Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

OBRAZEM: Poctivost a tradice. Produkty z mlýna v Oudoleni berou i pražské restaurace

Mlýn v Oudoleni mele pšenici a žito, pro mouku jezdí lidé i z daleka
ČTK
 ČTK

Mlýn v Oudoleni na Havlíčkobrodsku byl podle jeho majitelů první, který byl po roce 1989 vrácený původním vlastníkům. Pro mouku z něj jezdí hlavně lidé, kteří pečou sami doma. Výrobky z žita, pšenice a špaldy ale odebírají i některé bezobalové obchody v okolí a restaurace v Praze. Mlynář Jiří Kryštofek představuje pátou generaci tamního mlynářského rodu. Uvedl, že nadcházející předvánoční čas představuje pro mlýn jednu ze dvou velkých sezon v roce, ta druhá je před Velikonocemi.

„Meleme, když zjistíme, že nám dochází mouka. Začneme mlít ten druh, který zrovna potřebujeme, není to tak, že bychom dělali kvanta na sklad,“ řekl mlynář. Žito a pšenici odebírá od místních zemědělců, nabízí také těstoviny z oudoleňské mouky. Zákazníci se většinou vracejí. „Doba je tomu nakloněná, spousta lidí vyhledává menší farmáře nebo řemeslníky. Pro mouku k nám jezdí lidé i přes sto kilometrů,“ uvedl Kryštofek. Nedávno mlýn zprovoznil také e-shop.

Třiatřicetiletý mlynář byl letos v krajském kole podnikatelských soutěží vyhlášený živnostníkem roku a bude Vysočinu zastupovat v republikovém finále. Jeho cesta k tradičnímu rodinnému řemeslu však nebyla úplně přímočará. Po základní škole o něm sice přemýšlel, ale obor mlynář se už v té době ve škole kvůli malému zájmu neotevíral. Proto se zaměřil na informatiku v ekonomice. Mlýn převzal před několika lety, když se jeho otec rozhodl odejít do důchodu.

Mlýn má podobu ze 40. let minulého století. Mlynář s modernizací technologie nepočítá, v plánu má spíš její opravy. „Chceme to dělat tak, jak se to dělalo dřív,“ řekl. Že to má smysl, mu ukazuje to, že se zákazníci vracejí. „Nejsme velký mlýn,“ podotkl. Pro drobné odběratele zpracuje 70 až 80 tun obilí za rok. Mouka se prodává v pětikilových baleních.

Alois Kryštofek koupil mlýn v Oudoleni v roce 1913. Nový mlýn jeho rodina vybudovala v letech 1941 až 1946. Její členové v něm pracovali i po znárodnění. Po pádu komunismu požádali Kryštofkovi o vrácení mlýna. Na rozdíl od jiných ho neproměnili v penzion nebo v muzeum. Mlýn dali do pořádku a vrátili se k mletí.

Jeřábník Zdeněk Fiedler pracuje ve firmě Skanska 33 let

Jeřábník: neviditelný hrdina stavby, bez kterého se nic nepohne

Na první pohled je jen malou siluetou vysoko nad staveništěm. Přesto má v rukou osud celé stavby – ať už jde o panelový dům, most nebo mrakodrap. Profese jeřábníka se za desítky let proměnila od manuální práce s minimem technologií až k dnešní specializované, vysoce zodpovědné profesi s moderními technologickými pomocníky. „Celá mašina je dneska řízená a kontrolovaná počítačem, všechno ovládám joystickem,“ říká jeřábník Zdeněk Fiedler, který do kabiny vysoko nad zemí usedl poprvé roku 1986.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Martin Kudera

Dobré jídlo bez hodin v kuchyni. Živina chce zjednodušit domácí vaření

Přečíst článek
Ilustrační foto

Sláva hranolkům. V Belgii je uctívají jako národní poklad a takové lze ochutnat i v Praze

Přečíst článek

Vaří podle přírody, ne podle receptu. Karlínský Štangl může být dalším českým Michelinem

Martin Štangl se svým týmem
Užito se svolením Ambiente
Petra Nehasilová

Karlín má nového favorita pro michelinskou hvězdu. Šéfkuchař Martin Štangl ve své restauraci Štangl vaří podle přírody, ne podle trendů.

Jeho rukopis poznáte na první pohled i sousto. Martin Štangl, jeden z nejvýraznějších českých šéfkuchařů, vybudoval v pražském Karlíně restauraci, která redefinuje pojem lokální gastronomie. Ve Štanglu se totiž nevaří podle receptů, ale podle rytmu přírody. Může být tento přístup vstupenkou k první michelinské hvězdě pro Karlín?  

Místo, kdy vaří příroda

Martin Štangl patří ke generaci kuchařů, která se neřídí trendy, ale terroirem. Zkušenosti z michelinské La Degustation Bohême Bourgeoise přetavil do osobního konceptu. „To, co právě roste, co je čerstvé a kvalitní, určuje, co se hostům objeví na talíři. Dá se říct, že menu ve Štanglu píše sama příroda. Vaříme z toho, co je právě v sezóně a v nejlepší kondici,“ říká šéfkuchař Martin Štangl.

