Stanislav Šulc: Zdeněk Svěrák už dekády pomáhá smát se podstatným věcem
Ikona, legenda, pan herec i scenárista a dramatik. Ano, čerstvý devadesátník Zdeněk Svěrák je tím vším. A přes všechny nánosy mramoru by se mohlo zapomenout, proč se zrovna tento muž stal tak zásadní figurou tuzemské kultury a veřejného života vůbec, až má část politického spektra potřebu se u příležitosti jeho jubilea vůči němu ostře vymezit. Proč je Zdeněk Svěrák pojem?
Výčet rolí, scénářů, postav, filmů, her, knih, rozhlasových pořadů a nevím čeho všeho ještě, pod nimiž byl Zdeněk Svěrák podepsán nebo jejichž ústřední figurou byl, by vydal na řádně dlouhý článek sám o osobě. A jistě se o to mnozí pokusili. Množství přitom u Svěráka není nepodstatné. Přesto jej nelze označit za „chrliče“, který by neměl záklopku a vydával vše, co mu na mysl či jazyk přišlo.
Spíš to souvisí s neuvěřitelnou délkou, po kterou je činný. Již na počátku šedesátých let nastoupil do rozhlasu, ale už během předchozí učitelské dráhy psával texty písní (ty první podepisoval pseudonymem Emil Synek). V rozhlase se setkal se svým někdejším spolužákem Miloněm Čepelkou, který ostatně devadesátiny oslaví letos v září.
V rozhlase Svěrák působil v mnoha rolích, záhy ale začal psát původní pohádky, což bude žánr, který se ve Svěrákově tvorbě objeví mnohokrát, zároveň jistá forma nadsázky a nadpřirozena se záhy stane jeho dnešním jazykem řečeno „trademarkem“.
Soud v ruském Čeljabinsku zakázal šíření oscarového dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v česko-dánské koprodukci. Informoval o tom server Mediazona s odkazem na reportéra přítomného v soudní síni. U jednání byla zastoupena pouze žalující strana, zákaz následně potvrdila i státní agentura TASS.
Ruský soud zakázal šíření a promítání dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi
Politika
Nastupuje Cimrman
Zlom ale přichází v prosinci roku 1965, kdy došlo k prvnímu přímému přenosu z imaginární nealkoholické vinárny U Pavouka. Ty Svěrák připravoval s kolegou Jiřím Šebánkem (představitelem řady rolí ve filmech československé nové vlny) a jazzmanem Karlem Velebným. Právě v tomto pořadu se objevila fiktivní postava zapomenutého českého génia Járy Cimrmana, která se stane Svěrákovi (a mnoha dalším lidem) osudnou.
Samotné Divadlo Járy Cimrmana pak vzniklo v roce 1967 a vedle Svěráka a Šebánka se zakládajícími členy stali také Miloň Čepelka a Ladislav Smoljak. Premiéra první hry Divadla Járy Cimrmana se konala 4. října 1967 v pražské Malostranské besedě a vedle krátké hry z pera Zdeňka Svěráka Akt byl součástí představení seminář „Cimrmanologů“, který se stal následně klíčovou součástí úspěchu divadla. Přitom původně šlo o náhradní program, protože druhá hra, která se měla hrát spolu s Aktem, nebyla ještě dokončená.
Na tvůrčím vrcholu
Následovalo to, co všichni známe. Proslulost divadla rostla, s tím také autorské dovednosti, ustavení neměnného ansámblu. A s úspěchem na divadelních prknech přicházejí větší ambice, které dostanou jasnou podobu v následujících dekádách.
Napsat, že se duu Svěrák-Smoljak v sedmdesátých a osmdesátých dařilo, je hodně slabé. Byli k nezastavení, čemuž odpovídá jen následující výčet:
Jáchyme, hoď ho do stroje, Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero, Kulový blesk, Trhák, Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný, Vesničko má, středisková, Nejistá sezóna.
