Lukáš Kovanda: Babiš straší dražšími hypotékami. Banky k nim ale teď nemají důvod
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Z cen hypoték se stává zásadní politické téma. Premiér Andrej Babiš viní Českou národní banku z jejich zdražování. K němu by podle něj mělo dojít v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb centrální banky z konce minulého týdne, prvního po takřka čtyřech letech.
Banky už zdražily dopředu
Banky však pro zdražování hypoték nemají prakticky žádný důvod. Už totiž zdražily v uplynulých týdnech a měsících. ČNB vlastně zvýšením svých sazeb jejich zdražení spíše už jen potvrzuje. Trh totiž v režimu vyšších úrokových sazeb – tedy těch klíčových pro hypoteční sazby – „jede“ už delší čas, v podstatě od prvních dní války v Íránu na přelomu února a března. Lze tak říci, že trh zvýšení sazeb ČNB plně očekával a do svých – tržních – sazeb jej už plně započítal předtím, než samotný krok ČNB minulý týden nastal.
Prognózy dalšího zdražení jsou přehnané
V médiích se přitom v těchto dnech objevují i takové analytické prognózy, podle nichž banky v reakci na zvýšení základní úrokové sazby ČNB zvýší sazby hypoték o dalších až 0,3 procentního bodu. To je ale krajně nepravděpodobné. Ačkoli právě na těchto prognózách může Babiš stavět svou kritiku centrální banky.
Rozhodují swapy, ne jen sazba ČNB
Banky ovšem v praxi stanovují sazby hypoték mnohem spíše podle sazeb úrokových swapů než podle základní sazby ČNB. A to nejvýše se čtyřměsíčním zpožděním, jak plyne z loňské výzkumné zprávy ČNB.
Zdroje bank v červnu spíše zlevňují
Korunové úrokové swapy, například tříleté či pětileté, narostly zhruba před čtyřmi měsíci – viz graf Bloombergu, zachycující konkrétně pětiletý swap – zejména v důsledku zesílení inflačních očekávání kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Od té doby swapy kolísají kolem zvýšené úrovně, ale dále nerostou. Právě teď jsou na stejné úrovni jako začátkem března. V červnu dokonce v porovnání s květnem dochází poprvé od začátku války k meziměsíčnímu poklesu průměrné měsíční pětileté swapové sazby; měsíční průměry zachycují přímky na grafu níže. Pokles činí osm bazických bodů, neboli 0,08 procentního bodu.
Bankám tak navzdory zvýšení sazeb ČNB jejich zdroje, jimiž hypotéky kryjí, mírně zlevňují. Alespoň tedy v červnu v porovnání s květnem. I z toho je zřejmé, proč je krajně nepravděpodobné, že hypotéky budou nyní zdražovat, navíc hned „až o 0,3 procentního bodu“, jak tvrdí někteří analytici. Proč by měly zdražovat až o 30 bazických bodů, když jim zdroje o osm bazických bodů zlevňují? To by předpokládalo, že v Česku náhle přestal existovat jakýkoli konkurenční boj mezi bankami.
ČNB další zdražení hypoték nespustí
Banky už tedy růst swapů plně promítly do sazeb hypoték, přičemž současně swapy dále nerostou, ba dokonce mírně klesají. Banky tudíž vskutku prakticky nemají žádný důvod nyní hypotéky dále zdražovat, a to ani v důsledku zvýšení základní sazby ČNB.
