Prezident definitivně odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí a premiér Babiš s ním na žádný ministerský post již nepočítá. Petr Macinka na to reaguje státnicky. Bude čekat. Klidně dva roky. Klidně se dvěma ministerstvy na krku. Česká politika tak objevila nový žánr. Vládnutí bez řešení, zato s vírou v ústupky budoucího prezidenta.

Prezident i premiér řekli k Filipovi Turkovi jasné ne. Žádné „ještě uvidíme“, žádné diplomatické mlžení, žádná hra na čas. Filip Turek ministrem nebude. Tečka. A v tu chvíli se ukázalo, že Petr Macinka nemá „plán B“, ale jen „plán odklad“.

Namísto hledání jiného kandidáta, kompromisu nebo alespoň zdání snahy o řešení Macinka zvolil strategii, která by se dala shrnout slovy: „Vydržím to.“ Vydrží to on, vydrží to stát, vydrží to ústava. Dva roky provizoria přece nejsou žádná doba, zvlášť když se mezitím dají rozdávat rozhovory o tom, že „příště už to vyjde“.

Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne

Názory

Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Unikátní model řízení

Na ministerstvu životního prostředí mezitím vznikl unikátní model řízení. Ministr Macinka, který přenáší názory z rady vlády, a zmocněnec Turek, který je nesmí vykonávat. Vláda je v pozici absurdního školního projektu, kde se všichni tváří důležitě, ale nikdo nesmí rozhodnout.

Zvláštní kouzlo celé situace spočívá v Macinkově sebevědomí. Mluví o příštích prezidentských volbách, jako by šlo o personální výměnu na recepci, nikoli o volbu hlavy státu. Až se jednou prezident se změní, problém se vyřeší. Politika podle Macinky zřejmě nefunguje skrze správu věcí veřejných, ale skrze trpělivé sezení a víru v, pro Motoristy, lepší zítřek.

Ti mezitím ukazují, že kompromis považují za slabost a realitu za obtížnou nepříjemnost. Místo aby se přizpůsobili ústavnímu rámci, zkoušejí ho unavit. Prezident neustoupil. Motoristé se urazili.

Výsledek? Resort životního prostředí v režimu „nějak to vydržíme“, vláda v patu a ministr, který si z nouze udělal ctnost. Dvojministr Macinka možná doufá, že jednou bude označen za vytrvalého stratéga. Zatím to ale vypadá, že se zapíše spíš jako symbol politické nabubřelosti, která si spletla trpělivost s kompetencí. A tak se v Česku stále nevládne, ale čeká. Na nového poddajného prezidenta, na změnu poměrů, na zázrak. Jen problémy se kupí a jsou bohužel tak drzé, že čekat odmítají.

První test Babišův kabinet ustál. Koalice má dál důvěru

Politika

Koaliční vláda Andreje Babiše ustála první opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Opozice na potřebných 101 hlasů nedosáhla, dohromady dala jen 84 hlasů. Vláda ANO, SPD a Motoristů tak pokračuje.

ČTK

Přečíst článek

Češi si nadále půjčují více. Objem nezajištěných spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl zhruba o devět procent a spolu s tím posílil i segment refinancování. Vyplývá to z dat České národní banky, která zároveň ukazují na dlouhodobý pokles úrokových sazeb u nových spotřebitelských úvěrů. To vytváří prostor pro refinancování starších půjček a možné snížení nákladů na jejich splácení.

Průměrná úroková sazba u nových spotřebitelských úvěrů se podle statistik ČNB aktuálně pohybuje okolo 8,2 až 8,3 procenta. Ještě před rokem činila zhruba 8,8 procenta a v roce 2023 se běžně pohybovala kolem deseti procent. I relativně malý pokles sazeb přitom může u dlouhodobých úvěrů znamenat výrazný rozdíl v celkové zaplacené částce. Rozdíl mezi průměrnou sazbou a nejvýhodnějšími nabídkami na trhu může být navíc výrazný, v některých případech až dvojnásobný.

Zkušenosti z bankovní praxe ukazují, že řada domácností stále splácí úvěry sjednané v minulých letech za podmínek, které už neodpovídají aktuální situaci na trhu. Přestože objem refinancování loni vzrostl o 28 procent, tvořilo méně než pětinu z celkového objemu 148 miliard korun, které si domácnosti v uplynulých dvanácti měsících půjčily. To naznačuje, že zatímco část klientů refinancování vnímá jako užitečný nástroj, značná část domácností jeho potenciál stále nevyužívá.

Termíňáky v roce 2026: Kam se vyplatí zaparkovat peníze

Money

Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Možnosti úspor potvrzují i interní data Trinity Bank. Klienti, kteří si převedli nebo sloučili své půjčky do produktu s úrokem 3,99 procenta ročně při řádném splácení, dosáhli v průměru úspory až 60 tisíc korun. Každý pátý klient přitom ušetřil více než 100 tisíc korun. Refinancování se ale často neprojevuje pouze snížením celkové zaplacené částky, ale také poklesem měsíční splátky, což má okamžitý dopad na rodinný rozpočet. Vyšší úspory se typicky objevují u starších úvěrů sjednaných v době vyšších sazeb nebo u klientů s více půjčkami současně, ale také v případech, kdy došlo ke zkrácení zbytečně dlouhé doby splatnosti.

Refinancování dnes podle bankovní praxe neznamená známku finančních potíží, ale spíše aktivní přístup k osobním financím. Stejně jako lidé pravidelně přehodnocují své pojistky či úspory, měli by průběžně kontrolovat i podmínky svých úvěrů. Trh se vyvíjí a mění se i finanční situace domácností. K úsporám může vést nejen refinancování, ale také mírné zvýšení splátek a zkrácení doby splatnosti. Podle dat Trinity Bank volí nejdelší možnou splatnost méně než čtvrtina klientů a pro většinu z nich není nejnižší měsíční splátka rozhodujícím parametrem.

Pozn. red. Většinový majitel Trinity Bank Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz.

Česká ekonomika roste, ale naráží na své limity

Money

Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.

nst

Přečíst článek