Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jak dál financovat Ukrajinu? Ve hře jsou i zmrazené ruské peníze

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
ČTK
 ČTK

Komise navrhla dvě varianty pomoci Ukrajině: půjčku EU nebo reparační půjčku z peněz zablokovaných ruské centrální bance. Belgie má ke druhé z variant dál výhrady.

Evropská komise ve středu navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Nyní je podle komise na členských státech unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, který začíná 18. prosince v Bruselu. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje rovněž velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku.

„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka komise Ursula von der Leyenová.

Půjčka z rozpočtu nebo reparační úvěr z ruských aktiv

Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku.

Obě možnosti podle komise odrážejí závazek EU podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale jde také o strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru.

„Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny,“ uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu.

Ukrajina bude potřebovat 135 miliard eur

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude Ukrajina v příštích dvou letech potřebovat 135 miliard eur. „Navrhujeme, aby byly pokryty dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na dva roky – 90 miliard eur, zbytek by pokryli mezinárodní partneři,“ uvedla šéfka komise.

Politicky snadnější varianta: reparační půjčka

První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.

Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

Belgie má stále výhrady

Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot již ráno, tedy ještě před dnešním oznámením komise, uvedl, že návrhy nezohledňují obavy Belgie.

Balíček obsahuje pět právních návrhů

Navrhovaná řešení jsou podle komise podpořena komplexním souborem pěti právních návrhů. Balíček zahrnuje návrh nařízení o zřízení reparační půjčky, dále návrh na zákaz jakéhokoli převodu zmrazených ruských aktiv ruské centrální banky zpět do Ruska, dva návrhy, které zavádějí důležité záruky pro reparační půjčku určené k ochraně členských států EU a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska. Dále balíček zahrnuje návrh změny stávajícího víceletého finančního rámce, který umožní použití rozpočtu EU na podporu půjčky Ukrajině, což by mohlo posloužit oběma navrženým řešením, dodala komise.

Související

EU likviduje chemii, zní z Babišova Agrofertu. Koncern má plán B

EU likviduje chemii, zní z Babišova Agrofertu. Koncern má plán B
iStock
 ČTK

Drahé energie a tvrdá regulace nutí Agrofert hledat nové teritorium. V úvahu připadá Amerika nebo Perský záliv, investice má jít do stovek milionů eur. Místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr říká otevřeně: pokud EU nezmění kurz, Agrofert může z Evropy odejít.

Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše uvažuje o stavbě nového závodu na výrobu čpavku mimo Evropu, a to buď v Americe, nebo na Středním východě. Důvodem jsou zejména nižší náklady na energie a emisní povolenky v těchto regionech, řekl to místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr. Investice do nového závodu by podle něj činila stovky milionů eur. Čpavek je důležitou surovinou při výrobě hnojiv.

Sídlo holdingu Agrofert spojeného s expremiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem v pražském Chodově.

Zemědělský fond je připravený pozastavit dotace Agrofertu, pokud bude Babiš ve střetu zájmů, říká ředitel Dlouhý

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.

Přečíst článek

Agrofert má plán B, mimo Evropu

Výrobní závod mimo Evropu holding v současné době nemá, šlo by tedy o první takový, uvedl Cingr. Stavba by podle něj trvala minimálně čtyři roky. „Aktuálně jsme ve fázi studie proveditelnosti. Podle toho, kdo dá nejlepší podmínky, tak tam bychom takovou akci realizovali,“ řekl. „My jsme se vždycky soustředili na Evropu a dneska vnímáme, že toto je asi správné řešení, je to otázka diverzifikace rizika. Jsme ale schopni v nějakém čase přemístit celou výrobu čpavku z Evropy, když nebude jiné ekonomické řešení,“ doplnil. Čpavek tvoří zhruba 20 až 45 procent obsahu hnojiva, zbytek je podle Cingra vápenec nebo jiná levná surovina.

Úprk z Evropy Agrofert odstartoval koupí terminálu v Rotterdamu 

V minulém týdnu Agrofert oznámil, že koupil za 290 milionů eur (ais sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding, která vlastní mimo jiné dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu. Tato akvizice je podle Cingra prvním krokem k tomu, aby Agrofert mohl ve výrobě hnojiv dál pokračovat, stavba mimoevropského závodu může být dalším, řekl.

Předseda ANO Andrej Babiš

Babiš odmítl ve Sněmovně říct, jak vyřeší střet zájmů

Předseda ANO Andrej Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců, jak před očekávaným jmenováním premiérem vyřeší budoucí střet zájmů ohledně svého holdingu Agrofert. Babiš to uvedl na závěr svého projevu při mimořádné schůzi Sněmovny, v němž zhruba půldruhé hodiny líčil své podnikání a politické působení.

