Revolut udělal další krok na cestě od fintechové aplikace ke globální bance. Americký Úřad kontrolora měny mu podmíněně schválil založení vlastní banky v USA. Finální razítka ještě chybějí, pokud je ale získá, bude moci Američanům přímo nabízet vklady, úvěry, kreditní karty i kryptoměny. Banku chce spustit v roce 2027.
Český fintech Direct Fidoo posiluje vedení. Do role Chief Client Officera nastupuje Radek Hájek, který většinu kariéry strávil v bankovní skupině ČSOB. Zodpovědný bude za obchod, marketing i digitální kanály. Firma tím dává najevo ambice dalšího růstu v Česku i regionu.
Český fintech Twisto rozšiřuje své působení v regionu a po loňském vstupu do Rumunska nově míří také na bulharský trh. Jde už o druhou zemi, do které firma vstupuje po akvizici skupinou Param, největším tureckým fintechovým hráčem. Twisto navazuje na úspěšné partnerství s marketplace eMAG Romania a stejný model spolupráce nyní rozšiřuje i do Bulharska. Od prvního dne zde nabízí dvě platební metody: možnost odložené platby do třiceti dnů a nákup ve čtyřech splátkách.
Brit ruského původu, zakladatel Revolutu Nik Storonskij, již není Britem. Osobní sídlo přesunul do Spojených arabských emirátů. Jen to zapomněl říci úřadům.
Mohla pracovat v tureckém bankovním sektoru, stejně jako v diplomacii. Díky svému odvážnému životnímu postoji však Nemika Menevse v současnosti vede tuzemskou fin-tech společnost. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu generální ředitelkou české firmy. Ale život přináší spoustu zajímavých věcí,“ říká generální ředitelka společnosti Twisto v podcastu Global Minds, který představuje expaty s výrazným vlivem na českou ekonomiku.
Britská finanční společnost Revolut ani po více než roce nezískala plnou bankovní licenci ve Spojeném království, píše list Financial Times. Podle něj jsou za tím obavy regulátorů, zda má firma dostatečné mechanismy řízení rizik, které by odpovídaly jejímu rychlému mezinárodnímu růstu. Úředníci centrální banky (BoE) podle tří zdrojů FT požadují od společnosti závazek, že vybuduje adekvátní infrastrukturu řízení rizik.
Švédský fintech startup Klarna, známý především díky službě „kup teď, zaplať později“ (BNPL), chystá vstup na burzu. Investory se snaží přesvědčit, že už není jen BNPL platformou, ale plnohodnotnou digitální bankou. Podaří se jí získat zpět miliardovou důvěru trhu?
Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy korun) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.
Populární fintechový projekt, který je již plnohodnotnou bankou, vloni překonal hranici 50 milionů aktivních klientů. Díky tomu dosáhl jeho zisk více než miliardy liber. To přitom představuje meziroční nárůst o více než sto procent.
Švédská fintechová firma Klarna bude exkluzivním poskytovatelem půjček typu buy now, pay later (kup teď, zaplať později) pro Walmart. Přebírá tím byznys konkurenční společnosti Affirm, jejíž akcie v reakci na zprávu prudce padají.
Prezident 👨 Petr Pavel považuje za správné, že armáda zahájila průzkum lokality v šumavském národním parku, kde se našlo velké množství toxických látek. Na profesionální dlouhodobou sanaci v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku ale armáda nemá potřebou techniku ani výcvik, po vojácích by proto měla nastoupit specializovaná firma.
Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského 📉 klesl meziročně čistý zisk v 1. pololetí o více než polovinu z 2,2 miliardy eur (zhruba 53,2 miliardy korun) na 933 milionů eur (přibližně 22,7 miliardy korun). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků skupiny.
Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a 🚀 raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Dnes to v projevu v Sejmu řekl polský premiér Donald Tusk. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes oznámil, že v zemi slavnostně otevřel 🏭 továrnu na výrobu izraelských dronů, která přispěje k posílení srbské armády a podpoří vývoz zbraní. Vučić už v dubnu bez podrobností avizoval, že Srbsko plánuje vyrábět společně s Izraelem bojové bezpilotní letouny.
Slovenský premiér 👨 Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan podle prohlášení svého poradce Mehmeta Uçuma nalezl způsob, jak znovu kandidovat na prezidenta navzdory ústavnímu limitu mandátů. Uvádí to dnes agentura AFP. Podle Uçuma stačí, aby Erdogan rezignoval krátce před koncem mandátu a vyvolal předčasné prezidentské volby. K tomu ale potřebuje podporu poslanců i z opozičních řad.
Nadace Bakala Foundation podpoří darem ve výši jeden milion dolarů (asi 2️⃣1️⃣ milionů korun) příchod mezinárodně uznávaných vědců na České vysoké učení technické v Praze. Vznikne pozice ČVUT-Bakala Distinguished Chair pro mezinárodně uznávanou vědeckou osobnost, která vzejde z otevřeného výběrového řízení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
Hodnota veřejných zakázek loni meziročně 📈 vzrostla o 106 miliard korun na 1,1 bilionu korun a jejich podíl na HDP stoupl o 0,5 procentního bodu na téměř 13 procent, což bylo významně nad desetiletým průměrem. Celkem bylo zadáno 15 674 zakázek, o 364 více než v roce 2024. Vyplývá to z výroční zprávy o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2025.
Česko bude příští rok poprvé ve své historii předsedat 🏦 Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj na ministerské úrovni. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo zahraničí. Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995.