Pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení, napsal dnes na sociální síti americký prezident Donald Trump. Washington podle šéfa Bílého domu vede jednání s "novým a rozumnějším režimem" v Teheránu, během nichž došlo k významnému pokroku.
Válka na Blízkém východě ohrožuje globální dodávky ropy a plynu, způsobuje nedostatek zásob hnojiva a narušuje leteckou dopravu. Írán v odpovědi na útoky USA a Izraele zahájené na konci února mimo jiné blokuje lodní dopravu klíčovým Hormuzským průlivem.
Americký prezident ve čtvrtek oznámil, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 středoevropského letního času). Teherán má podle něj do té doby čas, aby zcela otevřel Hormuzský průliv. Americký prezident tak prodloužil ultimátum pro Írán už podruhé.
V rozhovoru s deníkem Financial Times zveřejněném v noci na dnešek Trump řekl, že americká armáda by mohla obsadit íránský ostrov Charg, což je krok, který je v médiích zmiňován už několik dní. Ostrov ležící asi 25 kilometrů od íránské pevniny slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu ropy z islámské republiky. Trump rovněž zvažuje vojenskou operaci s cílem zmocnit se íránského uranu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na americké představitele.
Írán pohrozil, že v případě invaze na jeho území zaminuje Perský záliv a zaútočí na elektrárny v celé arabské oblasti. Kampaň textových zpráv vyzývá obyvatele Íránu, aby se přihlásili jako dobrovolníci k obraně země před hrozící pozemní operací USA, píše agentura AP, která má zprávy k dispozici. Není podle ní jasné, zda je rozesílá íránský vládní orgán.
Aktualizováno
Šéf Rheinmetallu schytal kritiku od Ukrajinců kvůli výrokům o dronech
Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP výroky označil za divné.
Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.
Okolí stanice Nádraží Holešovice čeká výrazná proměna. Začala architektonická soutěž, do jejíhož prvního kola bylo vybráno osm domácích i zahraničních ateliérů. Cílem je najít nejvhodnější podobu území, které se má do budoucna proměnit v jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů a městských veřejných prostor Prahy 7.
Zadání soutěže klade důraz na to, aby se z převážně tranzitního prostoru stalo živé městské prostředí s kvalitním veřejným prostorem, lepší prostupností a logickým napojením na všechny druhy dopravy. Návrh má propojit urbanistické, architektonické, krajinářské i dopravní prvky a nabídnout řešení, které bude funkční, ekonomicky proveditelné i dlouhodobě udržitelné.
„Okolí holešovického nádraží dnes plní především dopravní funkci. Teď máme příležitost proměnit dlouhodobě zanedbané území v plnohodnotnou součást města,“ uvedl pražský náměstek Petr Hlaváček. Oblast kolem nádraží podle něj patří mezi urbanisticky nejproblematičtější lokality městské části.
Nádraží Holešovice se nachází na strategickém místě v blízkosti metra, železnice, tramvajových i autobusových zastávek, řeky i Stromovky. Návrh proto musí zohlednit nejen novou zástavbu, ale i organizaci veřejného prostoru, a především propojení jednotlivých dopravních režimů. Jedním z klíčových požadavků je takzvaný přestup „suchou nohou“ mezi vlakem a metrem, který má být chráněný a bezbariérový.
„Pro Prahu 7 je důležité, aby nádraží nesloužilo jen jako dopravní uzel, ale jako skutečné městské místo. Potřebujeme, aby zde vznikl kvalitní veřejný prostor, který budou obyvatelé městské části využívat denně z praktických důvodů i v rámci volného času,“ tvrdí Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7.
Proměna okolí stanice Nádraží Holešovice vstoupila do fáze soutěžního workshopu ČTK
Dvě nová náměstí
Architektonická studia by ve svých návrzích měla zohlednit požadavek na dvě městská náměstí, která mají být rozdělena ulicí Vrbenského, ale zároveň fungovat jako jeden celek. Obě veřejná prostranství by měla být pokud možno v jedné úrovni, bez výškových bariér, a měla by sloužit pro pěší i jako centra komunitního života a obchodu.
„U takto exponovaného místa je zásadní, aby dopravní infrastruktura nebyla vnímána jen technicky, ale jako přirozená součást kvalitního městského prostředí. Právě v okolí holešovické stanice se ukazuje, že dobrá veřejná doprava není jen otázkou provozu, ale také přehlednosti a kvality prostoru, ve kterém se lidé pohybují,“ říká Ladislav Urbánek, generální ředitel pražského Dopravního podniku.
Masaryčka se rozrůstá. Penta postaví další kanceláře za miliardu
Společnost Penta Real Estate postaví v pražské Hybernské ulici vedle komplexu Masaryčky další kancelářskou budovu. Projekt Hybe už získal stavební povolení. Vyjde na zhruba 1,1 miliardy korun, hotový má být ve třetím čtvrtletí roku 2028. Firma o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Hybe je součástí rozsáhlé proměny Masarykova nádraží, který propojuje centrum metropole s Florencí.
