OBRAZEM: Poctivost a tradice. Produkty z mlýna v Oudoleni berou i pražské restaurace
Mlýn v Oudoleni na Havlíčkobrodsku byl podle jeho majitelů první, který byl po roce 1989 vrácený původním vlastníkům. Pro mouku z něj jezdí hlavně lidé, kteří pečou sami doma. Výrobky z žita, pšenice a špaldy ale odebírají i některé bezobalové obchody v okolí a restaurace v Praze. Mlynář Jiří Kryštofek představuje pátou generaci tamního mlynářského rodu. Uvedl, že nadcházející předvánoční čas představuje pro mlýn jednu ze dvou velkých sezon v roce, ta druhá je před Velikonocemi.
„Meleme, když zjistíme, že nám dochází mouka. Začneme mlít ten druh, který zrovna potřebujeme, není to tak, že bychom dělali kvanta na sklad,“ řekl mlynář. Žito a pšenici odebírá od místních zemědělců, nabízí také těstoviny z oudoleňské mouky. Zákazníci se většinou vracejí. „Doba je tomu nakloněná, spousta lidí vyhledává menší farmáře nebo řemeslníky. Pro mouku k nám jezdí lidé i přes sto kilometrů,“ uvedl Kryštofek. Nedávno mlýn zprovoznil také e-shop.
Třiatřicetiletý mlynář byl letos v krajském kole podnikatelských soutěží vyhlášený živnostníkem roku a bude Vysočinu zastupovat v republikovém finále. Jeho cesta k tradičnímu rodinnému řemeslu však nebyla úplně přímočará. Po základní škole o něm sice přemýšlel, ale obor mlynář se už v té době ve škole kvůli malému zájmu neotevíral. Proto se zaměřil na informatiku v ekonomice. Mlýn převzal před několika lety, když se jeho otec rozhodl odejít do důchodu.
Mlýn má podobu ze 40. let minulého století. Mlynář s modernizací technologie nepočítá, v plánu má spíš její opravy. „Chceme to dělat tak, jak se to dělalo dřív,“ řekl. Že to má smysl, mu ukazuje to, že se zákazníci vracejí. „Nejsme velký mlýn,“ podotkl. Pro drobné odběratele zpracuje 70 až 80 tun obilí za rok. Mouka se prodává v pětikilových baleních.
Alois Kryštofek koupil mlýn v Oudoleni v roce 1913. Nový mlýn jeho rodina vybudovala v letech 1941 až 1946. Její členové v něm pracovali i po znárodnění. Po pádu komunismu požádali Kryštofkovi o vrácení mlýna. Na rozdíl od jiných ho neproměnili v penzion nebo v muzeum. Mlýn dali do pořádku a vrátili se k mletí.
Na první pohled je jen malou siluetou vysoko nad staveništěm. Přesto má v rukou osud celé stavby – ať už jde o panelový dům, most nebo mrakodrap. Profese jeřábníka se za desítky let proměnila od manuální práce s minimem technologií až k dnešní specializované, vysoce zodpovědné profesi s moderními technologickými pomocníky. „Celá mašina je dneska řízená a kontrolovaná počítačem, všechno ovládám joystickem,“ říká jeřábník Zdeněk Fiedler, který do kabiny vysoko nad zemí usedl poprvé roku 1986.
Jeřábník: neviditelný hrdina stavby, bez kterého se nic nepohne
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
