Data a analýzy od KPMG sice vidí český realitní trh v roce 2026 optimisticky, ale přesto je tu pár zásadních věcí, které expertům dělají do budoucna vrásky. A netýká se to jen komplikací kolem nového stavebního zákona či růstu cen nemovitostí. Souvisí to i s řadou dalších oblastí od trhu práce až po nutné změny chování v české společnosti, shodli se odborníci na setkání členů Realitního clubu v restauraci Lví Dvůr v blízkosti Pražského hradu.

Ke zlepšení na českém realitním trhu může podle expertů dojít teprve až v okamžiku, kdy zmizí zbytečné administrativní překážky, které brzdí výstavbu, a když zde budou ze strany státu garantovány i dlouhodobé jistoty. Nejhorší na současné situaci na realitním trhu totiž podle Václava Vidličky z crowdfundingové společnosti Fingood je, když na trhu panuje nejistota a nejsou nastolená jasná pravidla, takže se vůbec neví, co bude dál. A to se týká nejen zjednodušení povolovacích procesů a nastolení smysluplné legislativy bez zbytečných komplikací, ale i finalizace nového stavebního zákona.

Další z klíčových věcí pro rok 2026 by pak podle Jana Sadila z developerské společnosti JRD mělo být i dotažení dlouho očekávaného Metropolitního plánu Prahy. „Nejenže by se tím mohly odblokovat povolovací procesy, ale bude to pro nás znamenat i výzvu, protože budeme mimo jiné také konečně vědět, kde můžeme stavět a kde ne,“ poznamenal Sadil.

21 fotografií v galerii

Nejde ale jen o ceny stavebních materiálů

Novou výstavbu v Česku ale čím dál více komplikují také problémy s rostoucími cenami materiálů a stavebních prací. Jen za posledních 10 let ceny stavebních prací pro bytovou výstavbu vzrostly podle KPMG o 120 procent a u nebytové výstavby o 70 procent. Inflace se přitom zvedla jen o 54 procent. 

Na realitním trhu ale nejde jen o cihly a beton. „Je to i o ceně práce a faktu, že ve stavebnictví chybí především lidé. Zatímco v roce 2008 ve stavebnictví pracovalo přes 267 tisíc lidí, v roce 2016 to bylo už jen 205 tisíc a nyní jsme se dostali na 217 tisíc. Ti lidé, kteří v tomto segmentu byli a nyní tam chybí, se už ale nevrátí a bude třeba vyřešit problém, jak je nahradit,“ upozornil Jan Kupec z KPMG. Chybějící lidé jsou zásadním problém českého realitního trhu, zdůraznil také Pavel Šatný ze společnosti Doornite, která kvůli tomu musela v minulosti hledat své zaměstnance například až na dalekých Filipínách. 

Bez zaměstnanců z ciziny to nepůjde

A obdobné problémy zmiňovali i další odborníci. Podle Vidličky je navíc už nyní zřejmé, že to v Česku do budoucna bez importu cizinců ani nepůjde. A i v tomto ohledu bude nutná podpora státu, aby se celý proces zaměstnávání cizinců zjednodušil a nebyla to akce na dlouhé roky. „Také jsme si najímali zaměstnance v zahraničí. A například s Filipínci to byl proces více než tři čtvrtě roku,“ potvrdil Tomáš Jelínek z realitní společnosti Century 21 a dodal, že by rozhodně ocenil, kdyby se takto zdlouhavý proces zrychlil. Není podle něj vůbec jasné, co na tom trvá tak dlouho, když nejde ani o utečence, ale naopak jde o klasické zaměstnance na základě kontraktů.

A jaké další změny se dotknou Čechů

Vzhledem k tomu, že Česko patří v EU k zemím s nejhorší dostupností bydlení pro mladé, bude se do budoucna podle expertů muset změnit také celkový přístup obyvatel k vlastnictví bytů a domů. Podle Jiřího Vančury z Trinity Bank s tím souvisí hned několik věcí. Jednak tu je řada Čechů ze starší generace, kteří stále bydlí ve velkých bytech, a i tyto nemovitosti se v budoucnu objeví na trhu. Dále tu je podle něj trend, že lidé i mimo velká města a lukrativní lokality si začínají čím dál více brát hypotéky i na druhý či třetí byt na secondhandovém realitním trhu. Často to berou jako jedinou možnost uchování hodnoty úspor a rodinného majetku. To ale podle Vančury nedává v takovýchto případech mnohdy smysl.

„U drahých bytů třeba v Praze nemám takové obavy z poklesu cen. Jiná otázka to je u secondhandových bytů v menších městech, které jsou často starší a budou například nutně potřebovat nákladné rekonstrukce. To si ale právě lidé takto investující v regionech často neuvědomují a domnívají se, že ceny nemovitostí nemohou nikdy klesnout. Očekávají, že se takto zajistí třeba na stáří, což se jim nemusí vyplatit,“ poznamenal Vančura.

