Biohacking: Káva není nevinný rituál. Kdy prospívá a kdy může tělu škodit
Káva může tělu prospívat, ale není automaticky zdravá pro každého. Záleží na množství, načasování i stresové zátěži – a část jejích benefitů lze získat i z ovoce, zeleniny nebo bylin, bez kofeinové zátěže pro organismus.
Káva je jedna z nejpodrobněji zkoumaných potravin na světě a zároveň jedna z těch, u nichž není odpověď na otázku, jestli je zdravá, přímočará. Výzkum konzistentně ukazuje jak na reálné zdravotní přínosy, tak na mechanismy, kterými může tělu škodit. Obojí platí současně a závisí na kontextu: kdy kávu pijeme, kolik, v jaké formě, v jakém celkovém zdravotním a stresovém stavu a jaký máme celkově životní styl.
Káva je botanicky komplexní nápoj obsahující stovky biologicky aktivních sloučenin. Kofein je tou nejznámější, ale zdaleka ne jedinou látkou v kávě se zásadním efektem na organismus. Chlorogenová kyselina je nejvýznamnějším polyfenolem v kávě. Má antioxidační, protizánětlivé a neuroprotektivní vlastnosti a je považována za hlavní složku odpovědnou za zdravotní přínosy kávy. Trigonelin, alkaloid přítomný v kávě, podporuje funkci mozkových neuronů a má prokázaný efekt na regulaci krevního cukru. Diterpeny kahweol a cafestol, přítomné zejména v nefiltrované kávě, jako je turecká káva nebo káva z french pressu, mají silné protirakovinné vlastnosti, ale zároveň zvyšují hladiny LDL cholesterolu. Proto z hlediska srdečně-cévního zdraví je vhodnější káva filtrovaná.
Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.
Biohacking: Alkohol škodí i v malých dávkách. Každá kapka zvyšuje riziko rakoviny
Enjoy
Kolik šálků denně je moc?
Ze studií vyplývá, že pravidelná konzumace dvou až čtyř šálků denně je spojena s nižším rizikem Parkinsonovy nemoci, diabetu 2. typu, cirhózy jater a několika typů rakoviny včetně hepatocelulárního karcinomu a rakoviny tlustého střeva. Přehled studií z roku 2023 v časopise Molecules shrnuje, že chlorogenová kyselina podporuje smrt nádorových buněk přes několik molekulárních drah a má synergické protirakovinné efekty v kombinaci s dalšími fytochemikáliemi.
Kofein obsažený v kávě je látka, která přímo aktivuje osu HPA. To je systém propojující hypotalamus, hypofýzu a nadledvinky, který řídí produkci kortizolu a celkovou stresovou odpověď organismu. Mechanismem je blokáda adenosinových receptorů, přes které kofein zvyšuje aktivitu sympatického nervového systému a stimuluje uvolnění kortizolu z nadledvinek. U pravidelných konzumentů se část tohoto efektu otupuje, ale nikdy zcela nevymizí. Proto se postupem času povzbuzující efekt stejného množství kávy pocitově snižuje.
Dalším faktorem je načasování. Konzumace kávy bezprostředně po probuzení, kdy kortizol přirozeně dosahuje svého ranního maxima, přidává další kortizolový stimul do již zvýšené hladiny. Proto posun prvního šálku o hodinu až hodinu a půl po probuzení tuto nevhodnou kumulaci kortizolu snižuje.
Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.
Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno
Enjoy
Pro lidi se zvýšenou stresovou zátěží nebo narušenou kortizolovou osou je tato dimenze obzvlášť relevantní. Kofein nejen zvyšuje kortizol v klidu, ale také zintenzivňuje kortizolovou odpověď na psychický stres, tedy zvyšuje reaktivitu organismu na stresory, se kterými by se jinak zvládl vyrovnat s menší hormonální zátěží. U lidí s chronicky přetíženou HPA osou proto může pravidelná konzumace kávy, zejména ve vyšších dávkách nebo nevhodně načasovaná, zátěž dále prohlubovat. Projevuje se to typicky jako závislost na kofeinu k fungování po ránu, výrazné odpolední poklesy energie a zhoršená kvalita spánku, protože kofein s poločasem rozpadu šest až osm hodin narušuje usínání i tehdy, když jeho efekt subjektivně dávno přestaneme pociťovat.
V souvislosti s těmito daty je třeba zhodnotit jednu důležitou nuanci. Chlorogenové kyseliny a další fytochemikálie, které se kávě připisují jako zásadně prospěšné, jsou přirozeně přítomné i v ovoci, zelenině a bylinách. Člověk, který jí dostatek pestré rostlinné stravy, přijímá srovnatelné nebo vyšší množství těchto sloučenin z jiných zdrojů, a to bez kofeinu. Mezi nejbohatší zdroje chlorogenové kyseliny patří borůvky, švestky, třešně, jablka a hrušky, artyčok, lilek, čekanka a slunečnicová semínka, a z bylinek šalvěj, oregano a rozmarýn. V bezkofeinové kávě přitom chlorogenové kyseliny zůstává téměř stejné množství, protože jde o dvě zcela samostatné sloučeniny.
Otázka tedy je, zda jsou zdravotní přínosy kávy opravdu konkrétně jejím přínosem, nebo spíše benefity fytochemikálií u lidí, kteří jich jinak ve stravě mají nedostatek a tělo pak vykazuje citelné zlepšení na řadě úrovní i jen díky pití kávy. Víme totiž také, jak vypadají výsledky efektů na moderní civilizační nemoci díky konzistentní denní konzumaci ovoce, zeleniny a bylin.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
