Meta kupuje podíl v indickém fintechu Cred. Jejím skutečným úlovkem ale může být jeho zakladatel. Kunal Shah, který naučil bohatší Indy platit kreditky přes vlastní aplikaci, se o to samé pokusí pod křídly WhatsAppu, který se snaží prosadit v digitálních platbách.
Indický fintech Cred získá od investorů 900 milionů dolarů. Investiční kolo vede Meta Marka Zuckerberga a hodnota startupu po něm přesáhne čtyři miliardy dolarů, uvedla CNBC s odkazem na oznámení firmy.
Pro Cred je to velká finanční vzpruha. Zároveň ale přichází o člověka, který firmu vybudoval. Zakladatel a dosavadní šéf Kunal Shah odchází do globálního vedení Mety, kde má převzít významnou roli ve WhatsAppu.
Meta se v Credu stane menšinovým investorem.
Kmotr AI se pustil do Muska. xAI je podle něj neúspěch
Jeden z „kmotrů umělé inteligence“ zpochybňuje Muskovy ambice v AI. xAI podle něj doplácí na odchody lidí, drahou infrastrukturu a těžko bude konkurovat lídrům trhu.
Indie je pro WhatsApp jedním z nejdůležitějších trhů. Podle CNBC tam aplikaci používá zhruba 500 milionů lidí. V posílání zpráv má WhatsApp mimořádně silnou pozici, v digitálních platbách se mu ale v Indii zatím nepodařilo prorazit stejně výrazně.
WhatsApp přitom v zemi vlastní platební službu má. Funguje přes systém UPI, tedy indickou infrastrukturu pro okamžité bankovní převody. Uživatel si v aplikaci propojí bankovní účet a může posílat peníze přímo v chatu, podobně jednoduše jako zprávu. Jenže indický trh plateb je mimořádně konkurenční. Silnou pozici na něm mají zavedené aplikace jako PhonePe, Google Pay nebo Paytm.
Právě proto může být Shah pro Metu důležitý. Patří mezi nejvýraznější fintechové podnikatele v Indii a Cred postavil na práci s bonitními klienty, tedy lidmi, kteří pravidelně používají kreditní karty, mají dobré finanční skóre a jsou zajímaví pro další bankovní i úvěrové služby.
„WhatsApp se dostal velmi daleko, ale rozdíl mezi tím, kde je dnes, a jeho plným potenciálem je obrovský,“ napsal Shah na síti X.
Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané
Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.
Cred vznikl před méně než deseti lety. Uživatelům umožňuje spravovat a platit účty z kreditních karet a za využívání služby jim nabízí odměny. Podle firmy dnes zpracovává více než 40 procent plateb kreditních karet v Indii a rozvíjí také úvěrový byznys.
Investoři tvrdí, že Shah byl pro úspěch firmy zásadní. „Cred vytvořil vlastní kategorii, získal miliony velmi aktivních uživatelů a vybudoval zdravý ekonomický motor,“ uvedl podle CNBC Shailendra Singh, výkonný ředitel investiční společnosti PeakXV Partners. Dodal, že velká část zásluh za „neobvyklý úspěch“ firmy patří právě Shahovi.
85 miliard zjevně nestačí. SpaceX vedle prodeje akcií vydává i dluhopisy
Velké plány si žádají velké investice. SpaceX po vstupu na burzu chystá vůbec první emisi dluhopisů. A akcie kvůli tomu padají o více než deset procent.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Meta dle Bruselu selhává v ochraně dětí. Instagramu a Facebooku hrozí miliardová pokuta
Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Španělská energetika se stala jedním z témat, která dokážou vyvolat silné emoce i daleko za hranicemi Pyrenejského poloostrova. V době nynějších „kulturních válek“ přináší sázka Španělů na obnovitelné zdroje nadšení jedněch i opovržení druhých. Loni na jaře země zažila rozsáhlý blackout, letos se pro mnohé stala symbolem odolnosti vůči dopadům íránské krize.
Zatímco se jiné evropské země horko těžko potýkají s rébusem, jak zvláště v době krizí omezit dopady drahého plynu také na ceny elektřiny, Španělsko se pro mnohé stává vzorem. Díky masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů země snížila podíl uhlí na výrobě elektřiny téměř na nulu a zemního plynu zhruba na pětinu. Na výstavbu větrníků a solárních panelů sázejí i jiné země, včetně Německa, ale Španělsku se oproti nim podařilo také významně snížit právě zmiňovaný vliv plynu na zdražování elektřiny.
Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Evropský trh funguje na principu „merit order“. To znamená, že jednotlivé zdroje se zapojují do výroby elektřiny podle nákladů na jejich spuštění a využívání. Dokud produkci zajišťují obnovitelné nebo jaderné zdroje, není nutné sahat po drahé výrobě plynových elektráren. V době, kdy to ale nutné je, určuje cenu elektřiny právě spalování plynu. Španělé dokázali tuto dobu omezit mnohem více než zmiňované Německo i další evropské země a díky tomu mají průměrně nižší tržní, ale také konečné ceny elektřiny. Podobně je na tom Francie. Zatímco Španělsko sráží ceny hlavně díky obnovitelným zdrojům, v případě Francie mají pozitivní vliv jaderné elektrárny.
Větší nezávislost na plynu v elektroenergetice pak podle všeho ovlivňuje také zahraniční politiku madridské vlády. Socialistický premiér Pedro Sánchez má minimálně pocit, že nemusí poklonkovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jak to – zjevně se skřípěním zubů – dělají jiní politici. Je totiž jasné, že Trump se snaží využít „kartu“ dodávek amerických surovin například při obchodních jednáních s Evropou.
Ano, ale…
Španělsko je bezpochyby úspěšné v tom, jak dokázalo posílit svou odolnost vůči geopolitickému napětí, které omezuje dodávky a zdražuje fosilní paliva. Už v době krize, kterou před více než čtyřmi lety způsobila Putinova agrese na Ukrajině, si Madrid dokázal v Bruselu vyjednat výjimku pro mechanismus, který odděloval ceny plynu a elektřiny. Ve skutečnosti nešlo o nějaký „levný špás“, protože zastropování cen elektřiny Španělé museli provozovatelům plynových zdrojů kompenzovat.
Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Spoustu různých „ale“ má i současný španělský úspěch. Země při rozvoji obnovitelných zdrojů těží ze svých geografických výhod. Všem je jasné, že na evropské poměry má velmi vhodné podmínky pro solární energetiku, zároveň ale může v zimním období počítat s dostatkem větru i deště – minimálně v některých oblastech. Ve chvílích, kdy výrobě elektřiny nepřeje sluníčko, nahradí ho do značné míry větrníky a hydroelektrárny. A když se vrátíme ke srovnání s Německem, je naprosto přirozené, že Spolková republika potřebuje flexibilní plynové elektrárny mnohem častěji, aby dokázala vyvažovat závislost „zelených“ zdrojů na počasí.
Španělsko se však podobně jako další země potýká s dalším problémem obnovitelných zdrojů. Když „hodně svítí a fouká“, přebytek výroby z obnovitelných zdrojů vede k negativním tržním cenám elektřiny. Pro spotřebitele to může být na první pohled příznivá zpráva, protože se sníží jejich celkový účet za energie. Negativní ceny ale nabourávají fungování trhu a ve skutečnosti jsou spojené s obrovskými náklady na přizpůsobení přenosových a distribučních sítí. Ve finále tyto náklady zaplatí spotřebitelé v regulovaných složkách cen elektřiny nebo daňoví poplatníci z veřejných rozpočtů.
Čekají nás další blackouty?
Někteří evropští zastánci zelené energetiky vidí nyní ve Španělsku důkaz, že lékem na jakoukoliv krizi je neustálé navyšování výkonu obnovitelných zdrojů. Tento argument je sporný a vytržený z kontextu, protože záleží právě na posilování přenosových soustav, které se musí dlouhodobě s nestálou výrobou solárů a větrníků vyrovnávat. Velmi důležitý je rozvoj bateriových a dalších úložišť energie, které jsou koneckonců řešením i pro problémy s negativními cenami elektřiny. Jenom „baterky“, flexibilní provoz sítí a budování přeshraničních propojení ale nestačí a podle všeho ještě dlouho stačit nebudou. Stabilní výrobní zdroje jsou pořád důležité, zvláště v silně průmyslových oblastech.
Atomový comeback Ameriky. USA opět dobývají Evropu v jaderné energetice
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Tady už se však dostáváme ke zmiňovaným „kulturním válkám“. Kritici zelené energetiky budou vždy tvrdit, že rozvoj obnovitelných zdrojů nutně povede k dalším blackoutům, podobným tomu loňskému ve Španělsku. Názorové spory, jestli „za všechno můžou obnovitelné zdroje“, přitom nedávají žádný smysl a bývají silně zpolitizované.
Není pochyb o tom, že fotovoltaika i větrná energetika zvyšují nároky na přenosové a distribuční sítě. Jejich provozovatelé by se to neměli bát jasně říct. A přiznat, že ve Španělsku zřejmě nějaké chyby udělali. S rozvojem moderní energetiky se operátoři sítí vlastně učí za pochodu, jak novou situaci zvládat. Zároveň ale platí, že výhody obnovitelných zdrojů vysoce převyšují jejich negativa či rizika, protože pomáhají čelit klimatické krizi i posilovat energetickou bezpečnost. Slunce ani vítr není nutné dovážet z rizikových oblastí.
Poučí se z německých chyb?
