Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.

Ceny elektřiny se po krizových letech sice uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak stojí před zásadním dilematem: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se může zdát, že nejhorší období je za námi. Realita je však složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív – a s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.

Energetický trh se po turbulentních letech stabilizoval a elektřina se nyní obchoduje zhruba za 90 až 100 eur za MWh, tedy přibližně 2200 až 2500 korun. Oproti krizovým letům jde o výrazné uklidnění.

Neznamená to ale návrat do dřívějších poměrů. Nejistota z trhu nezmizela, jen se přesunula jinam. Zatímco dříve ceny určoval především vztah nabídky a poptávky, dnes do nich výrazně vstupují geopolitické události, vývoj cen plynu, zásahy států i rychlá transformace celé energetiky. „Energetika už dávno není jen o komoditě. Je to geopolitická disciplína,“ upozorňuje analytik Pavel Janeček. Rozhodnutí, zda v roce 2026 fixovat cenu elektřiny, tak podle něj není jen otázkou aktuální ceny, ale především ochoty nést riziko.

Stabilita je spíš optický klid

Po extrémním růstu cen v letech 2021 a 2022 následoval pokles, zejména v roce 2024. Rok 2025 přinesl další výkyvy, ale ceny se nakonec relativně ustálily. Podobně se vyvíjejí i dlouhodobé kontrakty. Elektřina pro rok 2026 se obchodovala kolem 90,5 eura za MWh a ceny pro rok 2027 jsou velmi podobné. To vytváří dojem stability – ten ale může být klamavý.

„Trhy dnes nevědí skoro nic,“ říká Janeček. Podle něj stačí jediná geopolitická událost a ceny se mohou během několika dní výrazně změnit. Současná stabilita je tak spíše výsledkem opatrnosti než skutečné jistoty.

Fixace není sázka na cenu, ale řízení rizika

Dodavatelé i analytici se shodují, že fixace dnes neslouží k tomu „uhodnout“ budoucí vývoj cen. Jejím hlavním smyslem je stabilizace výdajů a ochrana domácího rozpočtu. „Fixace je v dnešní době hlavně psychologický komfort. Neplatíte nutně nejméně, ale víte kolik,“ popisuje energetický konzultant.

Zákazníci s fixovanými produkty nejsou bezprostředně zasaženi krátkodobými výkyvy, protože dodavatelé nakupují energii dopředu. Naopak u flexibilních tarifů se změny cen promítají téměř okamžitě – a to jak směrem nahoru, tak dolů.

„Trhy mají v popisu práce být trochu panické,“ připomíná Michal Macenauer z EGU. „Kdo nechce řešit každodenní výkyvy, měl by si cenu zafixovat,“ dodává.

Jaderné riziko na frontě. Záporožská elektrárna přišla o klíčové napájení

Zprávy z firem

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o hlavní vysokonapěťové vedení a je nyní závislá pouze na jediném záložním zdroji elektřiny. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má v zařízení dlouhodobě svůj tým odborníků.

nst

Přečíst článek

Nejrozumnější varianta? Dvouletý kompromis

Podle expertů se jako nejpraktičtější řešení ukazuje dvouletá fixace. Roční fixace neposkytuje dostatečnou ochranu před výkyvy trhu, zatímco delší – například tříletá – může znamenat riziko, že zákazník bude při poklesu cen zbytečně přeplácet.

Dvouletá varianta tak představuje rozumný kompromis mezi jistotou a flexibilitou. Odpovídá i současné situaci, kdy je vysoká nejistota v krátkém horizontu, ale relativně větší stabilita ve střednědobém výhledu. „Dvouletá fixace dnes dává největší smysl – je to horizont, na který ještě dokážeme něco odhadnout,“ potvrzují analytici.

Vedle ceny samotné elektřiny hraje stále větší roli regulovaná složka, kterou určují státní instituce. Právě ta může v budoucnu růst rychleji než cena silové elektřiny. V roce 2026 domácnosti těží z odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což přineslo úsporu v řádu stovek až tisíců korun ročně. Tento efekt je však pravděpodobně jen dočasný.