Celkem bylo přizváno osm renomovaných architektonických ateliérů z tuzemska i zahraničí, které v první fázi představí komplexní urbanistický návrh proměny lokality. Z nich bude vybráno až pět účastníků, kteří postoupí do druhého kola a budou vyzváni k architektonickému dopracování a precizaci návrhů. Zadavatelem je společnost Nové Holešovice Developmnent, koordinaci workshopu zajišťují D&K Drost Consult a Norma architekti, přičemž celou organizaci má na starosti Karlín Group, která stála u zrodu společného podniku. „U Nových Holešovic nebude rozhodovat jen architektonická kvalita návrhu, ale také to, jak dobře se dokáže vyrovnat s komplikovanou realitou dotčeného území,“ uvedl Jan Ludvík, výkonný partner Karlín Group.
„Naším záměrem je najít řešení, které z Nádraží Holešovice udělá atraktivní a ceněnou pražskou adresu s kvalitním veřejným prostorem, návazností na veřejnou dopravu a architekturou, která půjde ruku v ruce s tím, jak se má tato městská část do budoucna proměnit,“ doplňuje Jörn Walter, předseda odborné poroty, bývalý hlavní plánovač Hamburku. Návrhy v prvním kole mají týmy odevzdat do 25. května. Doporučení poroty pro druhé kolo mají být známá v polovině června. Finální prezentace druhého kola se uskuteční 8. září.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?
Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) se na burze Euronext v Amsterodamu propadly na historické minimum a prohloubily tak pokles z posledních dní. Zatímco ještě v pátek se jejich cena dostala pod upisovací hranici 25 eur, během dnešního obchodování klesla pod 23 eur.
Krátce před 14:00 středoevropského letního času se akcie obchodovaly kolem 22,90 eura, což představovalo pokles o 2,1 procenta. V průběhu dopoledne se jejich cena dostala až na 22,70 eura. Titul se tak výrazně vzdálil od svého maxima 35,50 eura, kterého dosáhl krátce po vstupu na burzu.
Na sentiment kolem akcií mohou doléhat i informace serveru Follow the Money, který upozorňuje na narůstající kontroverze spojené s úpisem akcií společnosti. Na některé z nich již dříve poukázal server Seznam Zprávy i zahraniční média, firma však jakékoli pochybení odmítá.
Negativní vývoj souvisí s ochlazením zájmu o evropské zbrojaře, řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Válka s Íránem vyvolává podle něj pochybnosti ohledně nákupů těžké vojenské techniky, v moderním konfliktu hrají stále důležitější roli levné drony. „Roli sehrávají i samotné problémy CSG, například možná existence minoritářů, kteří nebyli explicitně zmíněni v prospektu. Na burze často nestačí dodat růst výsledků. U firem, jejichž akcie vyrostly, bývají investoři přísní a hodnotí sebemenší vady na kráse. V případě CSG je zklamal vývoj u ručních palných zbraní,“ dodal.
Podle Follow the Money se po vstupu CSG na burzu řeší mimo jiné úplnost prospektu a zmiňována je i role podnikatele Petra Kratochvíla a jeho opce na odkup akcií. Server se zároveň odvolává na dokumenty, podle nichž byla španělská dceřiná společnost Fábrica de Municiones de Granada (FMG) vyřazena nákupní agenturou NATO kvůli „vážným obviněním“ z korupčního jednání, které vyšetřují belgické úřady.
CSG tato tvrzení odmítla a uvedla, že mezi její dceřinou firmou a Agenturou NATO pro podporu a pořizování (NSPA) žádné nesrovnalosti neexistují.
J&T Arch dál roste. Majetek fondu přesáhl 200 miliard korun
Další pochybnosti vyplývají ze zjištění slovenské investigativní redakce ICJK, na která Follow the Money upozorňuje. Ta se týkají smluv se slovenským ministerstvem obrany v hodnotě přes 60 miliard eur. Většina z nich má mít podobu rámcových dohod, které firma nemusí reálně naplnit. Podle výpočtů ICJK může být tato částka nadhodnocená vzhledem ke kapacitám společnosti a sloužit ke zvýšení vnímané hodnoty akcií.
CSG letos v lednu získala z primárního úpisu akcií zhruba 3,8 miliardy eur, což byl podle analytiků největší IPO zbrojařské firmy v historii. Propad ceny akcií se promítl i do majetku majitele skupiny Michala Strnada, který je podle magazínu Forbes nejbohatším Čechem. Server Novinky.cz uvedl, že jeho majetek se v důsledku poklesu hodnoty akcií snížil o 140 miliard korun.
Související
Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump
