Partneři projektu

Nové byty v Praze dál zdražují. Přesto rychle mizí, hlavně ty malé

Bytová výstavba
ČTK
Petra Nehasilová

Pražský trh s novými byty nepolevuje. Stabilní poptávka, slabá nabídka a rostoucí náklady na výstavbu posouvají ceny na nová historická maxima.

Pražský rezidenční trh zůstává pod silným tlakem poptávky. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema, podle níž se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo přibližně 1 800 nových bytů. Nabídka ale dál nestačí a ceny pokračují v růstu.

Průměrná nabídková cena nových bytů dosáhla 182 311 korun za metr čtvereční a meziročně vzrostla o 8,6 procenta. Prodejní ceny rostly ještě rychleji a vyšplhaly se na 177 647 korun za metr čtvereční, což znamená meziroční nárůst o 11,2 procenta. V obou případech jde o historická maxima.

Navzdory meziročnímu poklesu prodejů zhruba o 30 procent zůstává trh silný. Loňská srovnávací základna totiž patřila k nejvyšším v historii sledování. „Pražský trh s novými byty byl v prvním čtvrtletí roku 2026 i nadále silný. Za poslední dva roky sledujeme stabilní prodejní tempo s průměrem kolem 1 800 prodaných bytů za čtvrtletí, což představuje nárůst téměř o čtvrtinu oproti desetiletému průměru,“ říká Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Residential.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Přečíst článek

Malé byty dominují trhu

Struktura prodejů se dál posouvá směrem k menším dispozicím. Byty 2+kk tvoří zhruba 45 procent prodejů, 1+kk přibližně 31 procent. Dohromady tak představují více než tři čtvrtiny všech prodaných jednotek. Naopak větší byty z trhu postupně mizí. Důvodem je především jejich horší dostupnost. Vyšší absolutní ceny znamenají složitější financování, což část kupujících vytlačuje právě do menších bytů.

Největší část prodejů se soustředí do hlavních rozvojových částí metropole. Téměř třetina všech prodaných bytů připadá na Prahu 9. Spolu s Prahou 5 tvoří tyto dvě městské části přibližně polovinu trhu. Výrazný podíl si drží také Praha 4 a 10.

Náklady dusí novou výstavbu

Růst cen bytů je stále více ovlivněn náklady na výstavbu. Stavební dodávky za poslední dva roky výrazně zdražily, což komplikuje ekonomiku nových projektů. „Ceny nových bytů v Praze už v průměru přesáhly 182 tisíc korun za metr čtvereční. Dlouhodobě je tlačí nahoru hlavně nedostatečná nabídka a pomalé povolování. Teď je navíc zásadně drtí i ceny stavebních dodávek, které jen za poslední dva roky zdražily o 27 procent. Zahajování nových staveb tak nyní v mnoha případech ztrácí ekonomickou racionalitu,“ říká Dušan Kunovský, zakladatel a generální ředitel Central Group.

Podle něj hrozí, že pokud se situace rychle nezlepší, dojde k odkládání projektů a dalšímu zhoršení dostupnosti bydlení.

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.

Přečíst článek

Nabídka zůstává slabá

Nabídka nových bytů se v Praze už několik let prakticky nemění a pohybuje se mezi pěti až pěti a půl tisíci jednotkami. V prvním čtvrtletí dosáhla zhruba 5 450 bytů, stále však nedosahuje úrovní před pandemií. Navíc je výrazně koncentrovaná. Téměř dvě třetiny bytů se nacházejí pouze v Praze 9, 10 a 5.

„Nabídka bytů v prvním čtvrtletí mírně vzrostla na 5 450 jednotek, meziročně ale roste jen pomalu a nedosahuje úrovně před pandemií. Trh zůstává strukturálně nevyvážený. Dvě třetiny tvoří malé byty 1+kk a 2+kk, jejichž velikost se kvůli cenám dál zmenšuje,“ říká Marcel Soural, zakladatel a předseda představenstva Trigema.

Podle něj tyto byty často končí na nájemním trhu, kde nabídka nestačí poptávce. Nájemné tak meziročně roste přibližně o sedm procent.

Kombinace silné poptávky, nedostatečné nabídky a rostoucích nákladů vytváří podle developerů dlouhodobý tlak na růst cen. Bez výrazného zrychlení výstavby se situace v dohledné době pravděpodobně nezmění.

