Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.
Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi.
Dopravní zácpy, dlouhé čekání na lanovky i v restauracích. Lyžařů, kteří míří do francouzských středisek ve vyšších nadmořských výškách je stále více, protože v těch níže položených jednoduše není sníh. Někteří provozovatelé středisek, například v Alpe d'Huez, se tak začínají ptát, kde je hranice jejich vytíženosti, píše agentura AFP.
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.
Evropská centrální banka (ECB) zastává názor, že banky v eurozóně dělají příliš málo pro boj proti změně klimatu a řízení souvisejících rizik. EU chybí na přibližování se ke stanoveným cílům do roku 2030 skoro půl bilionu eur ročně, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Obří kus ledu, pojmenovaný podle BBC jako A23a, se prý dal do pohybu, poháněn větrnými a mořskými proudy. Úchvatnou katastrofickou zprávu přináší jeden z nejrespektovanějších světových zpravodajských serverů. Vše v kontextu narativu, že se na svět řítí jakási klimatická katastrofa.
Pražská zoologická zahrada pobere 1,2 miliardy korun dotací z rozpočtu hlavního města Prahy na vytvoření nového výběhu pro ledního medvěda. Magistrát potvrdil podle médií navýšení dotace na výstavbu areálu pro ledního medvěda v pražské zoo o tři sta milionů korun z původních víc než osmi set milionů korun na 1,2 miliardy. Prý si to žádá nová dispozice.
Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.
Některé části planety Země se do konce století stanou neobyvatelné, varují vědci. Nový domov si bude muset hledat až šest miliard lidí, vyplývá ze studie.
Česko má za sebou velmi teplý říjnový den. Na mnoha místech zejména v Čechách se dnes teplota dostala přes 25 stupňů Celsia, což je hranice letního dne.
Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Bude to však stát spoustu peněz.
