Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni zjistila pochybení přibližně u třetiny kontrol v síti restaurací rychlého občerstvení KFC v Česku. Inspektoři provedli celkem 144 kontrol, při nichž prověřili všechny pobočky řetězce, některé i opakovaně. Závažnost zjištěných nedostatků se lišila, uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Rozsáhlá kontrolní akce začala na popud nezávislého novináře Jana Tuny, který ve svých reportážích upozorňoval na hygienicky nevhodné zacházení s masem, včetně falšování údajů o jeho trvanlivosti a přípravy jídel z masa, které bylo zapáchající nebo zkažené. Podle Tuny nešlo o ojedinělé selhání, ale o běžnou praxi. Inspekce zároveň reagovala i na zjištění kolegů z Dánska, kteří podobné problémy odhalili při kontrolách tamních poboček KFC.

Prodej plesnivých muffinů

Mezi nejzávažnější zjištění patřil prodej plesnivých muffinů v pobočce v Jenišově na Karlovarsku, kde byly umístěny přímo na výdejním pultu. V Liberci inspektoři odhalili použití masa po datu použitelnosti při marinování za studena. V pražských Dejvicích personál rozmrazoval maso ve stojaté vodě. V dalších případech inspektoři zjistili nevyhovující vzorek ledu a kontaminovaný stěr z prkénka používaného při kompletaci pokrmů, přičemž množství mikroorganismů překročilo zákonné limity.

Konec velkých porcí. Američané hubnou a potravináři přepisují recepty

Zprávy z firem

Výrobci balených potravin a provozovatelé fastfoodových řetězců se možná budou muset už příští rok pustit do výraznějších úprav svých produktů. Na trh se totiž v lednu dostanou nově schválené pilulky obsahující GLP-1, které potlačují chuť k jídlu, upozorňuje agentura Reuters.

nst

Přečíst článek

Nejčastěji se pochybení týkala hygieny potravin, a to ve 38 případech. Třináctkrát inspekce zaznamenala porušení postupů v systému řízení bezpečnosti potravin. V jednom případě šlo také o porušení požadavků na sledovatelnost masa.

Společnost AmRest, která restaurace KFC v Česku provozuje, se k výsledkům vyjádřila poté, co si je od inspekce vyžádala. Uvedla, že jakékoli nedostatky v potravinových standardech považuje za nepřijatelné, zároveň ale tvrdí, že kontroly potvrzují funkčnost jejích systémů a že firma své postupy dále posílila.

SZPI může restaurace rychlého občerstvení kontrolovat teprve od začátku loňského roku. Před touto plošnou kontrolní akcí provedli inspektoři v KFC 63 kontrol, přičemž porušení zákona zjistili v devíti případech.

Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?

Šachty tu nikdy nebyly jen zaměstnavatelem, byly způsobem života a místní identitou. Šachty definovaly region a život většiny tamních lidí, nikdo se tomu nemohl vyhnout. Končí tím éra, která tenhle region ovlivňovala ekonomicky, sociálně i mentálně. Každý s byl s OKD nějak spojen, ať přímo přes rodinu, sousedy, nebo jen skrze rytmus města a regionu, nebo financování sportu, kultury, od dechovek po Davida Pastrňáka. Tomu se nešlo vyhnout a tento kus historie nyní končí.

Dobové fotografie, které dnes obcházejí média, nejsou nostalgickou dekorací. Připomínají, jak tvrdá, nebezpečná a fyzicky i psychicky náročná práce to byla. Těžba uhlí nebyla romantika, ale každodenní dřina, která si brala svou daň. Na zdraví, na rodinách, někdy na životech. Generace, pro kterou byla šachta jistotou i rizikem zároveň. Prací, na kterou se nenadávalo, ale která se respektovala. Přesto na ní stál celý region a po desítky let fungoval. Právě proto si tenhle moment zaslouží víc než jen statistiku o megawatthodinách a emisích.

FOTOGALERIE: Konec těžby černého uhlí v Česku

9 fotografií v galerii

Uhlí končí, těžké otázky pro region zůstávají

Pro Ostravsko a Karvinsko nejde „jen“ o konec fosilního zdroje. Jde o další uzavření jedné kapitoly průmyslové historie. Naíc spojen i s koncem hutí v Ostravě (kdy skončila výroba surové oceli v Nové huti) po dlouhodobě tragickém privatizačním příběhu. Nebyl to jen útlum výroby, ale zásah do sebevědomí regionu, který byl dlouho zvyklý být motorem republiky. Uhlí a ocel byly víc než komodity, byly symbolem jejich významu.

