Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru
Výroba piva v Česku nezačíná v pivovaru, ale na polích a chmelnicích. Nový projekt mapuje celý proces – od jarního setí až po stáčení – v přímém přenosu trvajícím zhruba 280 dní. Zapojeni jsou zemědělci i pivovarníci, kteří přibližují jednotlivé fáze vzniku piva i širší souvislosti oboru.
Češi se často považují za znalce piva, přesto jen málokdo dokáže odhadnout, jak dlouho jeho výroba skutečně trvá. Nejde o týdny, ale přibližně tři čtvrtě roku. Projekt, který nyní sleduje celý proces v reálném čase, ukazuje, že cesta k výslednému nápoji začíná výrazně dříve než ve varně pivovaru.
Dle emeritního vrchního sládka společnosti Plzeňský Prazdroj Václava Berky je výroba piva dlouhodobý proces závislý na přírodních podmínkách. „Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích,“ uvedl. Dodal, že od zasetí ječmene po hotové pivo uplyne zhruba tři čtvrtě roku a proces nelze zásadně urychlit.
Od setí po sklizeň
První část projektu se odehrává na polích a chmelnicích, kde jsou instalovány kamery sledující růst plodin i práci zemědělců. Záběry zachycují například zavádění chmele, péči o rostliny i sklizeň, která u ječmene probíhá obvykle v červenci a u chmele od druhé poloviny srpna do září.
Podle Aleše Mašanského z farmy Loužek Obora ovlivňuje úrodu především počasí. „V posledních letech se potýkáme s vyššími teplotami, bouřkami i delšími obdobími sucha, což chmelu nesvědčí,“ uvedl. Upozornil také na aktuální nedostatek vláhy již na začátku sezony.
Česko patří mezi významné producenty chmele. Se svou produkcí se řadí na třetí místo na světě. Chmel se pěstuje na ploše necelých pět tisíc hektarů, především na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. V loňském roce se sklidilo 6 909 tun, což je mírně nadprůměrný výsledek. Dominantní odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák.
Podstatnou surovinou je i sladovnický ječmen. Ten se v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, tedy na více než sedm procent orné půdy, a roční sklizeň dosahuje kolem jednoho milionu tun. Agronom Tomáš Sojka upozorňuje, že klíčové je správné načasování setí: „Zásadní je ječmen ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě.“
Restaurace Mexická v Holešovicích patří mezi největší podniky svého druhu v Praze. V bývalém pivovaru nabízí kombinaci mexického street foodu, grilovaných specialit i ceviche z čerstvých ryb. Na pozdní rodinný oběd jsme proto vyrazili ochutnat, jak funguje kombinace tacos al pastor, chobotnice z grilu nebo ceviche servírovaného na ledové míse.
RECENZE: Velká mexická hostina v Holešovicích. Ceviche, tacos al pastor a chobotnice
Enjoy
Výroba v pivovaru
Na podzim se sledování přesouvá do pivovaru, kde se z ječmene vyrábí slad a následně pivo. Proces začíná ve sladovně, pokračuje ve varně výrobou sladiny a mladiny a následně kvašením a zráním.
„Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje. Svou pouť zakončuje na stáčírně,“ popsal jednotlivé fáze Berka. Teprve po týdnech zrání se pivo plní do sudů, lahví či plechovek a míří do distribuce.
Význam oboru
Projekt zároveň připomíná širší roli pivovarnictví v české ekonomice. V odvětví a navazujících oborech pracuje přibližně 65 tisíc lidí. Pivovarnictví je propojeno s řadou dalších sektorů, od zemědělství po gastronomii. Do státního rozpočtu přináší podle dostupných údajů téměř 30 miliard korun ročně na daních. Domácí produkce navíc dominuje i spotřebě, když zhruba 96 procent piva vypitého v Česku pochází z místních pivovarů.
Předseda Bavorského svazu pivovarníků Georg Schneider navrhl, aby se na mnichovském pivním festivalu Oktoberfest začalo platit vstupné. Umožnilo by to podle něj pokrýt některé náklady spojené se slavnostmi a příjmy by tak nemusely plynout jen z prodeje piva. Loni se cena zlatavého moku vyšplhala až na 15,80 eur (384 korun) za litr. Na návrh se okamžitě snesla kritika.
Šéf Bavorského svazu pivovarníků navrhl vstupné pro Oktoberfest, a hned to schytal
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
