Praha chce postavit tisíce nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze
Pražská developerská společnost připravuje asi šest desítek projektů, do deseti let chce na trh dodat až osm tisíc nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze.
PDS byla založena z iniciativy náměstka primátora pro strategický a územní rozvoj Prahy Petra Hlaváčka v červnu 2020 jako příspěvková organizace hlavního města Prahy. Jejím cílem je zhodnocení nemovitostních aktiv Prahy a příprava projektů především dostupného nájemního bydlení, aby bylo možné městský bytový fond rozšířit a nabídnout jej zejména zástupcům preferovaných profesí a rodičům-samoživitelům.
Přípravou projektů dostupného městského nájemního bydlení zhodnocuje městské pozemky aktuálně o rozloze více než 700 tisíc metrů čtverečních. V rámci šesti desítek projektů připravuje šest až osm tisíc městských nájemních bytů, které by měly být realizovány v následující dekádě.
Podívejte se, jaké projekty PDS připravuje:
„Vzhledem k pokročilé fázi přípravy projektů městského nájemního bydlení, z nichž první projekty v letošním roce získají stavební povolení, je nezbytné začít vážně promýšlet strukturu jejich financování. Několik menších projektů je město schopno financovat z vlastního rozpočtu, nicméně z dlouhodobého hlediska potřebujeme nastavit efektivní a robustní systém financování. Takový model by měl umožnit zapojení dalších partnerů, včetně institucí typu Evropské investiční banky a národních finančních nástrojů. Velmi uvítáme, pokud se již v letošním roce podaří dosáhnout shody na konkrétním řešení, které jasně určí, z jakých zdrojů a v jaké struktuře budou náklady na výstavbu městského nájemního bydlení pokryty,“ uvedl k plánované realizaci Hlaváček.
Praha se za pět let příliš nezmění, potřebovala by více bytů i lepší dopravní infrastrukturu. „Praha v roce 2030 bude moderním městem, které bude stále atraktivní pro rekreanty a pro zábavu, ale potřebovala by se také rozvíjet jako město práce, byznysu a bydlení,“ říká sociální geograf Radim Perlín.
Jaká bude Praha v roce 2030? Bohužel se nic moc nezmění, shodli se developeři
Reality
V roce 2025 a 2026 zahájí PDS u dalších projektů s asi 1,4 tisíci byty povolovací proces a dále budou pokračovat intenzivní práce na koordinaci a přípravě velkých rozvojových území. Jedná se o lokality Nové Dvory, Dolní Počernice, a pokud se podaří Magistrátu HMP dokončit majetkové transakce s Dopravním podnikem, bude možné zahájit intenzivnější přípravu rozvoje také na Palmovce.
„Naším cílem je připravit moderní a pestré projekty a v podstatě nové části města, které budou podporovat stabilní komunitu i mezigenerační a sociální propojení jejich obyvatel. Aby tu našli nový domov a zázemí jak mladé rodiny, tak senioři, lidé se zdravotním postižením nebo profesionálové z oborů, které Praha potřebuje. Zkrátka chceme budovat takové město, kde se bude dobře žít všem generacím a kde každý najde své místo. A funkce jednotlivých prostor budou složeny tak, aby tento cíl jednoznačně podporovaly,“ doplňuje Alexandra Udženija, náměstkyně primátora pro sociální oblast, bydlení a zdravotnictví.
Na levém křídle a střední hale Průmyslového paláce v Praze řemeslníci dokončili nové střechy. V pravém křídle pracují na zesílení ocelové konstrukce. Uvnitř budovy v suterénu dokončují technologická zařízení. Palác by měl být připraven na otevření v červnu 2026. Praha zatím za faktury spojené s dostavbou a rekonstrukcí objektu zaplatila 1,4 miliardy korun, celkem by se náklady měly vyšplhat na zhruba tři miliardy, uvedli vedoucí konsorcia Metrostav DIZ David Čech a pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Část Průmyslového paláce vyhořela v roce 2008. Oprava začala v únoru 2022.
OBRAZEM: Oprava pokračuje. Část Průmyslového paláce má nové střechy
Reality
V nové zástavbě tak budou jak mateřské školky a školy, tak komunitní prostory pro aktivní seniory, ale i případné další zařízení sociálních služeb. K tomu bude možné využít například parter budov, který je součástí téměř každého projektu a který má variabilní dispozice. Vedle pracovního prostředí, kanceláří, maloobchodu a služeb budou vytvořena i místa pro odpočinek jako kavárny, restaurace, sportoviště a rekreační plochy.
Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz. Na sociální síti X to uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování. Magistrát podle primátora získal také dalších 200 milionů korun na energetické úspory ve čtyřech školách.
Praha získala 320 milionů na rekonstrukci Pragerových kostek
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
