Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy.
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
Hypotéky v Česku znovu zdražují. Průměrná sazba nových úvěrů v září vzrostla na 5,1 procenta a proti loňsku je o více než půl procentního bodu výše. Vyšší sazby spolu s rostoucí výší úvěrů zvedly průměrnou měsíční splátku oproti loňským hodnotám o 3900 korun.
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Nezruší permanentku. Nezmění banku. Neprojde pojistky ani předplatná, i když na nich prodělává. Právě takový zákazník byl pro řadu firem zlatý důl – jenže nový AI agent Muse od Mety může lidskou pohodlnost obejít a začít jednat za něj. Wall Street už začala přeceňovat fitka, finanční firmy i média. V Evropě může podobnou revoluci brzdit regulace.
Banky letos postupně zvyšují úročení spořicích účtů, nejvýhodnější nabídky nyní převyšují čtyři procenta ročně. Tyto sazby ale bývají do limitu a banky za ní vyžadují aktivitu klienta. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Česká národní banka ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta.
Investiční společnost XTB začala novým klientům v Česku úročit volné peníze na účtu sazbou pět procent ročně. Zvýhodnění platí prvních devadesát dnů, vztahuje se nejvýše na 605 tisíc korun a je podmíněno pravidelným investováním. Česká republika je prvním trhem, na kterém XTB tuto nabídku spustila.
Konflikt na Blízkém východě, který rozpoutal americký prezident Donald Trump, zřejmě hned tak neskončí a i v Bílém domě se začíná šuškat, že by mohl trvat déle než Trumpův současný mandát. Navzdory nemalým nákladům války, růstu cen ropy a zhoršujícím se vyhlídkám republikánů před volbami do Kongresu má Trump jasno: „Kdybych to měl udělat znovu, udělal bych přesně to samé,“ uvedl pro Fox News.
Kyberzločinci se v Česku stále častěji dostávají k penězům bez páčidla či zbraně – stačí jim přesvědčivý telefonát, falešná zpráva nebo obrázek vytvořený AI. Banky letos zachytily pokusy o krádeže za deset miliard korun, oběti přesto přišly o 1,9 miliardy.
Rusové začínají ve velkém hromadit hotovost. Za letošních prvních sedm měsíců její objem mimo bankovní systém vzrostl o 2,1 bilionu rublů, nejrychleji za dobu války. Nejde o útěk z bank, ale spíš o rostoucí nejistotu spojenou s dronovými útoky, výpadky internetu a obavami z dalších šoků, píše agentura Bloomberg.
