OBRAZEM: Poctivost a tradice. Produkty z mlýna v Oudoleni berou i pražské restaurace
Mlýn v Oudoleni na Havlíčkobrodsku byl podle jeho majitelů první, který byl po roce 1989 vrácený původním vlastníkům. Pro mouku z něj jezdí hlavně lidé, kteří pečou sami doma. Výrobky z žita, pšenice a špaldy ale odebírají i některé bezobalové obchody v okolí a restaurace v Praze. Mlynář Jiří Kryštofek představuje pátou generaci tamního mlynářského rodu. Uvedl, že nadcházející předvánoční čas představuje pro mlýn jednu ze dvou velkých sezon v roce, ta druhá je před Velikonocemi.
„Meleme, když zjistíme, že nám dochází mouka. Začneme mlít ten druh, který zrovna potřebujeme, není to tak, že bychom dělali kvanta na sklad,“ řekl mlynář. Žito a pšenici odebírá od místních zemědělců, nabízí také těstoviny z oudoleňské mouky. Zákazníci se většinou vracejí. „Doba je tomu nakloněná, spousta lidí vyhledává menší farmáře nebo řemeslníky. Pro mouku k nám jezdí lidé i přes sto kilometrů,“ uvedl Kryštofek. Nedávno mlýn zprovoznil také e-shop.
Třiatřicetiletý mlynář byl letos v krajském kole podnikatelských soutěží vyhlášený živnostníkem roku a bude Vysočinu zastupovat v republikovém finále. Jeho cesta k tradičnímu rodinnému řemeslu však nebyla úplně přímočará. Po základní škole o něm sice přemýšlel, ale obor mlynář se už v té době ve škole kvůli malému zájmu neotevíral. Proto se zaměřil na informatiku v ekonomice. Mlýn převzal před několika lety, když se jeho otec rozhodl odejít do důchodu.
Mlýn má podobu ze 40. let minulého století. Mlynář s modernizací technologie nepočítá, v plánu má spíš její opravy. „Chceme to dělat tak, jak se to dělalo dřív,“ řekl. Že to má smysl, mu ukazuje to, že se zákazníci vracejí. „Nejsme velký mlýn,“ podotkl. Pro drobné odběratele zpracuje 70 až 80 tun obilí za rok. Mouka se prodává v pětikilových baleních.
Alois Kryštofek koupil mlýn v Oudoleni v roce 1913. Nový mlýn jeho rodina vybudovala v letech 1941 až 1946. Její členové v něm pracovali i po znárodnění. Po pádu komunismu požádali Kryštofkovi o vrácení mlýna. Na rozdíl od jiných ho neproměnili v penzion nebo v muzeum. Mlýn dali do pořádku a vrátili se k mletí.
Na první pohled je jen malou siluetou vysoko nad staveništěm. Přesto má v rukou osud celé stavby – ať už jde o panelový dům, most nebo mrakodrap. Profese jeřábníka se za desítky let proměnila od manuální práce s minimem technologií až k dnešní specializované, vysoce zodpovědné profesi s moderními technologickými pomocníky. „Celá mašina je dneska řízená a kontrolovaná počítačem, všechno ovládám joystickem,“ říká jeřábník Zdeněk Fiedler, který do kabiny vysoko nad zemí usedl poprvé roku 1986.
Jeřábník: neviditelný hrdina stavby, bez kterého se nic nepohne
Zprávy z firem
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
