Radim Passer, jeden z nejbohatších Čechů, vytvořil fenomén pražské Brumlovky – místa, kde se v moderních kancelářských budovách soustředila smetánka nadnárodních firem. Mezi nimi například Microsoft, UniCredit Bank, Hewlett-Packard, Moneta Money Bank, ČEZ, O2, AB InBev, Škoda Auto, ABB, Thales a další.

ČEZ není nadnárodní firma, a nyní Passerovi utíká z Brumlovky za Luďkem Sekyrou na Smíchov. Sekyra tam staví nové sídlo pro ČEZ. Podle Passera jsou to jenom takové hry. Podle něj to budou mít, v nadsázce, manažeři firmy ze Smíchova blíže k sídlu ministerstva financí na Malé Straně. Stát je majoritním vlastníkem ČEZ.

Passer je developer, který se netají svým silným příklonem k náboženství. Naopak, tento prvek své osobnosti velmi akcentuje. V Sedlčanech například postavil nový chrám pro modlitby a aktivity Adventistů sedmého dne. Což je odnož katolické církve, která věří v návrat Ježíše Krista. A jejíž je Passer aktivní součástí. Otec sedmi dětí, miliardář. A také fanoušek fotbalu a řidič aut značky Bugatti, který se proslavil svou jízdou po německé dálnici rychlostí 417 kilometrů v hodině.

Zajímavá osobnost.

Passer deset let investoval peníze do odkupu domů, které na Brumlovce postavil. Vydal kvůli tomu několikrát dluhopisy v řádech miliard korun. A proto v posedních letech nic nového nestavěl. To se nyní mění. Po deseti letech zase začíná stavět. Opět na Brumlovce. Ale ne už jenom kanceláře, ale i byty. Další změna. A to ještě nájemní byty. Passer zachytil trend, a opět je o krok napřed.

Na Roztylech je rušno. Jak bude vypadat nová dominanta zapomenutého koutu Prahy?

Reality

Každý, kdo přijíždí do Prahy z jižního směru, tuhle budovu nemine. Architekti ji proto chtěli navrhnout tak, aby působila elegantně a lehce, ale zároveň aby měla jasně zapamatovatelnou tvář.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Radim Passer má velké plány. Kromě kanceláří jde do bydlení

Reality

Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlídl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, oznamuje výstavbu dalších tří velkých projektů. Půjde o budovy či komplexy, kde bude jak nájemní bydlení, tak kanceláře, což bývala od počátku Passerova působení na trhu jeho doména.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pád německého průmyslu zrychluje. Od roku 2019 přišel o 250 tisíc pracovních míst, vyplývá ze studie EY.

Tržby německých průmyslových firem klesly ve druhém letošním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. Je to už osmé čtvrtletí v řadě, kdy německý průmysl zaznamenává pokles. A spolu s tržbami ubývají i pracovní místa.

Během posledních dvanácti měsíců ubylo v německém průmyslu zhruba 114 tisíc pracovních míst. Od roku 2019 je to už téměř 250 tisíc, tedy pokles o více než čtyři procenta. Největší ztráty hlásí automobilový průmysl: jen za poslední rok se počet zaměstnanců snížil o 6,7 procenta, což odpovídá zhruba 51 500 místům. Od předpandemického roku 2019 zaniklo v německém autoprůmyslu přes 112 tiséc pracovních míst. Téměř každý druhý ztracený průmyslový post tak připadá právě na tento sektor.

Příčin je víc. Automobilky se potýkají s nákladným přechodem na elektromobilitu, tvrdou konkurencí z Asie i s vysokými dovozními cly v USA, která zdražují evropské výrobky. Vývozní statistiky to potvrzují: ve druhém čtvrtletí se export německého průmyslu do USA propadl o 10 procent, do Číny dokonce o 14 procent Ještě v roce 2020 byla Čína druhým nejdůležitějším exportním trhem německých firem, dnes je až šestá.

Problémem ale není jen zahraničí. Poradenská společnost EY upozorňuje, že jedním z hlavních důvodů poklesu je i slabá domácí poptávka. Tržby s tuzemskými zákazníky se meziročně propadly o 3,8 procenta. Německo dlouhodobě trápí nízké investice, vysoká daňová a odvodová zátěž, složitá byrokracie a pomalá digitalizace. Bez zásadního růstového impulsu se nálada v průmyslu jen těžko zlepší.

Pro Česko jsou tato čísla varováním. Na německý průmysl jsme napojeni jako málokdo, a zejména na ten automobilový. Pokud německé automobilky a jejich dodavatelé šlapou na brzdu, projeví se to i v české ekonomice: méně zakázek pro naše firmy, nižší export, tlak na zaměstnanost. To, co se dnes děje v Německu, se tak může se zpožděním negativně promítnout i do českého průmyslu a hospodářství.

Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje

Trhy

Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.

Stanislav Šulc

Přečíst článek