V kuchyni u Martina Štangla a nejenom u něj pojem terroir znamená respekt k místu původu surovin. Kuchař vaří z toho, co roste tam, kde žije. Ne proto, že by to bylo lokální z povinnosti, ale protože chuť je nejautentičtější právě v kontextu svého prostředí. Například i topinambury z farmy Oleško nebo candát z Chabrybárny mají svůj terroir – jejich chuť je formována půdou, vodou, klimatem i způsobem, jak se o ně pěstitel stará.

Daniel Bureš

Zapomeňte na foie gras. Nové V Zátiší sází na brambory s tvarohem

Po více než třiceti letech prošla jedna z ikon pražské gastronomie zásadní proměnou. V Zátiší, podnik, který je od počátku symbolem poctivého fine diningu, mění interiér i celou filozofii a s novým šéfem kuchyně. Pod taktovkou Daniela Bureše se budou servírovat tradiční slovanská jídla i zelenina z vlastního pole.

Přečíst článek

Hosté se mohou těšit například na předkrm z českého wagyu s topinamburem, ponzu a křenem. „K wagyu, které si u nás staříme, podáváme koblížek z topinamburu z farmy Oleško. Veronika a Renata se na pěstování topinamburů přímo specializují a vrací tuhle skoro zapomenutou, ale pro náš region tradiční surovinu, zpátky na talíře,“ popisuje nový předkrm Martin Štangl. 

Čerstvost na prvním místě

„To, co právě roste, co je čerstvé a kvalitní, určuje, co se hostům objeví na talíři. Dá se říct, že menu ve Štanglu píše sama příroda. Vaříme z toho, co je právě v sezóně a v nejlepší kondici,“ říká šéfkuchař Martin Štangl.

Hlavní chod tvoří pečený candát z Chabrybárny od pana Kalendy. Ve Štanglu ho připravují na másle s bylinkami a podávají s jemným pyré z květáku, garumem z vaječných bílků (garum je fermentovaná omáčka z bílkovin, která přirozeně zesiluje chuť jídel. Vzniká dlouhým zráním surovin se solí, kdy se bílkoviny rozkládají a uvolňují intenzivní umami tóny pozn.red.).  a dresinkem z lískových ořechů, jablečného balzamika z Oceterie, šalotky a pstružích jiker. Svěžest chodu podtrhuje nakládaná bezinka. „Bezinku máme z letního sběru pana Lesného. Díky zavařování, fermentování a nakládání můžeme z hojnosti léta čerpat po celou zimu,“ dodává Martin Štangl.

Šéfkuchař Marek Janouch

Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Přečíst článek

Součástí nabídky je také rozšířená vinná karta se 120 položkami, sestavená sommelierem Martinem Klevetou, jenž působí i v londýnském Restaurant Gordon Ramsay.

Restaurace Štangl vznikla v horním patře bývalé Esky, pod křídly skupiny Ambiente. Zatímco spodní patro zůstalo bistru a pekárně, horní prostor se proměnil v tichý, minimalistický fine dining.

Pokud se potvrdí očekávání, mohl by právě Štangl přinést Karlínu to, co má zatím jen centrum Prahy.

Nabídka restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise oceněné Michelinskou hvězdou

První Průvodce Michelin pro Česko vyjde v prosinci. Stát zaplatí desítky milionů korun

Poprvé v historii vzniká samostatný výběr Průvodce Michelin, který pokryje celé Česko. Inspektoři společnosti letos ochutnávají napříč republikou českou kuchyni a hledají u nás ty nejlepší gastronomické zážitky. Nový výběr představí společnost 11. prosince 2025 v Mariánských Lázních.

Přečíst článek

Hovězí vývar s knedlíčky jako vaří v Lokále.

Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?

Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Přečíst článek

Související

La Degustation Bohême Bourgeoise

Kde se v Česku jí i očima. Restaurace, které z designu udělaly součást zážitku

Přečíst článek
La Degustation Bohême Bourgeoise je jedna ze dvou restaurací v Česku s michelinskou hvězdou.

Gault&Millau hodnotí Česko: Největší potenciál gastronomie leží v autorské kuchyni

Přečíst článek

Biohacking: Kreatin dodává energii a zpomaluje proces stárnutí, ukazují studie

Kreatin
iStock
Alžběta Shejbalová

Kreatin se v poslední době stal jedním z nejdiskutovanějších doplňků stravy. Přestože byla suplementace keratinem původně doménou kulturistů, dnes se stává tématem pro mnohem širší skupinu lidí. Od těch, kteří hledají přirozený způsob, jak zvýšit energii, po ty, kteří se zajímají o dlouhověkost, vitalitu a zpomalení kognitivního úpadku.

Z chemického hlediska je kreatin látka tvořená třemi aminokyselinami – argininem, glycinem a methioninem. Organismus si ho dokáže vytvářet sám, především v játrech a ledvinách, a ukládá ho z převážné většiny ve svalech, kde funguje jako zásobárna energie. Mění se na kreatinfosfát, který pomáhá rychle obnovovat ATP – molekulu dodávající energii všem buňkám.