Klíčová čísla (Q1 2026)

  • Prodané byty: 1 800
  • Meziroční změna prodejů: −30 % (vysoká srovnávací základna)
  • Průměrná nabídková cena: 182 311 Kč/m² (+8,6 %)
  • Průměrná prodejní cena: 177 647 Kč/m² (+11,2 %)
  • Nabídka bytů: cca 5 450 jednotek
  • Podíl 2+kk: ~45 %
  • Podíl 1+kk: ~31 %
  • Hlavní lokality: Praha 9, 5, 4 a 10
  • Růst nájmů: cca +7 % meziročně
  • Růst cen stavebních dodávek: +27 % za poslední 2 roky

Starší byty v Česku v prvním čtvrtletí výrazně zdražily, nejvíce v Pardubickém a Ústeckém kraji

Konec levného bydlení v regionech? Ceny rostou o desítky procent

Starší byty v Česku v prvním čtvrtletí výrazně zdražily, nejvíce v Pardubickém a Ústeckém kraji. V obou regionech jejich ceny meziročně vzrostly zhruba o pětinu. Za růstem stojí mimo jiné silný zájem investorů, kteří zde nemovitosti ve větší míře skupují. Vyplývá to z analýzy realitního portálu Sreality.cz.

Přečíst článek

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dušan Kunovský, Central Group

Kunovský: Ceny stavebních materiálů jsou přepálené. Jeřáby v Praze dojedou a boom skončí

Přečíst článek

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Profimedia.cz
 nst
nst

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Po smrti Karla Schwarzenberga v roce 2023 připadl zámek na základě darovací smlouvy Robertu Schmiedlehnerovi, o němž média spekulovala jako o jeho příbuzném. Převod umožnila skutečnost, že Dřevíč historicky nepatřil do rodového majetku, který se podle pravidla nedělitelnosti dědí v rámci primogenitury. Schmiedlehner pak nemovitost na konci loňského roku nabídl k prodeji.

Zámek vznikl v 18. století na místě původní myslivny, kterou nechal přestavět majitel křivoklátského panství Josef Vilém z Fürstenberka. Budovu s mansardovou střechou obklopuje rozlehlý, zhruba pětadvacetihektarový areál s kaplí svatého Huberta i dřevěným altánem a koupacím jezírkem.

Bohatá historie

Dřevíč má bohatou historii. Pobýval zde například spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner, za druhé světové války prezident Emil Hácha a v 50. letech také Marta Gottwaldová. V období socialismu sloužil zámek jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

V roce 1991 zámek koupil Karel Schwarzenberg, který následně financoval jeho rozsáhlou rekonstrukci. Podle inzerátu realitní kanceláře má objekt mimo jiné špaletová okna, dřevěné podlahy ve všech obytných místnostech a vstupní dveře navržené architektem Bořkem Šípkem.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek
Bohemians dostali stavební povolení na novou jižní tribunu a ve středu 21. října zahájí práce na jejích základech

Ďolíček se konečně začíná měnit. Bohemians mají povolení, na stadion míří stavbaři

Přečíst článek

Z ruiny k oceňované rekonstrukci: Statek zpěvačky Martiny Pártlové boduje ve světě architektury

Statek v Rancířově
Tempus Design, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Na první pohled nenápadný statek v jihočeském Rancířově patří mezi projekty, kterých si všímá i mezinárodní odborná designová scéna. Ateliér Tempus Design za jeho proměnu získal ocenění BIG SEE Interior Design Awards 2026. Nejde totiž jen o rekonstrukci. Spíš o promyšlený a cílený návrat k hodnotám, které v dnešní architektuře znovu získávají na významu: autenticita, materiál a atmosféra.

Když zpěvačka Martina Pártlová statek před lety objevila, šlo o ruinu. Přesto měl něco, co se nedá navrhnout ani postavit, silného ducha minulosti. Právě ten se stal základem celého projektu. Architekti se nesnažili historii „opravit“, ale pochopit. A pak ji přeložit do současnosti.

Původní klenby, kamenné zdi nebo dispozice statku zůstávají čitelné, jen doplněné o vrstvy, které odpovídají současnému životnímu stylu. Architekti tak museli přivést více světla, otevřenosti i funkčnosti.

Interiér stojí na přírodních materiálech a výrazné, ale vkusné barevnosti. Dřevo, kámen a strukturované povrchy vytvářejí základ, na kterém se odehrává jemná hra barev dle vkusu majitelky.

Otevřený obytný prostor

Klíčovým prvkem domu je otevřený obytný prostor. Kuchyň, jídelna i relaxační zóna tu fungují jako přirozené centrum života. Místo, kde se potkává rodina i přátelé. Právě tady je nejvíc patrné, jak dobře může fungovat spojení starého a nového, pokud se k němu přistupuje s respektem.

Tempus Design dnes realizují projekty nejen v Česku, ale i na trzích jako Dubaj nebo Gruzie.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Holešovická tržnice

Co zůstalo po ShowParku v Holešovicích? Praha řeší budoucnost haly bez oken

Hala 18 v Holešovické tržnici, kterou Praha po letech sporů převzala od provozovatele ShowParku, zůstala prázdná. Uvnitř se skrývá 55 místností bez oken i prostor, který bude vyžadovat investice v řádu stovek milionů korun. Město nyní řeší jeho další využití.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Loft na Hřebenkách od studia Formafatal

FOTOGALERIE: Bazén na střeše i koupelna se skleněnou zdí. Bydlení v loftech se v Česku rozmohlo

Přečíst článek