Do budoucna se očekává růst regulovaných plateb, zejména kvůli nutnosti modernizace distribučních sítí, připojování nových obnovitelných zdrojů a investic do stability celé soustavy.

Fixace tak nepůsobí jen jako ochrana proti kolísání cen elektřiny, ale částečně i jako ochrana proti růstu celkových nákladů.

Přichází změna: za elektřinu se bude platit jinak

Zásadní proměna se netýká jen cen, ale i samotného principu účtování. Energetika se postupně posouvá od modelu založeného čistě na spotřebě k systému, kde hrají větší roli fixní platby. „Neplatíme za přehranou písničku, ale paušál,“ vysvětluje Macenauer.

To v praxi znamená, že roste podíl fixních poplatků, zatímco význam ceny za kilowatthodinu klesá. Zároveň se zvyšuje důraz na rezervovaný příkon a schopnost řídit spotřebu.

Budoucnost tak nebude jen o tom, kolik elektřiny domácnost spotřebuje, ale také kdy ji využívá a jak flexibilně dokáže reagovat na situaci na trhu. Například spotřeba ve špičkách může být dražší, zatímco flexibilní odběr může být zvýhodněn.

Nový faktor: fotovoltaika a vlastní výroba

Do rozhodování domácností stále více vstupuje i vlastní výroba elektřiny, zejména prostřednictvím fotovoltaiky. Domácnosti se solárními panely už neřeší celkovou spotřebu stejným způsobem jako dříve. Zaměřují se spíše na část, kterou musí pokrýt ze sítě – a právě zde hraje fixace jinou roli.

V létě mohou být více soběstačné, v zimě ale zůstávají závislé na dodávkách ze sítě. Zároveň zůstává nejistá výše výkupních cen přebytků, což komplikuje ekonomické rozhodování. Fixace tak i v tomto případě může dávat smysl, její význam je však spíše doplňkový.

ČEZ vydělal méně než před rokem. Zisk snížily vyšší odpisy

Money

Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.

nst

Přečíst článek

Dlouhodobý výhled: levněji už bylo

Na jednom se odborníci shodují poměrně jednoznačně: energie pravděpodobně nebudou dlouhodobě levnější. Důvodem jsou vysoké investice do infrastruktury, tlak na dekarbonizaci, odklon od levných fosilních zdrojů i rostoucí nároky na stabilitu sítě. „Levná energie byla historická výjimka, ne standard,“ upozorňují.

Fixace tak není jen reakcí na aktuální situaci, ale může být i způsobem, jak se připravit na postupný růst cen.

Komu se fixace vyplatí

Rozhodnutí o fixaci závisí především na typu domácnosti a jejím přístupu k riziku. U domácností s nízkou spotřebou se fixace často nevyplatí, protože případné zdražení má jen malý dopad na rozpočet.

Běžné domácnosti se nacházejí někde mezi – fixace pro ně může představovat rozumný kompromis mezi jistotou a možností využít případného poklesu cen.

Naopak u domácností s vysokou spotřebou nebo u těch, které hospodaří s napjatým rozpočtem, dává fixace větší smysl. I menší zdražení pro ně může znamenat výrazný zásah do výdajů, a stabilita tak má vyšší hodnotu.

Domácnosti s finanční rezervou nebo ty, které aktivně sledují vývoj trhu, si naopak mohou dovolit zůstat flexibilní a reagovat na aktuální situaci.

Rychlé rozhodnutí: co udělat právě teď

Pokud si nejste jistí, obecně se jako nejbezpečnější varianta nabízí fixace na dva roky. Pokud se obáváte zdražování, dává fixace smysl jako forma ochrany. Naopak při nízké spotřebě nebo dostatečné finanční rezervě může být výhodnější zůstat u flexibilního tarifu – stejně jako pro ty, kteří trh aktivně sledují.

Fixace elektřiny v roce 2026 tak není nutností, ale racionální volbou v prostředí, které zůstává nejisté.

V krátkodobém horizontu funguje jako pojistka proti výkyvům. Ve střednědobém pomáhá stabilizovat výdaje a v dlouhodobém může zmírnit dopady očekávaného zdražování.