Japonský akciový trh vstoupil do nového roku mimořádně silně. Indexy Topix a Nikkei 225 během prvních dvou obchodních dnů posílily o 3,8 procenta, respektive 4,3 procenta, což představuje nejlepší začátek roku nejméně od roku 1990. Vyplývá to z dat agentury Bloomberg.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Guvernér japonské prefektury Niigata Hidejo Hanazumi se rozhodl schválit obnovení provozu největší jaderné elektrárny na světě Kašiwazaki-Kariwa, která byla odstavena před více než deseti lety po jaderné katastrofě ve Fukušimě.
Japonská ekonomika, již oslabená americkými cly a poklesem investic do nemovitostí, čelí dalšímu úderu kvůli eskalujícímu diplomatickému napětí mezi Tokiem a Pekingem. Diplomatický rozruch vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem měsíce zákonodárcům řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit samu existenci Japonska a vyvolat jeho vojenskou reakci. Podle čínské strany šlo o hrubé vměšování do jejích vnitřních záležitostí.
Ruský plyn tvoří téměř desetinu japonského dovozu. Podle premiérky by zastavení dodávek narušilo energetickou stabilitu země.
Americký prezident Donald Trump a japonská premiérka Sanae Takaičiová podepsali smlouvu o dodávkách vzácných zemin a kritických nerostů. "Vztahy s Japonskem budou pevnější než kdy dříve," prohlásil Trump při setkání s Takaičiovou. Konzervativní politička zdůraznila Trumpovu snahu o ukončování konfliktů ve světě a řekla, že doufá v nový zlatý věk vztahů obou zemí, napsala agentura Reuters.
Japonské akcie zahájily týden výrazným růstem, hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 tak poprvé překročil hranici 50.000 bodů. Za růstem jsou známky pokroku v obchodních rozhovorech mezi Spojenými státy a Čínou i vyhlídky na vyšší vládní výdaje v Japonsku. Čínské akcie díky nadějím na obchodní dohodu s USA zakončily obchodování na nejvyšších úrovních za více než deset let, uvedla agentura Reuters.
Největší japonský producent piva Asahi obnovil provoz ve všech svých šesti pivovarech v Japonsku, ve kterých musel na začátku minulého týdne přerušit výrobu v důsledku kybernetického útoku. Někteří významní japonští maloobchodníci minulý týden varovali, že jim začínají docházet zásoby piva. Společnost Asahi je mimo jiné vlastníkem českého Plzeňského Prazdroje, kybernetický útok měl ale dopad pouze na její japonské aktivity.
Až 3,75 milionu jenů, tedy v přepočtu přes 526 tisíc korun, si za noc účtuje hotel, který ve středu otevřeli v japonském městě Nagoja. Jedenáctipatrová budova nabízí stovku luxusních pokojů, několik restaurací i výhled na velkolepý Nagojský hrad, napsala agentura Kjódó.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal nařízení o zavedení nižších cel na japonské automobily. Dovozní clo klesne ze současných 27,5 procenta na 15 procent.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Obava ministra zahraničí a předsedy strany Motoristé Petra Macinky, že by Ústavní soud při rozhodování o případné kompetenční žalobě stranil prezidentovi Petru Pavlovi, je podle předsedy soudu Josefa Baxy 👎 nesmyslná. Soud je nezávislý a nestranný, řekli Baxa i bývalý člen soudu Jaromír Jirsa. Kompetenční žaloba je jedna z možností, jak vyřešit patovou situaci kolem poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí.
Dokument o bilaterálních bezpečnostních zárukách mezi Spojenými státy a Ukrajinou je v podstatě hotov, nyní jej zbývá dokončit s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, tento týden jednaly v Paříži delegace Ukrajiny, USA a také zemí koalice ochotných v čele s Británií a Francií.
Írán ❌ nemá zájem rozpoutat válku s Izraelem ani se Spojenými státy, v případě napadení je však připraven se bránit. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který to uvedl během své návštěvy Bejrútu.
