Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?
Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.
Pro někoho je symbolem pokleslé gastronomie socialismu, konzerva je ale ve skutečnosti vynálezem mnohem starším. Už vojáci Napoleonovy armády jí využívali k zásobování na taženích, civilisté si ji mohli dovolit až v první polovině 20. století. Po roce 1948 se však zlevnila a stala se součástí každodenního života. Bez májky, vepřového ve vlastní šťávě nebo luncheon meatu si Češi chalupaření neuměli představit. Na rozdíl od Západu, kde je konzerva spíše nouzovkou, má v tuzemsku konzerva kulturní status.
Konzervy a hotovky táhnou
Na tento trend sází i síť nejvyhlášenějších podniků - Ambiente. Konzervovaná jídla vaří ve velkém v Jenči za Prahou. Stejně jako v dalších podnicích, i tady tým kuchařů používá suroviny od prověřených dodavatelů a maso z Amasa, které pochází výhradně z českých chovů. „Pokrmy zde od základu uvaříme, naplníme jimi sklenice a následně při více než 100 °C sterilujeme. To eliminuje případné nežádoucí mikroorganismy a zaručí delší trvanlivost. Každá sklenice obsahuje dvě až tři porce, přičemž některé koncentrované pokrmy je třeba doředit vodou. Pak už stačí jen ohřát, přidat přílohu a pustit se do jídla,“ vysvětluje Lukáš Dráb. Ten spolu se šéfkuchařem Alešem Karpíškem za výrobu jídel zodpovídá.
Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě. 
Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy
Enjoy
Aktuálně sortiment čítá více než 30 položek. Připravují například rajskou, dušené ledvinky nebo kuře na paprice z Lokálů, ragú bolognese z Pizza Nuova nebo trhané hovězí z Kantýny. Letošními novinkami jsou hovězí guláš a segedín z Lokálu, vývar s játrovými knedlíčky a smetanová omáčka s kuřecím masem na spaghetti podle receptury Pastacaffé. Další přibudou. „Cílem je rozšiřovat nabídku napříč kategoriemi – tedy hlavní jídla, polévky a omáčky – a nabídnout lidem větší výběr. Vycházíme přitom z oblíbených jídel, která hosté znají z našich restaurací,“ uzavírá Dráb.
Růst zájmu o hotová jídla je v Česku velký, což potvrzují i data Rohliku.cz. Češi hledají pohodlí a rychlá řešení pro domácí stravování, aniž by museli slevit z kvality. A segment „hotovek“ se tak mění pod taktovkou známých šéfkuchařů i oblíbených restaurací. Jde o kvalitní pokrmy bez konzervantů a jiných aditiv. Uspokojí tak náročné strávníky.
Do segmentu hotovek se pustil i šéfkuchař Filip Sajler, který se proslavil jako díky gastronomickému pořadu Kluci v akci a zároveň založil společnost Perfect Canteen & Perfect Catering zaměřenou na firemní kantýny, moderní firemní stravování a prémiový catering. Pod značkou cibule připravuje celou škálu pokrmů, které po uvaření prudce zchladí a následně zabalí do krabičky v ochranné atmosféře.
„Táckárna“ je vlastně takový fast food po česku. Místo burgeru a hranolek si u pultu objednáte knedlík se zelím a vepřové nebo holaňdák. Klasické menu nabízí i v retro řeznictví v Kaprově ulici. Oběd pro dva s pivem stojí cca 350 korun.
Retro jídelna kousek od Staromáku: Na dršťkovku za 65 korun tam chodí studenti i investoři
Enjoy
Spousta lidí v Dlouhé ulici míří na vyhlášený „smažák“ do Lokálu, my vyrazili na „tácek“. Kolik v Apetitu stojí obědové menu? 
Kam na oběd levnější než v jídelně poslanců? Na tácek do Dlouhé ulice
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
