Když v květnu roku 2021 představovalo uskupení PirSTAN svůj volební program a lídry krajů, stál u dvou mikrofonů Vít Rakušan a Ivan Bartoš. Postavili se na nábřeží naproti Strakovce, sídle vlády. Asi tím chtěli naznačit, kam míří. A to se jim nakonec i povedlo. Vypadali lidově. Bez kravaty. Většina měla na nohou hnědé polobotky, bílou košili, sako. Jako přes kopírák. Asi to byl tenkrát nějaký módní trend. Jediná žena, Olga Richterová za Piráty, mezi zástupem mužů.

V té době byl Bartoš protřelým politikem, šéfem Pirátů od roku 2009. Veřejně známý. Zdálo se, že v tandemu Starostů a Pirátů bude hrát prim. Rakušan se stal předsedou strany až v roce 2019, předtím byl lokálním politikem, starostou Kolína. Veřejně nebyl příliš známý. Ani jeho politické postoje ne.

Jenže Rakušan má řečnický talent. A nakonec tehdy dostal do Poslanecké sněmovny 33 zástupců Starostů, zatímco Bartoš jenom čtyři Piráty.

Rakušan do politiky vstoupil v roce 2010, když byl zvolen jako zastupitel za subjekt „Změna pro Kolín“. Stal se starostou města. V roce 2014 byl podruhé zvolen starostou. Pro celostátní politiku byl ovšem stále neznámým jménem.

Jeden z inovátorů Evropy

V roce 2016 byl mimochodem zařazen do žebříčku sta největších inovátorů střední a východní Evropy, který vyhlašuje Financial Times. Z jakého důvodu není úplně jasné, inovace, které přinesl této zemi za poslední čtyři roky můžeme ještě přepočítat.

Rakušan v roce 2019 nahradil v čele Starostů Petra Gazdíka, tehdy mnohem známějšího politika. Gazdík byl poslancem od roku 2010, byl předsedou poslaneckého klubu, a nakonec také krátce ministrem školství v současné Fialově vládě. Rakušan byl do předchozích voleb pan nikdo z Kolína. Nakonec se však karty obrátily. Nyní je žádanou „milenkou“. Jestliže ve volbách překoná deset procent, což průzkumy naznačují, budou o něj mít zájem všechny zvolené strany.

Je to z důvodu, že Rakušan není nijak pevně ideologicky ukotven. V komunálních volbách to byla Změna pro Kolín, potom spolupráce s TOP 09. Ta je teď mimo hru, topka asi končí, nemá lidi. A nakonec Starostové. Ale, jaký mají vlastně program Starostové? To nikdo neví. Deseti procentům voličů se líbí, že jsou „pravicově orientovaní“. Na Evropskou unii, NATO. Ale co dál? Tam už to nikdo nedočte.

Stanislav Šulc: Pivní memorandum aneb A na to se napijem

Názory

Měla to být zásadní schůzka, na níž se lídři bývalé vládní pětikoalice měli shodnout na povolebním postupu. Minule jim to vyšlo, díky čemuž vznikla vláda Petra Fialy. Aktuální, nutno dodat předvolební, situace zatím žádným velkým gestům nenahrává. A navíc ani jeden z lídrů nepřišel. A tak si na schůzce Spolu a STAN jejich šéfové slíbili, že po volbách chtějí spolupracovat. A stvrdili to symbolickým přiťuknutím půllitry ležáku.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Heslo, které by mohl mít každý

Starostové mají nyní před volbami pod Rakušanem heslo Posuneme Česko dopředu. No, to je heslo z pera píár odborníků, které by si mohl na web nalepit Tomio Okamura nebo Petr Fiala. Vlastně každý. A každý ho tam v nějaké podobě má. Všichni posouvají Česko dopředu. Co je konkrétním obsahem? Bohužel, dá se říci, že je to vlastně jedno. Obsahem je dostat se do Poslanecké sněmovny a k moci.

