Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku vesměs oslabila. K americkému dolaru klesla o 3,4 procenta, k euru o 0,4 procenta a k britské libře o 1,6 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 1,6 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Korunovace Karla III. zajistí britské ekonomice „čistý zisk“ v přepočtu zhruba 20 miliard korun, plyne z výpočtu Brand Finance. Každý Brit vydělává na monarchii 80 korun čistého ročně. Včerejší organizačně dobře zvládnutá, úspěšná korunovace krále Karla III. upevnila reputaci britské monarchie. A to v době, kdy se stále vyrovnává s loňským skonem královny Alžběty II. a aktuálními kontroverzemi kolem princů Andrewa a Harryho, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Český miliardář a investor Daniel Křetínský a obří švýcarská komoditní společnost Vitol doufají, že získají stovky milionů liber určené na dotace pro britské elektrárny, píše deník The Guardian. Patří k uchazečům v aukci provozovatele britské elektrizační soustavy National Grid, ve které jde o 1,5 miliardy liber (zhruba 40 miliard korun) a jejíž výsledky se vyhlásí tento měsíc.
Míra inflace v Británii v prosinci klesla o 0,2 procentního bodu na 10,5 procenta, zůstává ale v blízkosti nejvyšších hodnot zhruba za 40 let. V předběžné zprávě to uvedl britský statistický úřad. Nadále se zvyšují zejména ceny potravin, zatímco pohonné hmoty zlevnily.
Rally libry vynesla britský akciový trh zpět nad jeho francouzský protějšek, v dolarovém vyjádření je opět největším v Evropě. Londýn o tento titul přišel před deseti dny právě ve prospěch Paříže, kterou do čela vynesla akciová rally výrobců luxusního zboží, ta ale nyní polevuje.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Když před dvěma týdny britská vláda oznámila nový balíček fiskálních opatření, který zahrnoval i plány na zrušení nejvyšší sazby daně z příjmu, na trhu se rozpoutala panika. Britské dluhopisy spláchla vlna výprodejů. Investoři daňové škrty vyhodnotili jako ekonomickou sebevraždu.
Britská libra se ocitla ve volném pádu. Objevuje se celá řada aktuálních příčin, proč se to děje. Ale zapomíná se na hlavní důvod - hlasování o brexitu a neschopnost Britů dosáhnout alespoň stejně kvalitních smluv, jaké měli v Evropské unii.
Česká koruna dnes ráno posílila proti britské libře až pod úroveň 26,60 Kč za libru. Koruna je tak vůči britské měně nejsilnější v historii (viz graf níže). Dosud svého absolutně nejsilnějšího kursu dosáhla v květnu 2011, kdy se libra prodávala za 26,70 Kč.
Britská libra se dnes ocitá po mohutným výprodejním tlakem, doslova ve volném pádu. Mezinárodní investoři se jí zbavují, neboť je vyděsil záměr kabinetu nové premiérky Liv Trussové „nakopnout“ ekonomiku razantními daňovými škrty. Britská vláda hodlá daně snižovat jak z mezd pracovníků, tak z příjmu firem. Škrty totiž na ostrovech dále prohloubí deficit a urychlí inflaci. Inflace je v Británii zhruba desetiprocentní, nejvyšší za čtyřicet let.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).