Ekologická katastrofa. Válka poškodila klima stejně jako celoroční používání 90 milionů aut
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard korun).
Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané „Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině“, kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.
Podíl má i mezinárodní letecká doprava
Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.
Nezanedbatelnou položkou jsou také požáry, a to jak ty způsobené přímo válkou, tak ty, které vznikly z jiných příčin, ale kvůli bojům jejich hašení trvalo déle, a plameny tak zasáhly větší území. Celková bilance v této oblasti podle autorů studie odpovídá 22,9 milionu tun CO2.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak poškození energetické infrastruktury v obou zemích či dopravní prostředky, které miliony uprchlíků použily, aby se dostaly z napadené země.
Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která zveřejnil deník The Financial Times. 
Rusové na internetu nabízejí unesené děti z Ukrajiny k adopci
Politika
Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu, zaznívá v analýze Jana Žižky, editora webu Export.cz.
Energetické lekce z války: Ukrajinci našlapují mezi ozvěnami Černobylu a vyhlídkami obnovy
Politika
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Rostoucí ruská inflace a zvyšování daní. Putinovi válečná ekonomika „padá na hlavu“
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