A s tím nakonec souvisí i nutnost dalšího vzdělávání obyvatel. Problém podle Jana Hrubého z RE/MAX totiž je, že většina lidí v Česku investování do nemovitostí vůbec nerozumí a bude tak nutné zajistit, aby se i v tomto ohledu zlepšovala finanční gramotnost.

Série výmluv, kvůli kterým si Češi nepojišťují domy a byty. Neříkáte je také?

Money

„Mně se to nemůže stát“, totální neznalost nebo celková nedůvěra ve smyslu pojištění. To je několik málo důvodů, kvůli kterým Češi kašlou na pojištění svých nemovitostí. A není jich málo. Více jak milion a půl. Proč se nepojišťují a jaké faktory lidi přimějí se pojistit, a jaká je minimální pojistka, kterou by měli mít? Zeptali jsme se v tuzemských pojišťovnách.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Mikrobyty jsou trend. Přečtěte si, kdy máte šanci na ně získat hypotéku a kdy nikoli

Money

S tím, jak rostou ceny nemovitostí, začínají být v kurzu i netypické nemovitostní prostory, které donedávna moc zájemců o koupi ještě nelákaly. Už i hypoteční statistiky ale registrují rostoucí trend nákupu o byty s atypickými a miniaturními dispozicemi. Za jakých podmínek máte tedy šanci na takovéto nemovitosti získat hypotéku?

Věra Tůmová

Přečíst článek

Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard korun.

Tokio využití ruských rezerv na fakticky bezúročný a s největší pravděpodobností i nevratný převod na ukrajinské účty zjevně odmítá z podobného důvodu jako Belgie, která drží suverénně nejvíce zmrazeného ruského majetku, zhruba 3,8 bilionu korun. Japonsko se obává, že by v případě rozmrazení ruských aktiv muselo peníze mezitím poskytnuté Ukrajině splatit Rusku „ze svého“.

Za peníze poskytnuté Ukrajině se ale odmítá zaručit dokonce i Evropská centrální banka. Plán Evropské komise ovšem odmítají také samotné Spojené státy a některé další země EU, vedle Belgie jde hlavně o Maďarsko a vlastně i Slovensko.

Aktualizováno

Evropa je skupina národů v rozkladu, vedená slabými lidmi, řekl Trump

Leaders

Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.

ČTK

Přečíst článek

Studená sprcha

Japonské odmítnutí ovšem pro Evropskou komisi představuje skutečnou „studenou sprchou“, protože odhaluje, že plán nemá podporu ani na mezinárodní neamerické spojenecké scéně. Evropská komise tedy rozjela historicky neozkoušený experiment, pro nějž neměla vyjednánu širší podporu, takže celý plán stále silněji působí jako zfušovaná hurá-akce.

Debakl Evropské komise ale obnažuje fundamentální krizi vládnutí EU; její demokratický deficit. Vlády, které jsou zodpovědné přímo svým voličům a zároveň reálně spravují jejich daně, jako je ta belgická nebo japonská, totiž plán Evropské komise odmítají. Zato Evropská komise, která se žádnému voliči přímo nezodpovídá, přímo prakticky žádné daně nespravuje, ve svém velikášství morálně hazarduje s penězi, za jejichž případnou ztrátu sama žádnou odpovědnost neponese – na rozdíl od Belgie, Japonska, ba svým způsobem i Evropské centrální banky.

Je znakem pokročilé demokracie, do níž se Evropská unie ráda stylizuje, že o zásadních, potenciálně historicky přelomových věcech si činí nárok rozhodovat lidé, vlastně pouhopouzí byrokraté, kteří nejsou přímo voleni a voličům se ani přímo nezodpovídají? Vždyť takové nastavení otevírá dveře morálnímu hazardování, hazardu s penězi daňových poplatníků, jak demonstruje zmíněný postoj Belgie či Japonska.

Aktualizováno

Brusel se ostře pouští do Googlu. Firma měla zvýhodnit vlastní AI

Zprávy z firem

Evropská komise začala vyšetřovat americkou společnost Google. Firmu podezírá, že při používání on-line obsahu pro účely umělé inteligence porušuje pravidla hospodářské soutěže. Případná pokuta může dosáhnout až deseti procent celosvětových ročních příjmů firmy. Google se k vyšetřování bezprostředně nevyjádřil.

ČTK

Přečíst článek

Neměla by se Evropská komise vrátit zpátky na zem a místo gest a siláctví, k němuž evidentně nemá přirozený mandát, být raději opět jen servisním, úředním orgánem skutečně volených vlád členských zemí EU? Evropská komise by se měla dovtípit, že hrát si na Churchilla je sice možná líbivé, ale převážně jen z hlediska nepoučených – ti ostatní dobře vědí, že Churchill svůj rezolutní, nakonec vítězný postoj za druhé světové války opíral o přirozený, přímý mandát od voličů.

Churchill riskoval osud svůj i celého národa, jenž mu k tomu ovšem dal mandát, Evropská komise vlastně nic neriskuje – jen morálně hazarduje s penězi, které nejsou její, ani jí jejich správu daňoví poplatníci přímo nesvěřili...