V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Český miliardář a investor Daniel Křetínský a obří švýcarská komoditní společnost Vitol doufají, že získají stovky milionů liber určené na dotace pro britské elektrárny, píše deník The Guardian. Patří k uchazečům v aukci provozovatele britské elektrizační soustavy National Grid, ve které jde o 1,5 miliardy liber (zhruba 40 miliard korun) a jejíž výsledky se vyhlásí tento měsíc.
Míra inflace v Británii v prosinci klesla o 0,2 procentního bodu na 10,5 procenta, zůstává ale v blízkosti nejvyšších hodnot zhruba za 40 let. V předběžné zprávě to uvedl britský statistický úřad. Nadále se zvyšují zejména ceny potravin, zatímco pohonné hmoty zlevnily.
Rally libry vynesla britský akciový trh zpět nad jeho francouzský protějšek, v dolarovém vyjádření je opět největším v Evropě. Londýn o tento titul přišel před deseti dny právě ve prospěch Paříže, kterou do čela vynesla akciová rally výrobců luxusního zboží, ta ale nyní polevuje.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Když před dvěma týdny britská vláda oznámila nový balíček fiskálních opatření, který zahrnoval i plány na zrušení nejvyšší sazby daně z příjmu, na trhu se rozpoutala panika. Britské dluhopisy spláchla vlna výprodejů. Investoři daňové škrty vyhodnotili jako ekonomickou sebevraždu.
Britská libra se ocitla ve volném pádu. Objevuje se celá řada aktuálních příčin, proč se to děje. Ale zapomíná se na hlavní důvod - hlasování o brexitu a neschopnost Britů dosáhnout alespoň stejně kvalitních smluv, jaké měli v Evropské unii.
Česká koruna dnes ráno posílila proti britské libře až pod úroveň 26,60 Kč za libru. Koruna je tak vůči britské měně nejsilnější v historii (viz graf níže). Dosud svého absolutně nejsilnějšího kursu dosáhla v květnu 2011, kdy se libra prodávala za 26,70 Kč.
Britská libra se dnes ocitá po mohutným výprodejním tlakem, doslova ve volném pádu. Mezinárodní investoři se jí zbavují, neboť je vyděsil záměr kabinetu nové premiérky Liv Trussové „nakopnout“ ekonomiku razantními daňovými škrty. Britská vláda hodlá daně snižovat jak z mezd pracovníků, tak z příjmu firem. Škrty totiž na ostrovech dále prohloubí deficit a urychlí inflaci. Inflace je v Británii zhruba desetiprocentní, nejvyšší za čtyřicet let.
Během sedmdesátileté vlády Alžběty II. se její obličej stal jedním z těch nejznámějších po celém světě. Z velké části díky jeho zobrazení na mincích a bankovkách kterými se platí ve třech desítkách zemí. Nový král, Karel III., se svého obličeje na platidlech dočká také, ale nebude to přes noc.
