Andrej Babiš se opět setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem měl být jeho střet zájmů a také programové prohlášení. S tím to začalo tak, že ho Babiš poslal prezidentovi přes datovou schránku. Už to byl takový první pokus hrát přesilovku. Vykolíkovat si území, otestovat soupeře.

To je Babišova osvědčená strategie. Najít slabé stránky soupeře, dostat se do výhody. Veškerá jeho komunikace vede tímto směrem. Ať už je to s partnery z byznysu, s politiky nebo s novináři. Vždy tak trochu zpochybnit otázku a potom si odpovídat na něco jiného.

Pavel trik s datovou schránkou ustál. Nyní se prý s Babišem dohodli, že příští komunikace již bude na přímo. Nicméně souboj neskončil. Pavel chtěl do programového prohlášení explicitně zdůraznit, že Rusko je hrozba. Babiš se kroutí. Okamurovi tam dal boj s nelegálními migranty. O Rusku se prý bude muset s koaličními partnery poradit a pak se prý uvidí.

Protřelý intrikán 

Hra s Pavlem pokračuje. Babiš by ho měl rád pod sebou, jako se mu to povedlo lehce s Macinkou a Okamurou. Těm dal posty, které žádali. Dostane za to přesně to, co chce. Stane se premiérem. Na nějaký ten post ve sněmovně při naplnění svého cíle nehledí. Obstrukcí koaličních partnerů se nebojí. Jak nedávno uvedl Karel Havlíček, Babiš si umí zjednat pořádek.

Dalším bodem schůzky s Pavlem byl jeho střet zájmů. Majitel obřího konglomerátu firem, které často pobírají evropské či české dotace, a zároveň premiér? Babiš se vytáčí. Před novináři se krátce po setkání s prezidentem tvářil, jako že Pavel chtěl nejdřív vysvětlení pro sebe, teď ho chce pro veřejnost. Snaží se vytvořit dojem, že prezident vlastně neví, co chce.

Prezident Pavel před sebou nemá lehkého soupeře. Babiš je protřelý intrikán, který jde tvrdě za svým cílem. Pavel byl v armádě zvyklý, že co se řekne, to platí. Teď si s Babišem u kormidla bude muset zvyknout na všelijaké úskoky a manévry. Bude to úkol i pro jeho poradce, aby zůstali vůči Babišovým fintám důslední.

A co bude se samotným střetem zájmů? Babiš nejdřív dal Agrofert do svěřenského fondu, který ovšem po celou dobu ovládal. Potom si ho vzal zpátky pod sebe. Bude to opět komedie se svěřenským fondem? Vlk se nažere a koza zůstane celá? Nu, uvidíme.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Energetická chudoba postihuje hlavně seniory žijící ve starých domech. Ale týká se i nájemníků: 86 procent nájemních bytů je energeticky náročných. Platby za energie a nájem tak mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů domácnosti. 

Energetická chudoba se v Česku týká více než 1,3 milionu lidí, bez ohledu na to, zda bydlí v rodinných či bytových domech. Český bytový fond totiž patří k energeticky nejhorším v Evropě. Z analýzy TOP 15 procent energeticky nejúspornějších budov vyplývá, že dvě třetiny rodinných domů (66 procent) spadají do energeticky nevyhovujících tříd E, F a G. Alarmujících 40 procent z nich se nachází v úplně nejhorší třídě G.

Podobně špatně jsou na tom i bytové domy, téměř polovina z nich spadá do tříd E až G. V nezateplených a nerekonstruovaných domech přitom velmi často žijí lidé ohrožení energetickou chudobou. „Energetické ztráty v těchto kategoriích představují 60 až 80 procent celkové spotřeby energie. V Česku se přitom renovuje pouze tempem 1–1,2 procenta budov ročně. Tempo je třeba zdvojnásobit až ztrojnásobit, aby se statisíce lidí nepropadly do energetické chudoby,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. 

Podle analytičky Kristiny Zindulkové, která se dlouhodobě zabývá problematikou energetické chudoby, jsou právě nerenovované bytové a rodinné domy většinově obývány nízkopříjmovými obyvateli. Ti jsou vůči růstu cen energií nejzranitelnější, protože za energie vydávají 15 až 25 procent svých příjmů, což už​ často​ spadá do kategorie energetické chudoby. 

„Nejohroženější skupiny představují samoživitelky, nízkopříjmové rodiny s dětmi, domácnosti s invalidním důchodem a osamělé seniorky. Z analýz nové dávkové reformy vyplývá, že fixní energetický paušál, tedy část superdávky týkající se bydlení, je nedostatečný pro 43 procent osamělých seniorek. U těch žijících v rodinných domech dokonce pro 67 procent. Pokud by však žily v zateplených a renovovaných domech, jejich výdaje na energie by mohly být až o dvě třetiny nižší,“ upozorňuje analytička.

Domy z éry socialismu

Z hlediska výdajů na energie jsou největším „žroutem“ rodinné domy postavené před rokem 1989. 75 procent z nich neprošlo zásadní renovací ani zateplením. To je asi 955 tisíc rodinných domů, většinou na venkově a v nízkopříjmových regionech. Ať už se v nich topí plynem, tepelným čerpadlem nebo uhlím, představují doslova energetickou černou díru. 

 „Při roční spotřebě kolem 30 MWh plynu nebo 9 MWh elektřiny (tepelné čerpadlo) to znamená náklady na vytápění okolo 40 tisíc korun ročně. V případě vytápění uhlím pak dokonce okolo 50 tisíc korun, a to bez započtení očekávaného zdražení v důsledku emisních povolenek na plyn a uhlí,“ říká Kubů. 

I pokud by senior pobíral průměrný starobní důchod ve výši 21 080 korun měsíčně – na což řada těch nejohroženějších ani zdaleka nedosáhne – spadal by do kategorie energetické chudoby. V nezatepleném domě zaplatí za plyn včetně ohřevu vody a vaření přibližně 3800 korun měsíčně, a pokud topí uhlím, dokonce téměř 5000 korun.  

Podobná situace je i u nájemníků. Téměř polovina bytového fondu se nachází v nevyhovujících třídách E až G. Do nejhorší energetické třídy G spadá přibližně 18 procent bytových domů. „Mají vysokou spotřebu tepla nejen kvůli chybějící izolaci, ale také zastaralému systému vytápění a netěsnícím oknům. Často už jsou celkově za hranicí své životnosti. Kromě vysokých nákladů na provoz pak hrozí i vlhkost, plísně a celkově nezdravé vnitřní prostředí,“ říká architektka Marcela Kubů. 

Nezateplené bytové domy navíc výrazně přispívají k prohlubování energetické chudoby: 40 procent domácností, které čelí energetické chodbě, totiž žije v nájmu, zatímco v celé populaci je to pouze 19 procent. „Až 86 procent nájemních bytů spadá do kategorií s velmi vysokou energetickou náročností. U domácností pod hranicí chudoby tak výdaje za energie a nájem mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů,“ upozorňuje analytička Kristina Zindulková. 

Majitelé bytů často zneužívají silnější postavení vůči nájemcům, tvrdí sdružení nájemníků

Reality

O nájemní bydlení je v Česku stále větší zájem. Kvůli převisu poptávky jsou majitelé ve výhodnější pozici než nájemník. Této situace podle Lenky Veselé, předsedkyně Sdružení nájemníků ČR, majitelé často zneužívají.

Dalibor Martínek

Přečíst článek