Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané

Dánská farmaceutická skupina v Bohumili u Jevan zahájila výrobu součástí moderních léků. Část produkce má nejprve směřovat do klinických studií, následně chce firma výrobu navyšovat.

Farmaceutická společnost Novo Nordisk investovala do výrobního závodu v Bohumili, osadě spadající pod středočeské Jevany, více než osm miliard korun. Z toho 3,5 miliardy korun směřovalo do modernizace areálu. Firma zde bude vyrábět součásti moderních léků na cukrovku a obezitu. Výroba podle prezidenta společnosti Mikea Doustdara začala tento měsíc.

Výroba začne pro klinický vývoj

„Nejprve začneme s klinickými studiemi a klinickým vývojem novějších generací produktů a poté samozřejmě budeme postupně navyšovat produkci,“ řekl Doustdar při slavnostním otevření závodu.

Podle něj dnes obezitou a nadváhou trpí zhruba dvě miliardy lidí. Obezita je navíc spojována s více než dvěma stovkami zdravotních komplikací a onemocnění.

Slavnostního otevření závodu se zúčastnili také premiér Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministr sportu Boris Šťastný.

Nizozemská ASML je nejhodnotnější evropskou firmou všech dob

Trhy

Globální růst akcií firem působících v sektoru umělé inteligence se projevuje i v Evropě. Akcie evropského výrobce technologií pro výrobu čipů ASML ve středu posílily o téměř dvě procenta a dostaly se na svůj dosavadní strop. Díky tomu tržní kapitalizace společnosti dosáhla částky 674 miliardy dolarů a ASML se stala nejhodnotnější evropskou firmou všech dob.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Továrnu koupil Novo Nordisk od Novavaxu

Novo Nordisk závod koupil v roce 2024 za 4,8 miliardy korun od společnosti Novavax. Dalších 3,5 miliardy korun následně investoval do jeho modernizace. V areálu nyní pracuje přibližně 300 lidí.

Novavax v Bohumili dříve vyráběl součásti své covidové vakcíny. V roce 2020 zde zaměstnával asi 450 lidí. Ještě předtím v areálu působila společnost Baxter, která zde produkovala mimo jiné vakcíny proti prasečí chřipce. Výroba léčiv a sér má v místě dlouhou tradici, sahající až do 20. let minulého století. Státu areál patřil do roku 2001.

Léky na obezitu patří k nejrychleji rostoucím segmentům

Novo Nordisk vznikl v roce 1923 a patří mezi nejvýznamnější světové farmaceutické firmy zaměřené na léčbu cukrovky, obezity a dalších závažných chronických onemocnění. Společnost působí v 80 zemích a zaměstnává více než 69 tisíc lidí.

Léčba obezity patří podle odborníků k nejlukrativnějším segmentům zdravotnictví. Injekční přípravky ze skupiny GLP-1, které vyrábí například Novo Nordisk nebo americká Eli Lilly, užívají podle odhadů po celém světě desítky milionů lidí.

Tyto léky jsou dostupné také v Česku. Při léčbě obezity však nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pacienty tak vycházejí na několik tisíc korun měsíčně, přičemž léčba bývá dlouhodobá, často i doživotní.

Zatímco Poláci po vypuknutí války v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic, Češi naopak nakupovali.

„Čeští investoři se od roku 2019 ve srovnání s ostatními zeměmi takzvané Visegrádské čtyřky ukazují jako největší pragmatici. Propady trhů v důsledku mimořádných událostí využili jako příležitost,“ uvedl při prezentaci šestého ročníku průzkumu Generali Lví podíl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.

Zatímco polští investoři podle něj třeba letos v březnu, kdy vypukl izraelsko/americko-iránský konflikt v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic a Maďaři své investice zmrazili, Češi finanční aktiva dokupovali. Podobně reagovali už i při vypuknutí rusko-ukrajinské války. Každý čtvrtý Čech, jak ukázal průzkum, totiž vnímá výkyv hodnoty investic jako příležitost ke vstupu na trh, což je nejvyšší podíl ze všech zemí V4. „Čeští investoři jsou ve střední Evropě nejotrlejší,“ podtrhl Mederly s tím, že je to velmi pozitivní.  Dodal, že jsme se během let prostě naučili přemýšlet jako investoři a dnes už pracujeme s investicemi jako s běžnou součástí správy peněz a jsme věcní a pragmatičtí.

Více než polovina Čechů investuje

Zásadní pozitivní zprávou podle Mederlyho je, že Češi jsou také v regionu V4 nejaktivnějšími investory. Více než polovina (56 procent) z nás, což je více než v Polsku či Maďarsku, už investuje, za čímž podle Generali nestojí euforie, ale zkušenosti posledních let. Nejčastější využívanou formou jsou investiční fondy, což platí i pro ostatní země zmíněné čtyřky. Češi se ale liší v tom, že je při investičním rozhodování nejvíce zajímá historie fondu (43 procent dotázaných) a pověst jeho správce (39 procent). To svědčí o tom, že hledají důvěru a vše si pečlivě ověřují. Naproti tomu Maďary nejvíce (67 procent) zajímá očekávaný výnos a riziko či jistota investice (48 procent). Slováci kladou větší důraz na dlouhodobou výkonnost (56 procent) a historii fondu (39 procent). Poláci se soustředí na poplatky (49 procent) a rychlost výplaty prostředků (37 procent).

