ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.
O případných náhradách škod způsobených při pátečním masivním výpadku elektrické energie v části Česka rozhodne vláda na základě analýzy příčin. Kompenzace jsou možné, pokud dojde k pochybení, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) dnes uvedly, že takzvaný blackout způsobil jen gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun, žádají proto o návrh kompenzačních opatření. Například největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem přitom odhadla škody na 25 až 30 milionů korun.
Novoborská sklárna Crystalex CZ vyčísluje škody po pátečním rozsáhlém výpadku elektřiny, půjdou do milionů korun. Rafinerie v Litvínově je stále mimo provoz. Zástupci restaurací vyčíslili škody na vyhozených jídlech a zrušených rezervacích na desítky milionů korun. A šli ještě dál. Vyčítají ministru průmyslu, že je nechal na holičkách.
Příčiny pátečního výpadku elektřiny se budou vyšetřovat ještě několik týdnů. Energetický expert Jiří Gavor má však v něčem už jasno. Nemohlo se stát jen kvůli výpadku jednoho drátu. Incidentů muselo být víc. „Jinak by pád, byť vysokonapěťového vodiče koncový zákazník vůbec neměl poznat,“ říká Gavor.
Páteční masivní výpadek elektrické energie v části Česka způsobil gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun. Restauracím, kavárnám a hospodám vznikly ztráty kvůli vyhozenému jídlu či zrušeným rezervacím. Podnikatelské organizace proto žádají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) o návrh kompenzačních opatření, uvedly to Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček uspořádal tiskovou konferenci, kam v rychlosti nahnal šéfa ČEPS, svého podřízeného, Martina Durčáka. Aby veřejnosti vysvětlili, že nikdo za nic nemůže, že to byla vyšší moc. Durčák se musel vrátit z dovolené, seděl před kamerami v tričku. Což není nic proti ničemu.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Hlavní mechanickou příčinou rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku byl pád fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Následně to vyřadilo z provozu páteřní vysokovoltážní vedení, jeden z bloků elektrárny Ledvice na Teplicku a také velkou rozvodnu Krasíkov na Orlickoústecku. Uvedl to provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Důvod poškození vodiče ale zatím známý není.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.