Přečíst článek

Energetická past EU

„My bychom radši, kdyby Evropa, potažmo Evropská unie, začala vnímat, že jde špatným směrem, že vytlačení tohoto průmyslu z Evropy zvýší závislost na jiných teritoriích, kde nemáme nikdy jistotu, že zůstanou naše vztahy takové, jaké jsou teď,“ uvedl Cingr. „Pokud my do roku 2032 přijdeme o všechny povolenky, kdy dneska dostáváme část povolenek zdarma, tak se výrobní cena v EU zvýší téměř na trojnásobek,“ řekl. Za energie Agrofert podle něj v současné době platí miliardy korun ročně.

Čpavek jako palivo budoucnosti

Terminál v Rotterdamu chce Agrofert využít pro dovoz levnějšího čpavku ze zahraničí. Aktuálně si holding čpavek vyrábí sám, asi desetinu prodává zákazníkům. Dalším důvodem, proč terminál koupil, je podle Cingra to, že v budoucnu plánuje čpavek prodávat jako palivo do námořních lodí.

„Do roku 2030 se v námořní dopravě s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou stane celkem základní změna, co se týče palivové základny. Dneska námořní lodě používají těžký topný olej, některé jezdí na plyn, ale to je zlomek. Ty, co jezdí na těžký topný olej, začínají předělávat na čpavek a ten se bude tankovat samozřejmě v těch klíčových přístavech,“ řekl Cingr. Rotterdam je největší evropský přístav. Terminál čpavku má Agrofert ještě v Rouenu, byl součástí koupě divize zpracování dusíku od firmy Borealis v roce 2023.

Cingr v Agrofertu také aktuálně vede společnost Lovochemie v Lovosicích, která je největším výrobcem hnojiv v Česku. Loni se firma dostala do ztráty, která činila 20,9 milionu korun. Výsledky za letošní rok by podle Cingra neměly být horší než v roce 2024. „Zatím to vypadá, že možná skončíme na nule. Stav se nezhoršuje, ale nějak zásadně se nezlepšil,“ dodal Cingr.

Na celkových prodejích Agrofertu se hnojiva v loňském roce podílela z 24,9 procenta, předloni to bylo z 18 procent.

Holding Agrofert loni meziročně zvýšil zisk o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun, informoval dříve holding v tiskové zprávě. Holding sdružuje více než 200 firem v Česku i v zahraničí. Zaměstnává 29 tisíc lidí, z toho v Česku zhruba 18 tisíc.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Skanska prodala Izraelcům holešovický Port7 za tři miliardy

Skanska prodala Izraelcům holešovický Port7 za tři miliardy
Skanska, užito se svolením
 ČTK

Kancelářský areál u Vltavy Port7 kupuje izraelská skupina AFI. Společnosti Skanska za trojici kancelářský budov zaplatí přes tři miliardy korun. Transakce potvrzuje návrat velkých investic do českých prémiových kanceláří.

Izraelská skupina AFI koupila od společnosti Skanska kancelářský komplex Port7 v pražských Holešovicích za 3,16 miliardy korun. Obě společnosti o tom ve středu informovaly v tiskové zprávě. Port7 se skládá ze tří kancelářských budov s pronajímatelnou plochou asi 36 tisíc metrů čtverečních a přilehlého pozemku určeného pro budoucí rozvoj. Všechny kancelářské a obchodní prostory jsou pronajaté.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

Kanceláře obsadili velcí hráči

Areál Port7 se nachází na břehu Vltavy v blízkosti dopravního uzlu v Holešovicích. V kancelářích sídlí například vydavatelství Economia, které vlastní Hospodářské noviny, společnosti Shoptet, Aeven, Sweco či Scott.Weber.

První velká transakce mezi Skanskou a AFI v regionu

Podle zástupců Skansky a AFI jde o první transakci mezi oběma skupinami ve střední a východní Evropě. Obchod podle nich potvrzuje rostoucí zájem investorů o kvalitní a udržitelné projekty.

Kunovský odloží budoucí výstavbu. Byty v Praze opět zdraží

Společnost Central Group Dušana Kunovského, největší stavitel bytů v hlavním městě, odkládá zahájení výstavby všech nových projektů. Stavebnictví se totiž podle něj nezdravě přehřívá a ceny stavebních dodávek nepřiměřeně rostou.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Kancelářský projekt PernerKarlín v pražském Karlíně, za kterým stojí developerská společnost Coopera Development.

Za půl roku vyroste v Karlíně moderní kancelářská budova. Už teď je obsazená

Přečíst článek
V Savarinu otevřel butik Chanel.

Chanel, Starbucks či Kytky od Pepy. Luxusní prostory barokního Savarinu se plní

Přečíst článek
Doporučujeme