Vědecký konsenzus dnes říká, že kreatin zlepšuje krátkodobý fyzický výkon, urychluje regeneraci a podporuje růst svalové hmoty. Méně známé, ale neméně zajímavé jsou jeho účinky na mozek. Kreatin se nachází i v nervové tkáni a hraje roli při tvorbě energie v mozkových buňkách. Studie ukazují, že suplementace může zlepšit paměť, koncentraci i odolnost vůči únavě, a to zejména v obdobích stresu, spánkové deprivace nebo psychické zátěže. U starších lidí, vegetariánů a veganů byly tyto efekty často výraznější, protože u nich bývají zásoby kreatinu nižší. Mozek je energeticky extrémně náročný orgán – spotřebovává přibližně pětinu energie těla – a právě zde se ukazuje význam buněčných mechanismů, jako je regenerace ATP.

Anti-aging efekt

Některé práce naznačují, že kreatin by mohl mít i mírný anti-aging efekt na úrovni vitality a schopnosti těla reagovat na zátěž. Působí na úrovni buněk, kde podporuje energetický metabolismus a stabilitu buněčných membrán. Pomáhá snižovat oxidační stres a podporuje funkci mitochondrií, což může zlepšit schopnost těla reagovat na fyzickou i psychickou zátěž. Ukazuje se tak, že dlouhodobě stabilní hladina kreatinu může ovlivňovat procesy stárnutí, například zachováním vitality svalů a udržováním energetické kapacity buněk.

Přirozeným zdrojem kreatinu je strava, zejména maso a ryby, ale organismus si ho dokáže vytvářet i sám z jednotlivých aminokyselin obsažených jak v živočišné, tak v rostlinné stravě. Hlavními zdroji těchto aminokyselin jsou luštěniny (čočka, fazole, cizrna, hrách), ořechy a semena (mandle, kešu, dýňová a slunečnicová semínka) a obiloviny (oves, quinoa, pšenice, rýže, ječmen). Přibližně 100 g syrového masa obsahuje asi 1 g kreatinu, tělo zároveň dokáže syntetizovat přibližně 1 g denně. Celková denní potřeba kreatinu pro průměrného dospělého člověka se pohybuje kolem 3–5 g. To znamená, že většina populace si pokryje základní potřebu běžnou stravou a vlastní syntézou.

Biohacking: Jak přežít podzim bez kašle a rýmy

Podzim je pro lidský organismus zátěžovým obdobím. Tělo se musí přizpůsobit nižším teplotám, kratším dnům a menšímu množství slunečního světla, což ovlivňuje spánek, náladu i obranyschopnost. Bez snížení zátěže organismu se imunitní systém snadno vyčerpá a zvyšuje se riziko virových infekcí. Základem prevence jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pohyb, vitamín D a omezení stresu.

Přečíst článek

Suplementace tedy není nezbytná, ale může být praktickým způsobem, jak zvýšit zásoby kreatinu v těle a tím podpořit výkon, regeneraci nebo kognitivní funkce a zvýšit hladinu energie. Kreatin samozřejmě nenahradí dostatečný a kvalitní spánek, rozumnou výživu ani duševní hygienu, ale může posílit základní energetickou kapacitu buněk. Efekt je spíše postupný – tělo si vytvoří určité zásoby, které se projeví lepší výdrží, rychlejší regenerací a menším poklesem výkonu při stresu.

Dlouhodobě je suplementace kreatinem považována za bezpečnou, pokud se dodržují běžné dávky. Nejvíce ověřenou formou je klasický kreatin monohydrát, který má i nejlepší poměr ceny a účinnosti. Typické dávkování se pohybuje kolem tří až pěti gramů denně, ideálně po jídle nebo s malým množstvím sacharidů, které usnadňují vstřebávání. Kreatin se v těle kumuluje postupně a po dvou až třech týdnech dosahuje stabilní hladiny. Důležité je však pít dostatek vody, protože kreatin zvyšuje hydrataci svalových buněk. U lidí s onemocněním ledvin nebo výrazně omezeným příjmem tekutin není vhodný, a u těch, kteří mají dostatek energie, se jeho účinek nemusí výrazně projevit. Tělo s dostatkem kreatinu dokáže lépe reagovat na okamžitou potřebu energie – ať už jde o fyzickou námahu, náročné myšlení nebo stres. Jeho síla spočívá v tom, že doplňuje to, co tělo běžně využívá, a tím zefektivňuje jeho práci.

Související

Peptidy

Biohacking: Nová posedlost dlouhověkostí. Peptidy slibují regeneraci i mladší tělo

Přečíst článek
Osteoporóza se rozvíjí nenápadně, ale její následky mohou být zásadní

Biohacking: Tichý nepřítel kostí. Osteoporóze lze předcházet v každém věku

Přečíst článek
káva

Biohacking: Káva není nevinný rituál. Kdy prospívá a kdy může tělu škodit

Přečíst článek