 337 korun.
Průměrnou mzdu 52 202 korun přitom nepobíraly zhruba dvě třetiny zaměstnanců. U mužů to bylo 59 procent, u žen o 14 procentních bodů více. Nad 200 tisíc korun hrubého měsíčně se dostalo pouze 0,8 procenta zaměstnanců. I v této skupině výrazně převažovali muži: tuto hranici překročilo 1,2 procenta mužů, ale jen 0,3 procenta žen.
Podle Holého si nejméně polepšila střední třída. Česká mzda se tak sice evropskému průměru přibližuje, zároveň ale platí, že část regionu Česku utíká a rozdíly uvnitř pracovního trhu zůstávají výrazné.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
