V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Český miliardář a investor Daniel Křetínský a obří švýcarská komoditní společnost Vitol doufají, že získají stovky milionů liber určené na dotace pro britské elektrárny, píše deník The Guardian. Patří k uchazečům v aukci provozovatele britské elektrizační soustavy National Grid, ve které jde o 1,5 miliardy liber (zhruba 40 miliard korun) a jejíž výsledky se vyhlásí tento měsíc.
Míra inflace v Británii v prosinci klesla o 0,2 procentního bodu na 10,5 procenta, zůstává ale v blízkosti nejvyšších hodnot zhruba za 40 let. V předběžné zprávě to uvedl britský statistický úřad. Nadále se zvyšují zejména ceny potravin, zatímco pohonné hmoty zlevnily.
Rally libry vynesla britský akciový trh zpět nad jeho francouzský protějšek, v dolarovém vyjádření je opět největším v Evropě. Londýn o tento titul přišel před deseti dny právě ve prospěch Paříže, kterou do čela vynesla akciová rally výrobců luxusního zboží, ta ale nyní polevuje.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Když před dvěma týdny britská vláda oznámila nový balíček fiskálních opatření, který zahrnoval i plány na zrušení nejvyšší sazby daně z příjmu, na trhu se rozpoutala panika. Britské dluhopisy spláchla vlna výprodejů. Investoři daňové škrty vyhodnotili jako ekonomickou sebevraždu.
Britská libra se ocitla ve volném pádu. Objevuje se celá řada aktuálních příčin, proč se to děje. Ale zapomíná se na hlavní důvod - hlasování o brexitu a neschopnost Britů dosáhnout alespoň stejně kvalitních smluv, jaké měli v Evropské unii.
Česká koruna dnes ráno posílila proti britské libře až pod úroveň 26,60 Kč za libru. Koruna je tak vůči britské měně nejsilnější v historii (viz graf níže). Dosud svého absolutně nejsilnějšího kursu dosáhla v květnu 2011, kdy se libra prodávala za 26,70 Kč.
Britská libra se dnes ocitá po mohutným výprodejním tlakem, doslova ve volném pádu. Mezinárodní investoři se jí zbavují, neboť je vyděsil záměr kabinetu nové premiérky Liv Trussové „nakopnout“ ekonomiku razantními daňovými škrty. Britská vláda hodlá daně snižovat jak z mezd pracovníků, tak z příjmu firem. Škrty totiž na ostrovech dále prohloubí deficit a urychlí inflaci. Inflace je v Británii zhruba desetiprocentní, nejvyšší za čtyřicet let.
Během sedmdesátileté vlády Alžběty II. se její obličej stal jedním z těch nejznámějších po celém světě. Z velké části díky jeho zobrazení na mincích a bankovkách kterými se platí ve třech desítkách zemí. Nový král, Karel III., se svého obličeje na platidlech dočká také, ale nebude to přes noc.
Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iROZHLAS.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje.
Číst více
Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich.
Číst více
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX klesl 📉 o 0,12 procenta na 2524,11 bodu. Z předních emisí oslabily pojišťovna VIG, Erste Bank a Komerční banka, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank posílily.
Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne ❌. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
Číst více
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru k euru o dva haléře na 24,21 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 20,97 Kč/USD.
Německá automobilka Opel, která patří do automobilové skupiny Stellantis, investuje do roku 2030 v Německu více než jednu miliardu eur 💶(24,2 miliardy korun). Automobilka to oznámila v tiskové zprávě a dodala, že v domovském závodě Rüsselsheim bude vyrábět novou generaci svého nejprodávanějšího kompaktního vozu Astra.
Číst více
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Evropská unie navrhuje uvalení nových sankcí proti Rusku na dalších více než 80 osob a subjektů, mimo jiné i z vojensko-průmyslového sektoru. Během neformálního jednání ministrů obrany na Kypru to uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Návrhem by se příští týden v pondělí měli zabývat ministři zahraničí na své schůzce v Lucemburku.
Vláda dnes schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 2️⃣4️⃣ miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší.
Ukrajinská armáda letos znovu ovládla 6️⃣0️⃣0️⃣ kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl dnes její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o 100 kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.