„Ani Bezos je nemohl hromadit“. Poslední britskou regionální měnu však zlikvidovaly karty
V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Pád Lehmann Brothers a finanční krize z roku 2008 bude mít nepochybně své místo v přednáškách ekonomických dějin. Nechme stranou zamyšlení, zda se z toho svět dostatečně poučil, každopádně události odstartovaly řadu projektů. Mnohé z nich hledaly cestu ven z nestabilního systému plného zatajování a morálního hazardu. Některé byly alternativní až trochu bizarní.
Jedním takovým byl vznik takzvané lewesské libry (Lewes Pound). V sedmnáctitisícovém městě na jihovýchodě Anglie se rozhodli, že budou platit vlastní regionální měnou. Jak připomíná deník The Times, slavnostní uvedení regionálního platidla do oběhu v tamějším pivovaru Harvey’s přitáhlo mezinárodní pozornost, nechyběli prý novináři z Japonska nebo Brazílie. Přece jen měna bez jakékoliv autority nebo centrální banky se nevidí každý den.
„V Lewes vždy panuje nadšení kolem všeho, co se trochu vymyká normálu a odlišuje nás od ostatních. Je to zakořeněné v psychice Lewes. Nemyslím si, že by si někdo z nás myslel, že to změní svět, ale prostě to bylo něco, za čím všichni stáli,“ vysvětlil The Times Miles Jenner z pivovaru Harvey‘s. Byly toho právě lokální firmy, které byly páteří tohoto projektu. Experiment navíc ukazuje podstatu platidel, fungují na bázi důvěry.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás
Politika
Podpora podnikání i dobročinnost
Nápad se skutečně ujal. Začalo se vytištěním deseti tisíc bankovek v hodnotě jedné libry (ve skutečnosti se musely se tisknou dvakrát, protože první várku si lidi rozebrali a nechali na památku). Jedním z podniků, kteří začali místní měnu přijímat, byl zmíněný pivovar. Nakonec se přidalo mnohem více lidí a firem, než se iniciátoři očekávali. Leweskou librou platilo kolem čtyř stovek lidí a přijímalo ji přes sto podniků. Někteří prý i dostávali mzdu v lewesských librách. Skutečně se podařilo vytvořit malou cirkulární ekonomiku.
Další plátci je obdrželi jako dar v potravinových bankách, kde je potřebným dárci předpláceli jako jakési poukázky. Charitní rozměr byl důležitou součástí projektu. Od roku 2008 byly do potravinových bank darovány lewesské libry v hodnotě přesahující dvanáct tisíc liber (cca 360 tisíc korun). Dobročinnost a podpora lokálního byznysu se tu navíc spojovala. Klienti potravinových bank dostali obálku s librami, které pak utratili v místních obchodech.
Ne každý podnikatel byl z nápadu nadšený, přece jen to byla drobná práce navíc. V pokladně muselappřibýt místo pro alternativní bankovku, se kterou se nedalo platit ani v nedalekém městě Hove a někdy ani nebylo možné ji směnit za „opravdovou libru“. Přesto však místní dostali do rukou nějakou tu zajímavost, která podpořila lokální obchod.
Posílit lokální ekonomiku a komunitu byl ostatně jeden ze základních cílů lewesské libry, ale i několika dalších regionálních platidel (v Bristolu, Totnes nebo Stroudu), se kterými přišla organizace Transition Cities, jenž se snaží o to, aby města a regiony byly soběstačnější a odolnější. „Myšlenka regionálních měn byla taková, aby v daném místě zůstaly. Na bristolské libře bylo drobným písmem napsáno 'drží peníze mimo Kajmanské ostrovy od roku 2012'. Ani Jeff Bezos nemohl hromadit lewesské libry,“ popisuje za organizaci Rob Hopkins.
Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Milei naruby? V Mexiku klesá chudoba díky levicovým reformám
Politika
Oběť digitálních plateb
Lewesská libra přežila všechny ostatní regionální platidla. Nyní však projekt po sedmnácti letech končí. Důvodem však není jeho zhroucení či defraudace, ale vývoj spotřebitelského chování. Lidé platí hlavně kartami a o papírové peníze ztrácí zájem.
The Times připomíná, že v době vzniku alternativní libry byla každá druhá platba hrazena hotovostí, dnes už jen každá čtvrtá. V brzké době by vydavatelé museli vytisknout další várku, k čemuž ale už nevidí pádný důvod a přínos.
Poslední kávu s pocitem nezávislosti na globální ekonomice si tak držitelé bankovek mohli dát v neděli 31. srpna. „I když se tato kapitola uzavírá, hodnoty, které lewesská libra představuje - podpora místních podniků, udržitelnost a komunitní spolupráce - budou v Lewes nadále vzkvétat,“ uvedla šéfka projektu Susan Murrayová. A po libře zůstane nejen její odkaz, ale i desetitisícový dar pro místní udržitelné skupiny.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
