Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru
Výroba piva v Česku nezačíná v pivovaru, ale na polích a chmelnicích. Nový projekt mapuje celý proces – od jarního setí až po stáčení – v přímém přenosu trvajícím zhruba 280 dní. Zapojeni jsou zemědělci i pivovarníci, kteří přibližují jednotlivé fáze vzniku piva i širší souvislosti oboru.
Češi se často považují za znalce piva, přesto jen málokdo dokáže odhadnout, jak dlouho jeho výroba skutečně trvá. Nejde o týdny, ale přibližně tři čtvrtě roku. Projekt, který nyní sleduje celý proces v reálném čase, ukazuje, že cesta k výslednému nápoji začíná výrazně dříve než ve varně pivovaru.
Dle emeritního vrchního sládka společnosti Plzeňský Prazdroj Václava Berky je výroba piva dlouhodobý proces závislý na přírodních podmínkách. „Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích,“ uvedl. Dodal, že od zasetí ječmene po hotové pivo uplyne zhruba tři čtvrtě roku a proces nelze zásadně urychlit.
Od setí po sklizeň
První část projektu se odehrává na polích a chmelnicích, kde jsou instalovány kamery sledující růst plodin i práci zemědělců. Záběry zachycují například zavádění chmele, péči o rostliny i sklizeň, která u ječmene probíhá obvykle v červenci a u chmele od druhé poloviny srpna do září.
Podle Aleše Mašanského z farmy Loužek Obora ovlivňuje úrodu především počasí. „V posledních letech se potýkáme s vyššími teplotami, bouřkami i delšími obdobími sucha, což chmelu nesvědčí,“ uvedl. Upozornil také na aktuální nedostatek vláhy již na začátku sezony.
Česko patří mezi významné producenty chmele. Se svou produkcí se řadí na třetí místo na světě. Chmel se pěstuje na ploše necelých pět tisíc hektarů, především na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. V loňském roce se sklidilo 6 909 tun, což je mírně nadprůměrný výsledek. Dominantní odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák.
Podstatnou surovinou je i sladovnický ječmen. Ten se v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, tedy na více než sedm procent orné půdy, a roční sklizeň dosahuje kolem jednoho milionu tun. Agronom Tomáš Sojka upozorňuje, že klíčové je správné načasování setí: „Zásadní je ječmen ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě.“
Restaurace Mexická v Holešovicích patří mezi největší podniky svého druhu v Praze. V bývalém pivovaru nabízí kombinaci mexického street foodu, grilovaných specialit i ceviche z čerstvých ryb. Na pozdní rodinný oběd jsme proto vyrazili ochutnat, jak funguje kombinace tacos al pastor, chobotnice z grilu nebo ceviche servírovaného na ledové míse.
RECENZE: Velká mexická hostina v Holešovicích. Ceviche, tacos al pastor a chobotnice
Enjoy
Výroba v pivovaru
Na podzim se sledování přesouvá do pivovaru, kde se z ječmene vyrábí slad a následně pivo. Proces začíná ve sladovně, pokračuje ve varně výrobou sladiny a mladiny a následně kvašením a zráním.
„Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje. Svou pouť zakončuje na stáčírně,“ popsal jednotlivé fáze Berka. Teprve po týdnech zrání se pivo plní do sudů, lahví či plechovek a míří do distribuce.
Význam oboru
Projekt zároveň připomíná širší roli pivovarnictví v české ekonomice. V odvětví a navazujících oborech pracuje přibližně 65 tisíc lidí. Pivovarnictví je propojeno s řadou dalších sektorů, od zemědělství po gastronomii. Do státního rozpočtu přináší podle dostupných údajů téměř 30 miliard korun ročně na daních. Domácí produkce navíc dominuje i spotřebě, když zhruba 96 procent piva vypitého v Česku pochází z místních pivovarů.
Předseda Bavorského svazu pivovarníků Georg Schneider navrhl, aby se na mnichovském pivním festivalu Oktoberfest začalo platit vstupné. Umožnilo by to podle něj pokrýt některé náklady spojené se slavnostmi a příjmy by tak nemusely plynout jen z prodeje piva. Loni se cena zlatavého moku vyšplhala až na 15,80 eur (384 korun) za litr. Na návrh se okamžitě snesla kritika.
Šéf Bavorského svazu pivovarníků navrhl vstupné pro Oktoberfest, a hned to schytal
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
