Sdílení elektřiny je zatím podle Kateřiny Stehlíkové ze společnosti E.ON tématem primárně pro nadšence, boom ale podle ní přijde. Přispěje k němu uvolnění podmínek Elektroenergetického datového centra a také zavedení dynamického alokačního klíče. Odběratelé pak mohou ušetřit přibližně deset procent nákladů ročně.
Slunce svítí a desítky tisíc domácích fotovoltaických elektráren jedou na plné obrátky. Pro majitele skvělá zpráva, dodavatelům a distributorům energií ovšem může pár takových slunečných dnů pořádně zavařit. Zvlášť ve dnech, kdy spotřeba zase tak vysoká není. Tehdy je totiž vyrovnávání sítě nejtěžší. Teď s ním ovšem pomůže takzvaná flexibilita, kterou přinesla novela energetického zákona. „Po technické stránce se nic nemění, zato po té legislativní je to obrovský přínos,“ vysvětluje Jakub Miškovský ze společnosti E.ON.
Lidé, kteří vyrábějí elektřinu, ať už především pomocí fotovoltaických panelů, nebo díky jiným technologiím, mohou vyrobenou elektřinu sdílet. Je to nový trend. Když se za slunečného dne vyrobí dost elektřiny, a vy jste zrovna v práci, můžete elektřinu nasdílet smluvenému partnerovi, třeba příbuznému nebo sousedovi. A vydělají na tom všichni.
Když svítí slunce, máte solární panel na střeše rodinného domu a jste v práci, elektřinu zrovna nepotřebujete, vzniká takzvaný přetok elektřiny. Nevyužitá elektřina přichází vniveč. Jak tuto elektřinu zachránit, a ještě vydělat nějaké peníze, k tomu slouží čím dál oblíbenější sdílení elektřiny.
Společnost E.ON po plošném snížení cen elektřiny v lednu letošního roku, znovu zlevní elektřinu pro své klienty s nefixovanými ceníky. Od září až do konce roku 2025 sníží ceny za dodávku elektrické energie i plynu. Sleva na 1 MWh dodávky elektřiny i plynu bude ve výši 10 procent a týká se zhruba 800 tisíců zákazníků s nefixovanými ceníky. Na konci června připravil i výhodnější produkty pro nové zákazníky. Novinkou je produkt s online obsluhou.
Vysoké ceny energií a s nimi související zájem o fotovoltaiku a obnovitelné zdroje jako takové se staly tématem posledních let. Jaká je situace dnes, když už největší energetická krize pominula a ceny se vrátily na hodnoty, které dále nevyžadují vládní zastropování? A co nás čeká do budoucna? Zeptali jsme se Jana Zápotočného, místopředsedy představenstva společnosti E.ON Energie.
Majitelé fotovoltaických elektráren mají povinnost domluvit se s vybraným obchodníkem, že převezme odpovědnost za rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou, který je zpoplatněn. Bez toho nelze elektřinu prodávat ani sdílet. Problémy mohou nastat od 1. července.
Fixovat, nebo nefixovat ceny energií? To je otázka, kterou si v dnešní době klade nejedna domácnost. Stále více odpovědí zní: fixovat. Průměrné domácnosti totiž může zafixováním cen za rok uspořit až zhruba 1 500 korun jen na dodávce elektrické energie. A zákazníci E.ONu tuhle možnost využívají víc než dřív. Kromě nižší ceny mají i dlouhodobou jistotu.
E.ON očekává, že počet odběrných míst zapojených do sdílení bude dále růst. „Každý měsíc se připojí přibližně 600 nových odběrných míst a s příchodem teplejšího a slunečného počasí lze očekávat další nárůst,“ dodává Šárka Fialová, vedoucí podpory a obslužných procesů společnosti E.ON.
Češi stále častěji přecházejí na cenově fixované dodávky elektřiny a plynu. Zatímco v minulosti výrazně převažovaly mezi spotřebiteli smlouvy na energie bez závazku, nyní se tento poměr postupně vyrovnal. V posledním roce fixované produkty tvořily i přes 90 procent nově uzavřených smluv. Vyplývá to z dat dodavatelů a srovnávacích společností. Češi v loňském roce podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) udělali 784 040 změn dodavatele elektřiny a plynu.
Tuzemské obchodní řetězce letos rozšířily síť dobíjecích stanic pro elektromobily u svých poboček. Další instalace plánují i v příštích letech, podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) je k tomu váže i aktualizovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Do financování sítě by se měl více zapojit stát, míní svaz. Ministerstvo dopravy (MD) příští rok vyhlásí několik dotačních výzev na podporu infrastruktury alternativních paliv v minimální výši 1,3 miliardy korun.
