V Praze věže narážejí. V Baku je navrhli pražští architekti
Pražská kancelář studia Chapman Taylor představila v Baku návrh rezidenčního komplexu Botanica Residence. Čtyři věže u Centrální botanické zahrady nabídnou 359 prémiových bytů a čtyři penthousy.
Praha s výškovými domy zachází opatrně. Každá nová věž vyvolává debatu o panoramatu, dopravě, stínu, sousedech i tom, kam až má město růst. Čeští architekti se ale s výškovou rezidenční architekturou prosazují jinde. Třeba v Baku.
Pražská kancelář mezinárodního studia Chapman Taylor představila v ázerbájdžánské metropoli návrh rezidenčního komplexu Botanica Residence. Projekt nevzniká jako solitérní věž, ale jako skupina hned čtyř štíhlých domů zasazených do zeleně. Nabídnout má 359 prémiových bytů a čtyři luxusní penthousy. Celkem půjde o 80 nadzemních podlaží a zhruba 56 tisíc metrů čtverečních hrubé nadzemní podlažní plochy.
„Chtěli jsme vytvořit návrh, který bude působit jako jednotná ‚rodina věží‘ a přirozeně se stane novým orientačním bodem čtvrti Badamdar. Zároveň pomůže redefinovat panorama západní části Baku,“ říká Jon Hale, šéf pražské pobočky studia Chapman Taylor.
Botanická zahrada jako adresa
Název Botanica Residence není náhodný. Odkazuje na Centrální botanickou zahradu, která se stala hlavní inspirací projektu. Projekt nestaví jen na výšce a výhledech. Důležitou roli v něm má hrát i zeleň a prostor mezi domy, tedy to, co dnes u prémiového bydlení stále víc rozhoduje. Luxus už nestojí jen na metrech čtverečních, recepci a výhledu. Stále víc ho definuje i okolí domu, klid, pobytový prostor, možnost být ve městě a zároveň nebýt přímo v jeho největším ruchu.
Botanica Residence má proto mezi věžemi nabídnout veřejný a poloveřejný prostor se zónami pro odpočinek, rodiny i aktivní život. Architekti pracují s představou zelené enklávy uprostřed velkoměsta. „Od začátku jsme vycházeli z myšlenky zdravějšího a vyváženějšího způsobu života i z principů udržitelnosti,“ říká architekt Adriaan de Kroon z pražské kanceláře studia Chapman Taylor.
Architektura projektu stojí na jednoduchém, ale účinném principu. Místo jedné mohutné věže navrhli architekti čtyři štíhlejší domy. Dvě věže mají mít 22 podlaží, další dvě 18. Výsledek má působit méně těžce a lépe pracovat s výhledy i prostorem mezi budovami. Výraz projektu mají určovat prosklené fasády a prostorné obloukově tvarované balkony. Právě ty mají věžě změkčit, dodat jim rezidenční charakter a zároveň obyvatelům nabídnout panoramatické výhledy na Baku.
Developer Central Group představil přepracovaný návrh projektu architektky Evy Jiřičné Centrum Nového Žižkova. Nejvýraznější změnou je to, že má jen jednu centrálně umístěnou rozvlněnou věž vysokou 80 metrů. Původní návrh, se kterým nesouhlasila Praha, měl tři věže až do výšky až 100 metrů.
Jedna věž místo tří. Central Group přepracoval žižkovský projekt od Evy Jiřičné
Reality
Baku staví výš
Baku v posledních letech výrazně mění tvář. Ázerbájdžánská metropole kombinuje historické centrum, široké bulváry, nábřeží Kaspického moře i novou výškovou architekturu. Prémiové rezidenční projekty tu nesoutěží jen cenou za metr, ale hlavně adresou, výhledy, službami a kvalitou společných prostor.
Čtvrť Badamdar, kde má Botanica Residence vzniknout, leží v západní části města. Pro projekt je důležitá právě kombinace městské dostupnosti, zeleně a výhledů.
Konkrétní prodejní ceny Botanica Residence zatím zveřejněné nejsou. U podobných prémiových projektů ale obvykle rozhoduje poloha, standard stavby, výhled, velikost bytu a nabídka služeb. Penthousy v horních patrech budou mířit na jiný typ klientely než běžné byty v nižších podlažích.
Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.
Lhala jsem o tom, že jsem žena, říká architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec o práci v Číně
Reality
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
