Sláva hranolkům. V Belgii je uctívají jako národní poklad a takové lze ochutnat i v Praze
Dozlatova smažené, akorát tak slané, hlavně ale křupavé. Hranolky jsou častou přílohou, i když na talíři obstojí zcela samy. Své o tom ví třeba v Belgii, zemi, ze které prý pocházejí.
O tom, kde přesně vznikly, se vedou sporu už desítky let. Prvenství si nárokují Belgičané i Francouzi. Historické prameny se ale častěji přiklánějí k tomu, že se zrodily v belgickém Valonsku. Podle jedné z legend je tamní rybáři začali v 17. století smažit místo ryb, když v zimě zamrzla řeka. Do zbytku Evropy se hranolky rozšířily v 19. století a ve 20. století se díky globalizaci proměnily ve fastfoodovou klasiku.
Každopádně dnes jsou v Belgii hranolky skoro národním pokladem. Podávají se prakticky ke každému jídlu, nejlepší jsou s mušlemi, nejčastěji v papírovém kornoutu, posypané solí a s omáčkou. Co je ale podstatné je příprava, ta se v Belgii nebere na lehkou váhu. Například Belgičané je nikdy nesmaží v rostlinných olejích, ale používají výhradně hovězí lůj. A po „belgicku“ je připravují i ve vinohradském Bruxxu. „Chceme ukázat, že i tak zdánlivě obyčejná věc, jako jsou hranolky, může být kulinární zážitek,“ říká Oldřich Matoušek, šéfkuchař restaurace Bruxx.
Hranolky dvakrát smažené
V Bruxxu brambory na hranolky nejprve ručně loupají a pak krájí přes šajbu (řezná deska v mlýnku na maso). Následně je zhruba tři minuty vaří ve vodě s octem, díky kterému hranolky lépe drží tvar. Hranolky smaží zhruba tři minuty při teplotě 136 stupňů. Pak je opět nechávají vychladnout, opět kvůli zachování jejich tvaru a struktury. Finálním krokem je druhé smažení, které zajišťuje křupavou a zlatavou kůrku.
Ještě speciálnější menu chystají v Bruxx na předposlední červnový týden. „Hosté si budou vybírat mezi širokými hranolky odrůdy Diego smaženými v hovězím loji a tenkými hranolky Agria připravenými v arašídovém oleji. K nim čtyři druhy masa – trhané koleno, hovězí ragout, dančí kýta nebo citronové kuře a pět různých omáček. A nakonec přímo před hostem nastrouháme sýry Grana Padano nebo Pecorino Romano,“ říká Matoušek.
Francouzi mají víno, Irové whisky a Belgičané pivo. Šedesát druhů lahvového a osm druhů na čepu lze ochutnat například v pražském podniku Bruxx. Na jejich jídelním lísku kromě speciálně kvašeného moku lze najít i další tradiční belgické pokrmy – od dvakrát smažených hranolek přes mušle, ústřice až po lutyšské vafle.
Dvakrát smažené hranolky a 60 druhů piv. Tak chutná Belgie v pražském Bruxxu
Enjoy
Nejlepší domácí hranolky krok za krokem
Hranolky nejsou žádná věda, ale mají svá pravidla. Základ úspěchu? Kvalitní brambory, správný postup a trocha trpělivosti. Dvakrát smažené, křupavé na povrchu, měkké uvnitř. Přesně takové si doma zvládne připravit každý.
Suroviny (4 porce):
- 1 kg brambor typu C
- 2 l vody
- 2 lžíce octa
- 1,5 l slunečnicového oleje
- Sůl dle chuti
Postup:
- Brambory oloupejte a nakrájejte ostrým nožem na hranolky.
- Nakrájené hranolky vložte do vroucí vody s octem a vařte 3 minuty. Následně hranolky sceďte a nechte je rozprostřené na utěrce nebo plechu vychladnout a oschnout.
- První smažení – rozehřejte olej na cca 140 stupňů a smažte hranolky 3 minuty tak, aby změkly (neměly by zhnědnout). Poté je vyjměte a nechte vychladnout.
- Druhé smažení – olej rozehřejte na 180 až 190 stupňů a smažte dozlatova. Hotové hranolky poznáte podle jemného syčení.
- Po vytažení nechte okapat na papírové utěrce a osolte.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.