Vít Rakušan udělal rozkošné předvolební gesto. Pivo s Petrem Fialou v Malostranské besedě. Šéf Pirátů Hřib nepřijel, na truc. Protože tato partaj o čtyřech poslancích byla loni vyhozena z vlády z důvodu zpackané digitalizace stavebního řízení, kterou měl její tehdejší šéf Bartoš na starost. Rakušan u píva deklaroval, že po volbách nepůjde s Andrejem Babišem, současným lídrem předvolebním průzkumů a budoucím vítězem voleb, do příští vlády. Gesto je ale jenom gesto.

Rakušan tvrdí, že Česku hrozí návrat vlády populistů a korupčníků. A že to nedopustí. Lidé podle něj čekají odvážnější kroky, nové nápady. Nabízí vládu Starostů. Oznámil, že by tedy to místo premiéra vzal. To je poněkud odvážné tvrzení. Že by Andrej Babiš po vítězných volbách zasedl jako ministr financí pod premiérem Rakušanem? Co by dělala Alena Schillerová? Není ovšem vyloučeno, že by Starostové, kteří si s ideologií hlavu nelámou, zasedli v příští vládě s kýmkoliv.

Asi ne s komunisty. Tomio Okamura sice tvrdí, že Starostové jsou stranou korupčníků, a měli by z voleb odstoupit, naráží na kauzu Dozimetr, ale to je jen předvolební rétorika. Po volbách začne nová hra.

Rakušanovo velké téma je válka na Ukrajině, jednoznačně východního souseda Slovenska podporuje. Bohužel pro něj, toto téma je poněkud přebrané. Šéf ODS Petr Fiala jel jako první premiér země EU vlakem na Ukrajinu. To mu Rakušan nevezme.

Dalibor Martínek: Ví Okamura něco víc než my? Už si vybírá ministerstva

Názory

Tomio Okamura už si vybírá, která ministerstva po volbách obsadí svými lidmi. Možná je to jen jeho standardní velkohubost. Nebo že by měl nějaké informace, které se k nám ostatním nedostaly?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kauza Dozimetr

Jako šéf strany se nemohl vyhnout kauzám, které na něj nastražili jeho spolustraníci. Klíčovou byl Dozimetr, kdy hlavním účastníkem korupčního příběhu na pražském magistrátu byl Petr Hlubuček, pražský šéf Starostů. Ten tedy rozhodně Rakušanovi neudělal radost. Ale, kauza se táhne, lidé už na ni vlastně zapomněli. To by volební výsledek Starostů nemělo ovlivnit. A pravdou je, že Rakušan k tomuto stranickému průšvihu přišel jako slepý k houslím.

Mimochodem, kvůli kauze Dozimetr se Rakušanův předchůdce v čele strany Petr Gazdík vzdal funkce ministra školství.

Rakušan dělá jakousi neviditelnou politiku. Nicméně pochopil, že jako šéf ministerstva vnitra musí bojovat za peníze pro policajty a hasiče. Ti mohou být se svým šéfem spokojeni. Pravidelné valorizace platů fungují. I proto, že Starostové se stali pro vládu nepostradatelnými, a ministr financí Stanjura z ODS jim nedokáže nic odepřít. „Pokud by vláda měla zvyšovat na tarifech vojákům, mám přislíbeno, že bude zvyšovat i policistům a hasičům, aby se nůžky mezi nimi nerozevíraly,“ ohlásil v létě.

Na současnou koalici, z které vypadli Piráti, a dosud to těžce nesou, to po volbách moc nevypadá. Chybí hlasy. Babiš a SPD mají v průzkumech navrch. Okamura už řeší obsazení ministerstev. To Rakušan nedělá. Avšak, Starostové budou mít po volbách na výběr. Rakušan najde svůj nový směr.

Revitalizace historických objektů je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v architektuře i developmentu. Příběh brněnských vodojemů na Žlutém kopci ukazuje, že i technická infrastruktura má obrovský potenciál.

