„Ani Bezos je nemohl hromadit“. Poslední britskou regionální měnu však zlikvidovaly karty
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Pád Lehmann Brothers a finanční krize z roku 2008 bude mít nepochybně své místo v přednáškách ekonomických dějin. Nechme stranou zamyšlení, zda se z toho svět dostatečně poučil, každopádně události odstartovaly řadu projektů. Mnohé z nich hledaly cestu ven z nestabilního systému plného zatajování a morálního hazardu. Některé byly alternativní až trochu bizarní.
Jedním takovým byl vznik takzvané lewesské libry (Lewes Pound). V sedmnáctitisícovém městě na jihovýchodě Anglie se rozhodli, že budou platit vlastní regionální měnou. Jak připomíná deník The Times, slavnostní uvedení regionálního platidla do oběhu v tamějším pivovaru Harvey’s přitáhlo mezinárodní pozornost, nechyběli prý novináři z Japonska nebo Brazílie. Přece jen měna bez jakékoliv autority nebo centrální banky se nevidí každý den.
„V Lewes vždy panuje nadšení kolem všeho, co se trochu vymyká normálu a odlišuje nás od ostatních. Je to zakořeněné v psychice Lewes. Nemyslím si, že by si někdo z nás myslel, že to změní svět, ale prostě to bylo něco, za čím všichni stáli,“ vysvětlil The Times Miles Jenner z pivovaru Harvey‘s. Byly toho právě lokální firmy, které byly páteří tohoto projektu. Experiment navíc ukazuje podstatu platidel, fungují na bázi důvěry.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás
Politika
Podpora podnikání i dobročinnost
Nápad se skutečně ujal. Začalo se vytištěním deseti tisíc bankovek v hodnotě jedné libry (ve skutečnosti se musely se tisknou dvakrát, protože první várku si lidi rozebrali a nechali na památku). Jedním z podniků, kteří začali místní měnu přijímat, byl zmíněný pivovar. Nakonec se přidalo mnohem více lidí a firem, než se iniciátoři očekávali. Leweskou librou platilo kolem čtyř stovek lidí a přijímalo ji přes sto podniků. Někteří prý i dostávali mzdu v lewesských librách. Skutečně se podařilo vytvořit malou cirkulární ekonomiku.
Další plátci je obdrželi jako dar v potravinových bankách, kde je potřebným dárci předpláceli jako jakési poukázky. Charitní rozměr byl důležitou součástí projektu. Od roku 2008 byly do potravinových bank darovány lewesské libry v hodnotě přesahující dvanáct tisíc liber (cca 360 tisíc korun). Dobročinnost a podpora lokálního byznysu se tu navíc spojovala. Klienti potravinových bank dostali obálku s librami, které pak utratili v místních obchodech.
Ne každý podnikatel byl z nápadu nadšený, přece jen to byla drobná práce navíc. V pokladně muselappřibýt místo pro alternativní bankovku, se kterou se nedalo platit ani v nedalekém městě Hove a někdy ani nebylo možné ji směnit za „opravdovou libru“. Přesto však místní dostali do rukou nějakou tu zajímavost, která podpořila lokální obchod.
Posílit lokální ekonomiku a komunitu byl ostatně jeden ze základních cílů lewesské libry, ale i několika dalších regionálních platidel (v Bristolu, Totnes nebo Stroudu), se kterými přišla organizace Transition Cities, jenž se snaží o to, aby města a regiony byly soběstačnější a odolnější. „Myšlenka regionálních měn byla taková, aby v daném místě zůstaly. Na bristolské libře bylo drobným písmem napsáno 'drží peníze mimo Kajmanské ostrovy od roku 2012'. Ani Jeff Bezos nemohl hromadit lewesské libry,“ popisuje za organizaci Rob Hopkins.
Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Milei naruby? V Mexiku klesá chudoba díky levicovým reformám
Politika
Oběť digitálních plateb
Lewesská libra přežila všechny ostatní regionální platidla. Nyní však projekt po sedmnácti letech končí. Důvodem však není jeho zhroucení či defraudace, ale vývoj spotřebitelského chování. Lidé platí hlavně kartami a o papírové peníze ztrácí zájem.
The Times připomíná, že v době vzniku alternativní libry byla každá druhá platba hrazena hotovostí, dnes už jen každá čtvrtá. V brzké době by vydavatelé museli vytisknout další várku, k čemuž ale už nevidí pádný důvod a přínos.
Poslední kávu s pocitem nezávislosti na globální ekonomice si tak držitelé bankovek mohli dát v neděli 31. srpna. „I když se tato kapitola uzavírá, hodnoty, které lewesská libra představuje - podpora místních podniků, udržitelnost a komunitní spolupráce - budou v Lewes nadále vzkvétat,“ uvedla šéfka projektu Susan Murrayová. A po libře zůstane nejen její odkaz, ale i desetitisícový dar pro místní udržitelné skupiny.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
