Babiš znovu kritizuje ČNB za zvýšení sazeb na 3,75 procenta a varuje před dražšími hypotékami, úvěry i náklady pro stát. Guvernér Aleš Michl rozhodnutí hájí obavou z vyšší inflace a zdůrazňuje, že centrální banka zůstává nezávislá.
Meziroční tempo růstu cen ve výši 2,7 procenta jde opět, stejně jako v minulých měsících, převážně na vrub cenám služeb v ekonomice.
Listopadová inflace byla nižší, než se čekalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta, což je na spodní hranici expertních odhadů. Většina expertů mínila, že bude činit rovná tři procenta. Hodnota 2,8 procenta zaostává také za předpokladem České národní banky, jež ve své aktuální prognóze počítala s inflací ve výši 2,9 procenta.
Zářijová míra inflace představuje nepříjemné překvapení jak pro Českou národní banku, tak pro většinu ekonomů. V meziročním pohledu totiž dosáhla úrovně 2,6 procenta. ČNB přitom předpokládala, že to budou jen 2,3 procenta, zatímco experti soudili, že nejpravděpodobněji půjde o 2,4 procenta.
Dynamika ceny ve výrobě zůstala v dubnu celkově mírná a prozatím nepředstavuje tvorbu inflačních tlaků pro spotřebitelskou inflaci. Ceny v průmyslu vzrostly v meziročním srovnání o 1,4 procenta, zejména vlivem výraznějšího růstu cen energií.
Celková inflace za duben vyskočila na 2,9 procenta v meziročním srovnání, je tedy výrazně výše oproti predikci ČNB i tržním očekáváním. Bankovní radě se tak potvrzuje důvod pro opatrnost ve snižování úrokových sazeb, přičemž uvolňování měnové politiky pravděpodobně zpomalí, píše hlavní ekonom ING David Havrlant.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech.
Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Krize naopak rozšířila využívání obnovitelných zdrojů energie, poptávka po nich by měla růst i v příštím roce. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor.
Výrazný růst cen způsobuje, že 81 procent takzvaných nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Vyplývá to z červnového průzkumu Provident Financial mezi 800 respondentů pro projekt Neviditelní. Na 1,153 milionu Čechů je podle analýzy součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a nyní se jejich situace významně zhoršila.
Hlavní město Ekvádoru Quito už přes dva týdny paralyzují demonstrující davy. Tisíce nespokojených a inflací „ožebračených“ občanů vyšly do ulic. Požadují větší sociální pomoc a odchod prezidenta Guillerma Lassa, píše spolupracovnice Newstreamu z místa Martina El Kooli.