Švýcaři hlasují o stropu pro populaci. Dopady by mohly pocítit i české firmy

Názory

Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Češi se dále od svých sousedů odlišují tím, že nejčastěji využívají online nástroje. Přes brokery, investiční platformy či aplikace investuje 45 procent českých investorů, zatímco průměr V4 činí 37 procent. Online nástroje přitom v Česku přestávají být doménou mladých a používá je stále širší skupina investorů. Slovenští investoři zase více využívají ETF, tedy fondy obchodované na burze. Souvisí to s tím, že Slovensko má takzvaný druhý pilíř penzijního systému, kdy si občané dobrovolně spoří na penzi prostřednictvím individuálních daňově zvýhodněných investičních účtů.

Obliba investic do nemovitostí

Investoři zemí Visegrádské čtyřky se nejvíce zaměřují na akcie. Ve svém portfoliu je má více než polovina investorů (54 procent). Česko je ale výrazně nad touto úrovní – do akcií vložilo peníze 65 procent dotázaných. To zároveň ukazuje, jak se česká portfolia proměňují. Před třemi lety jsme totiž měli v našich portfoliích o 15 procent akcií méně.

Češi se od Slováků, Poláků a Maďarů odlišují kromě jiného také tím, že více investují do nemovitostí. Takové investice má ve svém portfoliu 28 procent investorů (24 procent investovalo přímo do nemovitostí), tedy nejvíce z V4. Jak uvedl Petr Mederly, je to při neustále stoupajících cenách překvapivé, nicméně lze čekat, že to bude pokračovat. A jedna perlička - naše obliba investičních bytů či investic do nemovitostních fondů jde tak daleko, že pokud jde o Polsko, pětina investic do nemovitostí je z Česka.

video

Hypotéka není jen o sazbě. Opočenský radí, jak přemýšlet o bydlení jako o kapitálu

Money

Získat hypotéku dnes může stát hodně úsilí. Ceny nemovitostí rostou, podmínky jsou přísné. „Klienti většinou řeší hned úrokovou sazbu, ale to má smysl až ve chvíli, kdy je hypotéka prakticky hotová,“ říká v pořadu Newstream Byznys Talks úvěrový analytik společnosti OVB Allfinanz Michael Opočenský.

nst

Přečíst článek

U Maďarů i Poláků jsou naproti tomu velmi oblíbené dluhopisy. V případě Maďarska je to tím, že vládním dluhopisům s výnosem sedm procent může těžko co konkurovat, podotkl Mederly.

Spořicí účty vedou v celé V4

Průzkum, v němž v každé zemi odpovídala nejméně tisícovka respondentů, ale ukázal, že doménou zemí V4 pro ukládání volných peněz zůstávají spořicí účty či penzijní a stavební spoření. Češi v této náklonnosti hrají v rámci čtveřice zemí absolutní prim. Peníze na spořicí účty či další ze zmíněných produktů spoření si posílá 47 procent lidí, zatímco v Maďarsku jen 25 procent, na Slovensku 30 procent a v Polsku 33 procent.

Češi věří bankám více než jinde i z jiného pohledu. Hotovost má totiž doma jen 16 procent Čechů, zatímco v Polsku je to 38 a v Maďarsku 36 procent.

Jak upozorňuje portfolio manažer Generali Investments CEE Martin Pohl, rozdíly mezi přístupem lidí v jednotlivých zemích V4 nejsou jen otázkou investorské mentality. Velkou roli hraje prostředí, v němž domácnosti investují. „Slovensko má nejsilnější druhý pilíř důchodového spoření v regionu, který přirozeně podporuje dlouhodobější investování, pasivní správu, ETF a nízké náklady. V Maďarsku zase dlouhodobě funguje systém retailových státních dluhopisů, které jsou pro domácnosti dostupnou alternativou k bankovním vkladům. Navíc dlouhodobá vysoká úroveň domácích úrokových sazeb zajišťuje investorům atraktivní výnos i z konzervativních investic,“ hodnotí Pohl.

Na vyšší úroveň úrokových sazeb jsou podle něj navyklí i investoři v Polsku. Polsko se v regionu odlišuje mimořádně rozvinutým kapitálovým trhem, který je doménou domácích penzijních fondů.

„Češi nám vychází jako nejaktivnější investoři, kteří rádi investují napřímo a nejvíce využívají služeb brokerů a investičních platforem. Přesto zůstávají spořicí účty jejich nejoblíbenějším způsobem umístění volných financí prostředků,“ shrnuje portfolio manažer Generali Investments CEE.