Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Kdy dojde k přijetí dlouho očekávaného Metropolitního plánu?

Všechny námitky a připomínky procházely velmi širokou platformou a panuje shoda. Někdy v první polovině příští roku bychom chtěli Metropolitní plán představit v procesu takzvaného opakovaného projednání, aby skutečně všichni měli možnost se s ním detailně seznámit a v roce 2026 ho s čistým svědomím schválit.

Architekt Synek: Tuzemské architektonické soutěže jsou kvalitní, mají o ně zájem i ateliéry ze zahraničí

Reality

Zahraniční ateliéry mají o projekty v Česku velký zájem. I z důvodu velkého množství soutěží. Ty jsou navíc relativně otevřené a za posledních 10 let se vylepšila i jejich kvalita. „Zároveň se v tuzemsku se zatím nikdo nesetkal, že by soutěž byla zmanipulovaná,“ přibližuje spolumajitel architektonického studia re:architekti Ondřej Synek v dalším díle podcastu Realitní Club.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zcela zásadně se má měnit lokalita Hlavního nádraží. Rekonstrukce Nové odbavovací haly, která mimochodem vyvolala spoustu negativní kritiky, je jen dílčím tématem.

Problém lokality je skutečně komplexnější, než je jen samotná rekonstrukce Hlavního nádraží. Klíč k rozvoji tohoto území tkví primárně v řešení infrastruktury, tedy pražského železničního uzlu a metra D. Zároveň je zde plánována stavba nové tramvajové trati v úseku Muzeum – Bolzanova. Veřejnost logicky nejvíc zajímá zastřešení. I to je ale jen dílčí fází celého rozvoje. Zatím všechny projekty vznikaly nezávisle na sobě. Naší ambicí je to změnit a vytvořit pravidla koordinace. Máme o ní poměrně jasnou představu.

A to?

Bude to hodně podobné jako akce Florenc 21, která nedávno vyústila vyhlášením čtyř architektonických soutěží.

Tedy i na Hlavním nádraží nás čeká organizace workshopu. Jak časově náročná podobná akce může být?

Musíme vzít v úvahu v jakém stavu se Hlavák aktuálně nachází. Práce na železničním uzlu, zastřešení, zorganizovaní workshopu a propsání jeho výsledků do územního plánu bude zřejmě ještě delší než na Florenci. Nebudou to tři, ale spíš čtyři až pět let. Mluvíme totiž o mnohem větším a složitějším území. Nicméně momentálně se na Hlaváku chystají hned čtyři smlouvy. Jedna se týká prostoru pod magistrálou. Dále zasmluvníme projekt na revitalizaci parku, ta se bude dle mého názoru realizovat nejdéle. Park je ve velmi špatném stavu, jeho významná část byla při stavbě Nové odbavovací haly dosypána a většina stromů tam spíš, než že by rostla, tak chřadne. Třetí smlouva se týká samotné budovy a poslední tramvajové tratě.

Největší brownfield v centru Prahy se změní

Enjoy

Nová náměstí, parky i budovy. Tak by se měl v budoucnu přeměnit brownfield na Florenci podle zadání urbanistické soutěže Florenc 21. Do jejího finále se probojovaly návrhy tří mezinárodních týmů. 

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Její část vzniká už teď. I proto tak rekonstrukce horní části Václavského nádraží trvá tak dlouho?

Rekonstrukce Václavského náměstí trvá dlouho především, protože jde o velmi náročnou technickou záležitost. Pracuje se na rekonstrukci zastřešovací desky přestupní stanice Muzeum. Je ze 60. let. Situaci komplikuje i fakt, že vždy musíme zachovat provoz na magistrále.

Nad projektem dánského architektonického studia Henning Larsen Architects visí velký významný otazník. Navrhují při rekonstrukci Nové odbavovací haly část její střechy ubourat, ta je ale památkově chráněná. Existuje možnost, jak tuto situaci odblokovat?

Reakce na výsledky architektonické soutěže byly překvapivě negativní. Nicméně vítězné architekty považuji za velmi schopné, jsou opravdu evropskou špičkou a věřím, že se s tou situací vypořádají.

Zatím jsme hovořili spíš o vizích. Kde ale Praha příští rok skutečně „kopne“ do země?

Například Pražská developerská společnost žádá o povolení výstavby zhruba čtyř stovek bytů. V tomto případě by se mohlo kopnout, i když ne v roce 2025, ale o rok později. A s mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu. Osobně si hodně přeji, aby se rozjel projekt EUSPA (Agentura Evropské unie pro Kosmický program).

