Revolut udělal další krok na cestě od fintechové aplikace ke globální bance. Americký Úřad kontrolora měny mu podmíněně schválil založení vlastní banky v USA. Finální razítka ještě chybějí, pokud je ale získá, bude moci Američanům přímo nabízet vklady, úvěry, kreditní karty i kryptoměny. Banku chce spustit v roce 2027.
Český fintech Direct Fidoo posiluje vedení. Do role Chief Client Officera nastupuje Radek Hájek, který většinu kariéry strávil v bankovní skupině ČSOB. Zodpovědný bude za obchod, marketing i digitální kanály. Firma tím dává najevo ambice dalšího růstu v Česku i regionu.
Český fintech Twisto rozšiřuje své působení v regionu a po loňském vstupu do Rumunska nově míří také na bulharský trh. Jde už o druhou zemi, do které firma vstupuje po akvizici skupinou Param, největším tureckým fintechovým hráčem. Twisto navazuje na úspěšné partnerství s marketplace eMAG Romania a stejný model spolupráce nyní rozšiřuje i do Bulharska. Od prvního dne zde nabízí dvě platební metody: možnost odložené platby do třiceti dnů a nákup ve čtyřech splátkách.
Brit ruského původu, zakladatel Revolutu Nik Storonskij, již není Britem. Osobní sídlo přesunul do Spojených arabských emirátů. Jen to zapomněl říci úřadům.
Mohla pracovat v tureckém bankovním sektoru, stejně jako v diplomacii. Díky svému odvážnému životnímu postoji však Nemika Menevse v současnosti vede tuzemskou fin-tech společnost. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu generální ředitelkou české firmy. Ale život přináší spoustu zajímavých věcí,“ říká generální ředitelka společnosti Twisto v podcastu Global Minds, který představuje expaty s výrazným vlivem na českou ekonomiku.
Britská finanční společnost Revolut ani po více než roce nezískala plnou bankovní licenci ve Spojeném království, píše list Financial Times. Podle něj jsou za tím obavy regulátorů, zda má firma dostatečné mechanismy řízení rizik, které by odpovídaly jejímu rychlému mezinárodnímu růstu. Úředníci centrální banky (BoE) podle tří zdrojů FT požadují od společnosti závazek, že vybuduje adekvátní infrastrukturu řízení rizik.
Švédský fintech startup Klarna, známý především díky službě „kup teď, zaplať později“ (BNPL), chystá vstup na burzu. Investory se snaží přesvědčit, že už není jen BNPL platformou, ale plnohodnotnou digitální bankou. Podaří se jí získat zpět miliardovou důvěru trhu?
Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy korun) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.
Populární fintechový projekt, který je již plnohodnotnou bankou, vloni překonal hranici 50 milionů aktivních klientů. Díky tomu dosáhl jeho zisk více než miliardy liber. To přitom představuje meziroční nárůst o více než sto procent.
Švédská fintechová firma Klarna bude exkluzivním poskytovatelem půjček typu buy now, pay later (kup teď, zaplať později) pro Walmart. Přebírá tím byznys konkurenční společnosti Affirm, jejíž akcie v reakci na zprávu prudce padají.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.