Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii

Hvězda sládků, ilustrační foto
Plzeňský Prazdroj
 nst
nst

Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.

Česká hospoda přestává být samozřejmostí. Zatímco v roce 2019 fungovalo kolem 25 tisíc tradičních hospod, pivnic a restaurací, dnes je to méně než 20 tisíc podniků. Pandemie covidu, růst nákladů na energie i personál a změna spotřebitelského chování výrazně přepsaly mapu tuzemské gastronomie. Tlak trhu ale současně zvyšuje nároky na kvalitu. A právě u čepovaného piva se rozdíly mezi průměrem a špičkou projevují nejrychleji.

Podle dat společnosti Plzeňský Prazdroj navštíví milovníci piva podnik, který dlouhodobě drží vysokou kvalitu čepování, v průměru o dvě návštěvy měsíčně častěji než jinou hospodu. Během jedné návštěvy si navíc dají o jedno malé pivo nebo šnyt více.

V prostředí, kde se marže pohybují v jednotkách procent a fixní náklady výrazně vzrostly, může právě tato frekvence rozhodovat o ekonomickém přežití provozu. „Klasické hospody jsou ohrožený druh,“ říká obchodní ředitel společnosti Roman Trzaskalik. Podle něj ale právě konkurenční tlak vede provozovatele k systematickým investicím do kvality, od technologií přes servis až po péči o výčepní zařízení.

Takto vaří Automatu Matuška na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Uzená zmrzlina k pivu? Automat Matuška dobývá „Jiřák“

Řemeslný pivovar s obratem v desítkách milionů přináší na Jiřího z Poděbrad koncept, který kombinuje precizně ošetřené pivo, návrat k prvorepublikovému výčepu a ambiciózní gastronomii.

Přečíst článek

907 oceněných podniků ve všech 76 okresech

Ocenění Hvězda sládků, které Plzeňský Prazdroj uděluje od roku 2019, získalo pro rok 2026 celkem 907 podniků. Meziročně jde o nárůst o 15 provozoven.

Z celkových 907 oceněných podniků si 777 hospod dokázalo Hvězdu sládků obhájit a potvrdit tak dlouhodobě vysoký standard péče o pivo. Nově se k nim letos přidalo dalších 130 provozoven. Ocenění se navíc historicky poprvé rozšířilo do všech 76 okresů České republiky, takže dnes má svého držitele skutečně v každém koutě země.

Nejrychleji roste počet oceněných podniků v obcích do pěti tisíc obyvatel. Oproti roku 2019 je jejich počet pětinásobný. Trend tak naznačuje, že důraz na kvalitu už není výsadou center velkých měst.

Mladí pijí pivo méně

Pivovary objevují lehčí budoucnost. Slabší piva míří na fitness generaci

České pivovary reagují na proměnu spotřebitelských návyků. Stále více z nich uvádí na trh piva s minimem cukru a nižším obsahem alkoholu, která oslovují především mladší ročníky, sportovce či lidi držící dietu. Zatím jde o menší segment, poptávka ale podle výrobců roste.

Přečíst článek

Od krajských měst po horské vrcholy

Mezi oceněnými jsou podniky ve velkých městech i malé regionální hospody. Symbolickým příkladem je Bezručova chata na Lysé hoře, která leží ve výšce 1 323 metrů nad mořem a je nejvýše položenou restaurací s tímto oceněním. Hvězdu sládků dnes drží i podniky v malých obcích jako Boží Dar, beskydská Bílá nebo severočeské Mařenice. Ještě před několika lety by podobné rozšíření do nejmenších sídel bylo spíše výjimkou.

Česká gastronomie prochází strukturální změnou. Počet provozoven klesá, ale podniky, které na trhu zůstávají, investují více do kvality a diferenciace. U piva, které je stále jedním z hlavních taháků českých hospod, se tento trend projevuje nejviditelněji.

Z trhu tak postupně mizí nejslabší hráči, zatímco ti, kteří dokážou nabídnout konzistentní kvalitu, si budují stabilnější klientelu i v době ekonomické nejistoty.