Prahu čeká další miliardová investice: „Sherwood“ zmizí a z Hlaváku se konečně stane nádraží hodné metropole

Reality

Přibydou stromy, tramvajová zastávka a ubydou zbytečná parkoviště. Praha má s Hlavním nádražím velké plány, které by se mohly začít realizovat do dvou let.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Aktuálně se vybírá stavební firma, že?

Ano, rozhodnutí ÚHOS očekáváme v lednu. Tento projekt má hned několik rovin. To, že to trvá tak dlouho, vnímám jako nefér vůči Josefu Pleskotovi, který je pro mě geniálním architektem. Mimochodem viděla jste už jeho skvělý počin u Pražského jezulátka (chrám Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně v Praze pozn. red.)?

Zatím ne.

Vřele doporučuji. Spoustu architektů si na návrhu lávky vedoucí do kostela, který je mimochodem druhým nejnavštěvovanějším místem v Praze po Pražském hradu, vylámalo zuby. Josef Pleskot se s místem, nacházíte se v srdci památkové rezervace, popasoval skvěle. Lávku navrhl tak, že si jí téměř nevšimnete. A abych se vrátil k projektu EUSPA. To, že je dům nedostavěný, a proto vypadá blbě, vnímám jako velkou nespravedlnost právě především vůči Josefovi Pleskotovi. Blbý je to samozřejmě i pro městkou část a navenek. Jde skutečně o velmi strategický projekt s dopadem do našeho hospodářství.

Jaké plány má Praha s nákladovým nádražím Žižkov?

Odkoupení památkově chráněné budovy nákladového nádraží Žižkov svým významem překračuje hranice Prahy 3. Věřím, že se nám podaří vybudovat centrum podobného významu jako jsou například Karlínská kasárna nebo Výstaviště. A započítáme-li potenciál staveb, kterou jsou v diskusích předjednány s památkáři, hovoříme o ploše o velikosti zhruba 30 tisíc metrů čtverečních hrubých podlahových ploch. Nejde ale jen o rekonstrukci zmiňované budovy, plány na rozvoj lokality jsou mnohem komplexnější. Díky odkupu objektu s přilehlými pozemky můžeme plánovat výstavbu školy, nové tramvajové linky či cyklostezky, která v budoucnu propojí Prahu 3 a 10. Pracovně této cyklo komunikaci říkáme cesta z města.

Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět

Reality

Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

O jak velké rozvojové ploše hovoříme?

Kromě těch 30 tisíc metrů čtverečních staveb včetně nákladového nádraží Žižkov, Praha získala více než šest hektarů. Mluvíme o areálu o velikosti poloviny Václaváku.

Právě odkup nákladového nádraží Žižkov a vybudování nové tramvajové linky bylo podmínkou pro změnu územního plánu a tím pádem i ukončení uzávěry v tamní lokalitě.

Věřím, že k odsouhlasení změny územního plánu by mohlo dojít brzy na jaře. A uvolní se nám tak ruce pro Bubny.

Bubny jsou dalším velkým brownfieldem, kde figuruje hned několik aktérů. Jak se pak v takovém území koordinuje rozvoj?

Konkrétně jsou tam dva velcí a vetší množství malých. Na plánovacích smlouvách intenzivně pracujeme, samozřejmě ne sami, ale vždy s dotčenou městskou částí. Do konce roku 2025 bychom mohli odhlasovat změnu územního plánu.

Šéf pražských plánovačů: Kdyby si v Praze nikdo nestěžoval, byl bych nervózní

Reality

„Projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze je velmi smělý, ale řeší dlouhodobé problémy, které jsme dosud nedokázali řešit,“ říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v dalším díle podcastu Realitní Club. Kromě zásadních pražských projektů, jako jsou rekonstrukce Hlavního nádraží či výstavba Vltavské filharmonie, se dostalo i na další ožehavá témata - Metropolitní plán Prahy i rekodifikaci stavebního zákona.

Petra Nehasilová, Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nejenom nová budova filharmonie. Na Vltavské do dvou let započne stavební revoluce

Reality

Čtyři sály, knihovna, kavárny i restaurace. Praha už má jasno, jak bude vypadat Vltavská filharmonie. Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) představilo architektonickou studii. I ta už si našla svoje kritiky.

Petra Nehasilová

Přečíst článek