Milei naruby? V Mexiku klesá chudoba díky levicovým reformám
Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Argentinský prezident Javier Milei v Argentině zavádí jedno liberální opatření za druhým. Jeho počínání sledují ekonomové po celém světě s nadějí, že by se něco z toho mohlo využít i v jiných zemích. Mnohem méně pozornosti se však dostává Mexiku, kde se poslední léta bojuje s chudobou. Nově zveřejněné statistiky však ukazují, že si i tamější ekonomika zaslouží pozornost.
Ve středoamerické zemi na to jdou jinak než v Argentině. Reformy jsou spojeny s bývalým prezidentem Andrésem Manuelem Lópezem Obradorem. AMLO, jak se mu podle jeho iniciál běžně přezdívá, a jeho strana Morena se totiž hlásí k levicové a progresivní politice. V Mexiku tedy nenastalo žádné osekávání sociálního státu, ale naopak jeho posilování. Do sociálních programů šlo více peněz a čerpá z nich větší počet lidí.
Přerozdělování pochopitelně není lékem na všechny neduhy mexické ekonomiky a společnosti, ale dle nedávno publikovaných statistik jsou výsledky patrné. V době nástupu prezidenta Lópeze Obradora v roce 2018 žilo pod hranicí chudoby přes 50 milionů Mexičanů, nyní jich je o více než 13 milionů méně. Za těch šest let chudoba poklesla o skoro 26 procent. To je samo o sobě velice slušné číslo. Mexičtí ekonomové potvrzují, že se jedná o historický pokles.
Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.
Jako žít na Merkuru. Proč jsou britské domy v horkém létě nesnesitelné?
Reality
Dávky pro ohrožené skupiny
Odkaz svého předchůdce si pochvaluje i nynější prezidentka Claudia Sheinbaumová, která patří ke stejné straně a na Lópeze Obradora chce politicky navazovat. „Je to něco mimořádného, historického,“ řekla minulý týden novinářům. „‚Pro dobro všech – především chudých‘ není v Mexiku pouhým sloganem, ale skutečností,“ dodala.
Slogan také docela dobře shrnuje základní principy reforem. Vláda Lópeze Obradora si předsevzala bojovat s korupcí a nerovností, která Mexiko dlouhodobě trápí a je jedním z největších problémů. Jedním z příkladů vládní politiky je trojnásobné zvýšení minimální mzdy. Ta nestačila ani na zajištění životních nákladů. Jak uvádějí analytici, po jejím zvýšení se zlepšování situace zaměstnanců přelévalo dále, a to i do šedé ekonomiky.
Co však je více netradiční, byly přímé platby ohroženým skupinám obyvatel. Měsíčně začali dostávat na přilepšenou tisíce pesos důchodci nad pětašedesát let, podobně i mladí lidé učící se řemeslu nebo někteří farmáři. Příspěvek je to tak výrazný, že mnohým lidem vláda v podstatě zachránila živobytí.
Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta. 
Trump zatím českou ekonomiku nepoškodil. Nová prognóza navíc zlepšuje odhad růstu
Money
Rychle a (skoro) účinně
Nabízí se i otázka, co na to veřejné finance. Nyní se zdá, že mexická vláda zvládla takto výrazný posun sociální politiky, aniž by zlikvidovala státní rozpočet. Deficit se sice viditelně zvýšil, ale dluh stále zůstává ve zvládnutelných mezích, jak potvrzuje Deloitte.
Stinná stránka reforem se skrývá spíše v tom, že ačkoli pomáhají milionům, stále se nedostanou k těm úplně nejpotřebnějším, což potvrzuje číslo poklesu extrémní chudoby, které je menší než v případě chudoby obecně. V Mexiku jsou stále místa, která jsou odlehlá a sociální pomoc, ale třeba i zdravotnictví, tam nejsou k dispozici. Aby se zlepšila situace i těchto lidí na okraji, bude třeba ještě hodně práce i peněz.
Ekonomický svět má každopádně příklad toho, že sociální politika dokáže výrazně zlepšit život velkému počtu lidí za relativně krátký čas – a ani není nutné „odrovnat“ veřejné finance. Bude ale mexický levicový příklad tak atraktivní jako Mileiovo řezání motorovou pilou?
