Zlato prochází nejprudším výprodejem za více než čtyři dekády a jeho cena se propadla na úrovně, které ještě nedávno analytici nepředpokládali ani na konci příštího roku. Přesto část trhu věří v obrat – historická zkušenost z finanční krize naznačuje, že současný propad může být jen dočasný. Otázkou zůstává, zda se scénář rychlého růstu zopakuje i tentokrát.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami může v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů (190,3 bilionu korun). Vyplývá to z odhadu agentury S&P Global. Agentura dodala, že svět je ohrožen krizí, protože vlády, domácnosti a finanční instituce se zadlužují, což by mohlo do roku 2030 zvýšit celkovou zadluženost na 366 procent hrubého domácího produktu.
Čínská realitní skupina Evergrande Group, která topí v dluzích, prodá část svého podílu v regionální bance Shengjing Bank. Za 9,99 miliardy jüanů (33,7 miliardy korun) jej prodá státnímu správci aktiv Shenyang Shengjing Finance Investment Group.
První velkou část dluhopisů by čínská společnost měla splatit ve čtvrtek. Mezi věřiteli jsou titáni finančního světa jako BlackRock nebo banky HSBC a UBS.
Koronavirová pandemie udeřila globálnímu pojišťovacímu průmysl menší ránu než finanční krize v roce 2008. Návrat na normál bude rychlejší.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