Češi zásobují Rusy pivem. Loni vývoz stoupl o 27 procent

Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu

Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.

Přečíst článek

Řízek podle Jana Punčocháře

Praha propadla řízku. Punčochářův Šnycl přivítal 18 tisíc hostů

Fronty od otevření, plné rezervace a tisíce porcí legendárního trojobalu. Šnycl Jana Punčocháře zažil křest ohněm ve velkém stylu a Praha mu podle prvních čísel doslova propadla.

Přečíst článek

La Degustation Bohême Bourgeoise je jedna ze dvou restaurací v Česku s michelinskou hvězdou.

Gault&Millau hodnotí Česko: Největší potenciál gastronomie leží v autorské kuchyni

Absence pěti čepic neznamená stagnaci. Naopak. Výsledky prestižního Gault&Millau 2026 ukazují, že se česká gastronomická špička rozšiřuje.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Zapomenuté řemeslo je zpět. Češi znovu vyrábějí pivní půllitry z křišťálu a míří s nimi do hospod

Sbohem, tuctové sklo. Češi znovu vyrábějí pivní půllitry z křišťálu a míří s nimi do hospod

Přečíst článek

Kam na nejlepší pivo v Praze? Čepuje ho žena, nedaleko náměstí Republiky

Přečíst článek

Glosa Zdeňka Pečeného: Lipno? To jsou pořád devadesátky. I nastavením podnikatelů

Glosa Zdeňka Pečeného: Lipno? To jsou pořád devadesátky. I nastavením podnikatelů
Profimedia
Zdeněk Pečený

České, rakouské a holandské prázdniny se letos potkaly na Šumavě. Lipno je plné. V uplynulém týdnu jsem ale v některých podnicích nabyl dojmu, jako by stále platilo, že cizinec je lepší zákazník než Čech.

Zimní Lipno v polovině února připomíná menší evropský sjezd. Němčina, nizozemština, pražská čeština v jedné frontě na polévku. Parkoviště bez šance, restaurace vybookované, ceny sebevědomé.

A mezi tím vším lehký pocit déjà vu. V řadě podniků na mě tento týden dýchlo, že zahraniční host je tak trochu preferovaná kategorie. Ochotnější úsměv, větší trpělivost, větší snaha. Možná je to jen dojem. Možná únava ze sezony. Ale ten pocit tam byl.

Sheraton Dubrovnik Riviera Hotel byl otevřen v roce 2015 jako první této sítě v Chorvatsku

RECENZE: Moře, hory a žádné davy. Sheraton u Dubrovníku dává smysl

Dubrovník je ikonický. Ale také přeplněný, hlučný a v sezoně logisticky vyčerpávající. Kdo hledá kombinaci moře, klidu a výletů do starého města bez každodenního boje s davy turistů, měl by se podívat pár kilometrů stranou.

Přečíst článek

Jako by stále přežívala devadesátková rovnice: Čech šetří, cizinec utrácí.

Časy se mění

Jenže realita je jiná. Rakušan ani Holanďan sem nejezdí za luxusem bez limitu. Jezdí sem proto, že je to levnější než Alpy. A česká klientela? Ta dávno není chudší příbuzný. Rodiny z Prahy nebo Brna tu nechají částky, které rozhodně nejsou symbolické.

Symbolický byl spíš jiný moment. Skupina českých lyžařů si chtěla koupit pět pizz s sebou – téměř 1500 korun tržby bez jediného obsazeného stolu. Odpověď personálu? „Máme moc práce v restauraci.“

Klíčem je pochopení, jak tělo na chlad reaguje a jak vytvořit podmínky pro příjemný a bezpečný pobyt venku i v zimních měsících.

Biohacking: Je vám venku pořád zima? Nebojte, i pocit tepla se dá natrénovat

Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.

Přečíst článek

Jinými slovy: zákazník, který si nic nesedne a zaplatí hned, nestojí za námahu. Anebo by stálo, kdyby nemluvil česky?