Jeden z dlouhodobých aspektů energetické politiky španělských vlád je přesto velmi sporný. Zatím nikdo nezrušil plány na postupný odchod od jaderné energetiky, a to v době, kdy se většina Evropy k mírovému využití atomu vrací. Přitom je zjevné, že právě zhruba pětinový podíl nízkoemisního jádra umožňuje jak snižovat emise skleníkových plynů, tak zajišťovat dostatečnou stabilitu celého energetického systému. Pokud by Španělé v tuto chvíli vyřadili jádro, jejich závislost na dováženém plynu zase vzroste.
Postupný časový scénář jaderného exitu ve Španělsku ještě umožňuje korekce. Vláda musí letos rozhodnout, jestli prodlouží provoz dvou bloků jaderné elektrárny Almaraz, které by jinak dosloužily v letech 2027 a 2028. Delší život reaktorů požaduje španělský průmysl a k dlouhodobému provozu se dnes přiklání i většina obyvatel. V roce 2035 má být podle současného plánu finálně odstaven poslední ze sedmi stávajících reaktorů.
Odkud bude Evropa dovážet plyn? Otazníků opět přibývá
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
V Madridu by si zřejmě měli lépe poslechnout německou ministryni hospodářství Katherinu Reiche. Odchod její země od jádra způsobil, že je tamní ekonomika stále příliš závislá na plynu a zranitelná v době energetických šoků. Německé ceny elektřiny patří k nejvyšším v Evropě. Česko má z tohoto pohledu smůlu, že zdejší trh do značné míry ovlivňuje ten německý. V tuzemsku jsme však sami silně zaostali v budování obnovitelných a jaderných zdrojů i úložišť energie, takže se v příštím desetiletí asi budeme muset spoléhat na plyn ještě více než dosud. Těžko můžeme Němcům něco vyčítat.
Své nezanedbatelné náklady mají všechny energetické zdroje. Za plyn spotřebitelé platí více v tržní složce ceny elektřiny, za rozvoj celého systému kolem obnovitelných zdrojů v té regulované. Případně ho stát dotuje z veřejných peněz. Španělský příklad ale navzdory všem pochybnostem potvrzuje, že omezování dovozu fosilních paliv znamená z ekonomického pohledu především menší cenové výkyvy v době krizí. A těch v poslední době není zrovna málo. Snižování závislosti na importu je důležité pro ekonomiku i energetickou bezpečnost.
Velké plány si žádají velké investice. SpaceX po vstupu na burzu chystá vůbec první emisi dluhopisů. A akcie kvůli tomu padají o více než deset procent.
Kolik peněz SpaceX vlastně potřebuje na obří plány Elona Muska? Ukazuje se, že to může být opravdu hodně. Počty jsou to jednoduché: aktuálně podle oficiálních dat SpaceX drží 101 miliard volných prostředků, součástí čehož nejspíš je i 85 miliard, které společnost získala první emisí akcií.
Jenomže to zjevně nestačí, protože SpaceX se rozhodla vydat své vůbec první dluhopisy. Podle informací FT.com by měla tato emise společnosti vynést až 20 miliard dolarů, částečně na pokrytí předchozích dluhů, částečně na rozvoj firmy. Půjde přitom o vůbec první veřejnou emisi dluhopisů za více než 20 let existence firmy.
To ovšem nepotěšilo akcionáře společnosti ani zájemce o akcie. Agentura Bloomberg upozorňuje, že v návaznosti na oznámení dluhopisové emise se začala hodnota akcií SpaceX propadat a jen dnes odepsala již více než deset procent. Celkově jde již o třetí obchodní seanci, kdy akcie vesmírné společnosti padají a pomalu se přibližuje hodnotě 150 dolarů, na níž při svém prvním obchodním dni akcie otevíraly.
Akcie · živá data
SpaceX SPCX
Aktuální cena + vývoj
Data poskytuje TradingView. Widget neslouží jako investiční doporučení.
Muskův burzovní triumf chladne. Akcie SpaceX po raketovém startu ztrácí dech
Akcie SpaceX po rekordním vstupu na burzu dál ztrácejí. Přestože jsou od debutu stále výrazně výš, investoři, kteří nakupovali až po IPO, už téměř přišli o počáteční zisky.
Velké technologické společnosti v posledních týdnech vstupují čím dál častěji na dluhopisové i akciové trhy, aby získaly finanční prostředky na financování svých masivních investic do infrastruktury pro umělou inteligenci, včetně datových center, čipů a výzkumu.
„Výrobce čipů Nvidia tento týden v rámci své první emise dluhopisů za posledních pět let získal 25 miliard dolarů. Společnost Google začátkem tohoto měsíce navýšila objem své rekordní emise akcií na 85 miliard dolarů, zatímco AI startup Anthropic si před svým očekávaným IPO zajistil od soukromých úvěrových skupin Blackstone a Apollo balíček financování ve výši 35 miliard dolarů,“ připomíná server FT.com.