Areál tří podzemních vodojemů, které vznikaly postupně v letech 1874, 1894 a 1917, se po letech chátrání proměnil v atraktivní prostor, který získal nominaci v České ceně za architekturu 2025. Nejstarší cihelný vodojem z roku 1874 dokládá mistrovství tehdejších řemeslníků, druhý cihelný vodojem z roku 1894 reflektuje další fázi rozvoje, a třetí, betonový z roku 1917, přináší novou kapitolu stavební technologie.

Unikátní je především jejich soustředění na jednom místě - podobně rozsáhlou kumulaci technických staveb v Evropě najdeme jen výjimečně. To byl hlavní důvod, proč se architekti ze studia David Prudík architekti rozhodli k zásahům přistupovat maximálně střídmě a zachovat autenticitu místa.

16 fotografií v galerii

Architekti chtěli v Brně zachovat co nejvíce původních prvků

Celý koncept rekonstrukce postavili na principu „méně je více“. Do samotných vodojemů se tedy zasahovalo pouze v nezbytném rozsahu. Instalovalo se moderní osvětlení, nové elektroinstalace a úniková schodiště pro bezpečný pohyb návštěvníků. Důraz byl kladen na to, aby prostor působil stále majestátně a nedotčeně. Osvětlení tak pouze podtrhuje rytmus kleneb a opěrných sloupů, bez snahy dominovat.

Také terén nad vodojemy byl ponechán v téměř původní podobě. Trávníky nenaznačují, že pod nimi leží obrovské podzemní prostory. Jen decentní modelace mezí dává tušit jejich objemy.

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Názory

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Důležitým prvkem revitalizace se stal bývalý domek hlídače. Ten byl v havarijním stavu, proto musel být rozebrán. Architekti jej podsklepili, do podzemí vložili schodiště obtočené kolem prosklené výtahové šachty a vytvořili chodby umožňující bezbariérový vstup do dvou vodojemů (01 a 03). Samotná nadzemní část byla obnovena podle historických fotografií - s respektem k původním fasádám. Vedle domku vznikla také nová přístavba sociálního a technického zázemí. Architekti zvolili jednoduchý kubický tvar, opláštěný perforovaným cortenovým plechem. Materiál přirozeně navazuje na barevnost cihel a betonu a současně přináší moderní výraz. 

Třetí vodojem je přístupný samostatným schodištěm, skrytým v terénu, takže nenarušuje celkový charakter areálu.

Okolní park není jen doplňkem, ale promyšlenou součástí celého konceptu. Architekti věděli, že se nachází v těsné blízkosti Masarykova onkologického ústavu, a proto mu dali klidový charakter. Návštěvník zde nenajde hlučná hřiště či komerční atrakce. Místo toho vznikla decentní síť cest, která respektuje terén a umožňuje průchodnost.

Na brněnském realitním trhu je rušno. Obzvlášť letos, kdy se chystá výstavba tisíce nových bytů, revitalizace tisíců metrů čtverečních brownfieldů i nová dopravní infrastruktura. Moravská metropole však přitahuje zájem nejenom kvůli objemu investic plynoucích do developmentu. Hned pět brněnských realizací zaujalo mezinárodní odbornou porotu letošního ročníku České ceny za architekturu.

Developer Dalibor Lamka: Praha i Brno utíkají zbytku Česka

Reality

Developerská skupina Trikaya zatím působí hlavně v Brně, po vhodných příležitostech se ale poohlíží i jinde. Vždy jde ale o brownfieldy. „Samozřejmě se poohlížíme i v okolí Prahy, kde už ale je hodně velkých a šikovných developerů, takže k tomu přistupujeme selektivně. Ještě blíž ale máme z Brna Vídeň, kde situaci monitorujeme a občas i zajedeme něco obhlédnout,“ říká její šéf Dalibor Lamka v rozhovoru.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Leaders

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Petra Nehasilová

Přečíst článek