A to jsou jen některé filmy, které Svěrák napsal během dvou dekád (další byly třeba pohádky Ať žijí duchové a Tři veteráni nebo komedie Vrchní, prchni), k tomu napsal ještě sedm divadelních her. Většina těchto filmů dodnes patří do zlatého fondu, k nejlepším komediím, které kdy u nás vznikly a Vesničko má, středisková byla nominovaná na Oscara.
Oceněný film Sbormistr narazil u soudu. Ten předběžně zakázal jeho televizní vysílání kvůli možnému zásahu do práv oběti. 
Oceněný snímek Sbormistr nesmí do televize
Enjoy
Aby to bylo jako ze života
Ve snímku Betlémské světlo, který natočil neméně úspěšný syn Zdeňka Svěráka Jan, stárnoucí spisovatel bojuje se svými postavami, které se mu hromadí v hlavě, postupně se dostávají ven a touží po tom, aby pokračoval v jejich příběhu.
To je metoda, kterou Svěrák zcela jistě aplikuje. Nicméně úspěchu dosáhl tím, že dokáže velmi přesně pozorovat okolí. A co víc, umí syntetizovat, analogizovat, metaforizovat… souhrnně řečeno: umí pojmenovávat. Emoce, vztahy, tužby, nedostatky, problémy. A nikdy na to nerezignoval.
V tom byl po celou dobu recept úspěchu děl, na nichž se podílel, zvláště v tandemu s Ladislavem Smoljakem, jejichž společná díla mají až nezdravě blízko k poezii obyčejnosti. Ostatně ne nadarmo se motivy z právě jejich filmů dnes tak často stávají memy.
A co je zásadní: nikdy nesklouzli k eskapismu. Jejich díla lze v porovnání s ostatními tehdejšími tendenčními komediemi popsat následujícím výjevem. Představte si požár. Tvůrci obyčejných komedií by vás vzali za ruku, odvedli by vás od požáru a pak řekli nějaký trapný vtip. Svěrák se Smoljakem ne. Stáli by u toho a dělali by si legraci z toho, jak jsme všichni neschopní ten požár uhasit.
Nejvíce ocenění Český lev získal film Franz polské režisérky Agnieszky Hollandové. Scénář napsal Marek Epstein ve spolupráci s Hollandovou. Snímek o pražském židovském německy píšícím spisovateli Franzi Kafkovi z 15 nominací uspěl ve čtyřech kategoriích. Za hlavní roli Kafky byl oceněn Idan Weiss, dále snímek získal cenu za nejlepší scénografii, kostýmy a masky. Tři ocenění ze 13 nominací získal snímek Sbormistr Ondřeje Provazníka. Českého lva za nejlepší celovečerní film získal Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové, proměnil dvě z 11 nominací. Ceny organizátoři předali v pražském Kongresovém centru.
Českého lva za nejlepší film získal Karavan
Enjoy
Český film pro celý svět
Svěrák náš pohled nikdy neodkláněl od podstatných věcí, naopak, vždy k nim naše oči lákal. A právě to je možná ne tak viditelná, ale zásadní zásluha, jíž si vysloužil status žijící legendy. A právě v tom se jeho aktuální političtí kritici historicky mýlí, ačkoli to nechápou.
Kdo chce Svěráka kritizovat pro jeho dílo, není to nemožné, protože samozřejmě má neduhy. Jeho filmy jsou typicky české ve své hořkosladkosti, zároveň nikdy nejsou dostatečně vážné, aby je šlo brát vážně. Takové pokračování a rozšíření švejkovství, které se stává principem. A v některých případech snad i kýčem. Na druhou stranu málokdo tak definoval typicky český film i pro mezinárodní publikum, což ostatně jasně potvrzují tři nominace na Oscara pro jeho tři snímky: vedle Vesničky to byla ještě Obecná škola a následně Kolja, který Oscara získal.
Zdeněk Svěrák slaví devadesátiny v pozici legendy. V pozici, kterou si vysloužil svým dílem i působením v občanské společnosti. Že některé dráždí, je pochopitelné. Ale na jeho slávě a úspěchu a tom, že většinou je v podstatě bezmezně obdivován, to nic nemění.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
