Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
Tykačova Sev.en oznámila konec tří uhelných zdrojů. Analytici vysvětlují, proč se spotřebitelé nemusí bát dramat v podobě blackoutů nebo rostoucích účtů za elektřinu.
Češi při výpadku dodávek elektřiny nejvíce postrádají internet. Po červencovém blackoutu to jako největší problém označilo 30 procent lidí. Postrádali také možnost vařit nebo informace o situaci. Většina obyvatel očekává, že se podobné situace budou opakovat. Připravenost veřejnosti na ně je ovšem nízká. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost epet.
Lidí, kteří stav nouze neberou na lehkou váhu, přibývá i v České republice. Své rodinné domy vybavují dieselagregáty, ve sklepích a garážích uchovávají zásoby trvanlivých potravin a mají i plné mrazáky. Trend energeticky nezávislejších domácností tak sílí.
Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky.
Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.
Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.
O případných náhradách škod způsobených při pátečním masivním výpadku elektrické energie v části Česka rozhodne vláda na základě analýzy příčin. Kompenzace jsou možné, pokud dojde k pochybení, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) dnes uvedly, že takzvaný blackout způsobil jen gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun, žádají proto o návrh kompenzačních opatření. Například největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem přitom odhadla škody na 25 až 30 milionů korun.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