Uhlí pryč, těžké otázky zůstávají

Shoda na tom, že těžba skončí, existuje už dlouho. Není to překvapení, ale výsledek ekonomického vývoje, technologických změn, klimatické politiky i prosté reality trhu. Černé uhlí přestalo dávat smysl nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Tenhle konec je nevyhnutelný a většina aktérů to ví už roky. Region prochází transformací, přesto to znamená i hledání určité nové identity. Zaslouží si paměť, respekt a hlavně plán. Uhlí končí, ale region musí pokračovat a uspět.

Otázka nebyla, zda a kdy uhlí skončí, ale co přijde místo něj. Zda tentokrát stát, firmy i politici dokážou nabídnout víc než sliby. Jestli se transformace stane skutečnou příležitostí, nebo dalším kolem frustrace a pocitu, že se rozhoduje „o nás bez nás“.

Michal Nosek: Ostrava se přestává dívat dolů

Názory

Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.

Michal Nosek

Přečíst článek

Ostravsko a hlavně Karvinsko hledá další kapitolu

Ostrava touto post-uhelnou transformaci už řadu let prochází a v mnoha směrech úspěšně, rozvoj univerzit, lákání investorů, studenty, talenty z okolí (regionu i Polska a Slovenska), zajímavými archotektonickými projekty. Nejde to hladce, ale je to dynamické a rozvíjí se jako regionální metropole. To ale bohužel zdaleka neplatí pro Karvinsko, které se z toho útlumu (uhlí a hutí) nevzpamatovalo a točí se v kruhu. A zatím není vidět jasnější představa, jak a kudy tento region nastartovat.

9 fotografií v galerii

Privatizace OKD

Celý příběh černého uhlí není možný bez složitého a velmi kontroverzního příběhu privatizace OKD, která skončila u Bakaly. Příběh privatizace OKD je barevný a hodně nevoňavý, včetně prodeje bytů OKD a rozvojových pozemků kolem měst na Karvinsku do dodnes Bakalou kontrolované firmy Asental. Privatizace OKD byla jeden z nejproblematičtějších privatizačních procesů v české novodobé historii, plný špatných rozhodnutí, krátkozrakosti a politické i trestní neodpovědnosti.

Zvlášť byty OKD a jejich následný osud zůstávají symbolem toho, jak se s regionem často zacházelo – jako s něčím, z čeho je možné vytěžit hodnotu, ale za co už není třeba nést dlouhodobou odpovědnost. A tak to místní chápou. To je část jejich dnešní frustrace. Mimochodem proto mnozí volí, jak volí.

David Ondráčka: Popletení Motoristé Babišovi vyhovují

Názory

Popletení Motoristé jsou ideální hluková clona k odvedení pozornosti a Babiš má klid na svou mocenskou práci. Macinka je ideální terč, lidé se hádají o SMSky a gesta, sdílí se výzvy, pohoršení, morální panika, chystají se demonstrace. Na tohle blbnutí je upřená veškerá mediální i opoziční pozornost. ANO si mezitím v klidu a bez odporu řeší to podstatné – mocenské ovládnutí státu.

David Ondráčka

Přečíst článek

Pastrňák a Antonín Zápotocký

Jednotlivé šachty OKD měly patronát nad jednotlivými kulturními a sportovními kluby a fakticky je vlastnily a sponzorovaly. AZ Havířov, kde začínal náš současný hokejový bůh David Pastrňák hrát hokej, ta zkratka znamenala důl Antonín Zápotocký. Čili božský David to dotáhl od Zápotockého až do Bruins. A teď všichni věříme, že nám vystřílí i medaili na olympiádě.

Dukla 61 a můj děda

Pro mě osobně jako rodáka z Havířova je to i rodinná vzpomínka na tragédii havířů na dole Dukla v roce 1961, při které umřelo 114 havířů. Můj děda tam tehdy na Dukle pracoval a byl ten den na šichtě. Naštěstí nefaral, střídali se jednou týdně na povrch a on zrovna ten den dělal na výtahové šachtě. Takže přežil, ale musel své mrtvé kamarády (bylo jich 108) vozit nahoru. Zůstalo to hluboko v naší rodinné historii. A ocenil jsem film Dukla 61 Davida Ondříčka, který jednu z největších hornických tragédií zfilmoval a velmi citlivě zpracoval.