Lipno je silné jako dostupnější alternativa Alp. Ale pokud část místního byznysu stále věří, že zahraniční SPZ znamená automaticky vyšší hodnotu zákazníka, může narazit.

Dlouhodobě ale rozhoduje něco jiného – jestli se host, ať mluví česky, německy nebo nizozemsky, necítí jako zákazník druhé kategorie.

Související

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Chalupa po rekonstrukci
Nikola Tláskalová/Česká cena za architekturu, užito se svolením
Petra Nehasilová

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Uprostřed obce Vidlatá Seč v Pardubickém kraji stojí statek, na který už více než sto let navazuje nenápadná chalupa. Původně sloužila jako výměnek, jako přirozené pokračování hospodářského stavení, se kterým dodnes sdílí římsu i odstín střechy. Z ulice působí tradičně a pokorně, ale vikýř a svěže zelená okna napovídají, že uvnitř se odehrál velký příběh proměny.

A že bylo co zachraňovat.

Ještě před několika lety byla chalupa ve velmi zanedbaném stavu. Střechou zatékalo, vlhkost prostupovala z terénu do zdiva a hygienické zázemí neodpovídalo současným nárokům na bydlení. Objekt trpěl typickými poruchami starých venkovských staveb, jako jsou degradované podlahy, narušená konstrukce střechy i dlouhodobě neřešená vlhkost.

Rekonstrukce se ujal architekt Vojtěch Bis, který k projektu přistoupil s respektem k historické hodnotě objektu i jeho vazbě na sousední statek. Cílem nebylo vytvořit moderní novostavbu, ale zachovat charakter původního stavení a zároveň umožnit pohodlnou rekreaci pětičlenné rodině.

Proměna, která respektuje minulost

Pozemek je dnes jasně rozdělen do tří částí, a to předzahrádky orientované do návsi, obytné zahrady bezprostředně za domem a sadu na zbytku parcely. Tato struktura přirozeně navazuje na tradiční uspořádání venkovských hospodářství v regionu.

Dispozice původní části chalupy zůstala zachována. Podkroví bylo nově zobytněno a dnes slouží ke spaní i dětským hrám. Původní nevyhovující přístavek byl odstraněn a nahrazen novou strukturou, do které se vešla veranda, plnohodnotné hygienické zázemí a sklad přístupný ze zahrady.

Rekonstrukce staročeské chalupy v Chlumu

Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk

Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Přečíst článek

Rekonstrukce byla komplexní a zasáhla prakticky všechny klíčové konstrukce objektu. V první fázi bylo sanováno vlhké zdivo, které dlouhodobě degradovalo stav domu. Následovala kompletní výměna skladeb podlah, jež už nevyhovovaly ani staticky, ani tepelně-technicky.

Zcela byla vyměněna také střecha, doplněná o vikýř, který přivedl světlo do nově obytného podkroví. Součástí stavebních úprav byla i přístavba hygienického zázemí odpovídajícího současným standardům a osazení nových výplní otvorů. Ty respektují původní architektonický výraz chalupy, ale zároveň splňují dnešní nároky na komfort i energetickou úspornost.

Interiér je pojat jednoduše, s převahou dřevěných prvků a přírodních materiálů. Architekt vsadil na střídmost, která nechává vyniknout původní charakter domu. Dominantou světnice jsou kachlová kamna. Ta fungují nejen jako zdroj tepla, ale jsou i symbolem venkovského bydlení.

Chata Borová Lada

Šumava bez kompromisů: Rekonstrukce, která obstála v dialogu s krajinou

Za obcí, u cesty do šumavských lesů, stojí chalupa z konce 19. století. Prošla celkovou rekonstrukci tak, aby dál přirozeně patřila do krajiny a zůstala tichou, funkční součástí svého místa.

Přečíst článek

Krkonošská chalupa

Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty

Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Byt na Letné

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Přečíst článek
Náměstí Jiřího z Poděbrad

Rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad bude možná dokončena o několik měsíců dříve

Přečíst článek
Doporučujeme