Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky. Růst domácí ekonomiky letos očekává 62 procent šéfů společností. Pro srovnání: loni to bylo 36 procent a před dvěma lety jen 16 procent. Pokles ekonomiky nyní předpokládá 14 procent ředitelů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti PwC, který na konci roku 2025 proběhl mezi 192 generálními řediteli.
Zářijová míra inflace představuje nepříjemné překvapení jak pro Českou národní banku, tak pro většinu ekonomů. V meziročním pohledu totiž dosáhla úrovně 2,6 procenta. ČNB přitom předpokládala, že to budou jen 2,3 procenta, zatímco experti soudili, že nejpravděpodobněji půjde o 2,4 procenta.
Dynamika ceny ve výrobě zůstala v dubnu celkově mírná a prozatím nepředstavuje tvorbu inflačních tlaků pro spotřebitelskou inflaci. Ceny v průmyslu vzrostly v meziročním srovnání o 1,4 procenta, zejména vlivem výraznějšího růstu cen energií.
Celková inflace za duben vyskočila na 2,9 procenta v meziročním srovnání, je tedy výrazně výše oproti predikci ČNB i tržním očekáváním. Bankovní radě se tak potvrzuje důvod pro opatrnost ve snižování úrokových sazeb, přičemž uvolňování měnové politiky pravděpodobně zpomalí, píše hlavní ekonom ING David Havrlant.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech.
Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Krize naopak rozšířila využívání obnovitelných zdrojů energie, poptávka po nich by měla růst i v příštím roce. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor.
Výrazný růst cen způsobuje, že 81 procent takzvaných nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Vyplývá to z červnového průzkumu Provident Financial mezi 800 respondentů pro projekt Neviditelní. Na 1,153 milionu Čechů je podle analýzy součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a nyní se jejich situace významně zhoršila.
Hlavní město Ekvádoru Quito už přes dva týdny paralyzují demonstrující davy. Tisíce nespokojených a inflací „ožebračených“ občanů vyšly do ulic. Požadují větší sociální pomoc a odchod prezidenta Guillerma Lassa, píše spolupracovnice Newstreamu z místa Martina El Kooli.
Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 16 procent, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Inflace opět překonala očekávání ekonomů. Ti se shodují, že se tak schyluje k agresivnějšímu růstu sazeb ze strany ČNB.
Inflace v USA v dubnu zpomalila na 8,3 procenta z březnových 8,5 procenta. Pokles spotřebitelských cen je pomalejší, než odhadovali analytici. Inflace stále zůstává poblíž 40letého maxima, uvedlo americké ministerstvo práce.
