Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.

Vlády letos vydávají dluhopisy rekordním tempem. Podle propočtů agentury Bloomberg si od začátku roku vypůjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy přibližně 10,5 bilionu korun. Objem prodaných dluhopisů tak překonal i úroveň z první poloviny roku 2020, kdy si státy ve velkém půjčovaly na podporu ekonomik zasažených lockdowny během pandemie covidu-19.

Za prudkým nárůstem emisí stojí především vyšší veřejné výdaje. Vlády navyšují rozpočty na obranu, modernizují infrastrukturu a investují do energetických projektů. Dalším tlakem na veřejné finance je stárnutí populace i dražší obsluha dluhu v prostředí vyšších úrokových sazeb.

Výdaje rostou od finanční krize

Rozpočtové deficity se v mnoha zemích zvyšují už od globální finanční krize. Během pandemie prudce vzrostly, protože vlády financovaly podpůrné programy a centrální banky držely úrokové sazby na historicky nízkých úrovních. Nyní se deficity znovu prohlubují.

Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet

Názory

Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ uvedl hlavní analytik Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.

Německo a další evropské země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie zároveň uvolnila fiskální pravidla, aby členským státům umožnila více investovat do obrany a energetických projektů zaměřených na snížení závislosti na fosilních palivech.

Evropa spoléhá na syndikované emise

Objem peněz získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je stále výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných v běžných státních aukcích. Významný vliv na to má zejména Spojené státy, jejichž ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.

V Evropě je však běžné, že si státy najímají banky, které dluhopisy prodávají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v období zvýšené volatility na trzích méně rizikový. Správcům státního dluhu zároveň dává větší kontrolu nad načasováním prodeje.

Největším emitentem státních dluhopisů na trhu syndikovaných emisí byla v osmi z posledních deseti let Itálie. První místo drží i letos. Za prvních šest měsíců roku si tímto způsobem podle Bloombergu půjčila téměř 70 miliard eur.

Německo, Británie i Srbsko lámou rekordy

Výrazně aktivní je letos také Německo, které změnilo svá fiskální pravidla, aby mohlo navýšit výdaje na obranu a infrastrukturu. Prostřednictvím tří syndikovaných emisí už získalo 14 miliard eur.

Británie, Belgie a Srbsko letos uskutečnily největší syndikované emise dluhopisů ve své historii. Mezi deset největších emitentů se letos zařadily také Austrálie a Mexiko.

Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize

Názory

Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Poptávka investorů přitom zůstává silná, zejména po dluhopisech s kratší splatností. Podle portfolio manažera společnosti TwentyFour Asset Management Johna Owena vlády využívají příznivých podmínek na trhu k tomu, aby zvládly náročný harmonogram refinancování starších dluhů a zároveň financovaly vyšší veřejné výdaje.

Vyšší sazby komplikují plánování

Dluhopisové trhy ovlivňuje také nejistý vývoj inflace a úrokových sazeb. Inflační šok spojený s konfliktem na Blízkém východě zvýšil výnosy dluhopisů a zhoršil výhled světové ekonomiky. Pro vlády to znamená dražší financování a složitější plánování budoucích emisí.

Evropská centrální banka má tento týden podle očekávání analytiků poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby. Ke zpřísnění měnové politiky by letos podle očekávání trhu mohl přistoupit také americký Fed. Další vývoj však zůstává nejistý.

Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy

Názory

Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Napětí na Blízkém východě eskalovalo na konci února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. V důsledku konfliktu je zablokovaný Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu. Před válkou přes něj proudila přibližně pětina světové spotřeby ropy. Následný prudký růst cen ropy přispěl ke zvýšení inflace v řadě zemí.

Evropská unie ani po dvaceti sankčních balících nezavedla proti Rusku obecné obchodní embargo. Studie Kielského institutu navrhuje alternativu: zatížit zbylý obchod cly a vývozními poplatky. A výnos, který by mohl dosáhnout až 16 miliard eur ročně, poslat na podporu Ukrajiny.

Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových clech a poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard korun) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.

Zbývající vzájemný obchod loni dosahoval hodnoty přibližně 57,2 miliardy eur (1,4 bilionu koeun). EU sice od začátku ruské invaze na Ukrajinu uvalila na Rusko už 20 sankčních balíků, ale nezavedla proti němu obecné obchodní embargo.

„Dokud bude obchod s Ruskem pokračovat, měla by ho Evropa využít k podpoře Ukrajiny,“ uvedl Julian Hinz, který v IfW vede výzkumnou skupinu pro obchodní politiku.

Aktualizováno

EU přitvrzuje proti Rusku. Nové sankce míří na banky, rybolov i energetiku

Politika

Evropská komise přitvrzuje vůči Rusku a navrhla už 21. balík sankcí. Míří na energetiku, obchod, ruské banky i stínovou flotilu.

nst

Přečíst článek

Peníze pro obranu i obnovu

Výnosy z cel na ruské zboží by mohly přispět k financování vojenské obrany, obnovy a humanitární pomoci na Ukrajině, navrhují autoři studie.

EU by tak mohla výrazně zvýšit své dosavadní přísliby pomoci, které činí v průměru kolem 70 miliard eur ročně. Částky jsou také významně vyšší než současné mimořádné výnosy ze zmrazených ruských státních aktiv, které se odhadují na 2,5 až tři miliardy eur ročně.

„Unie by tak získala flexibilní nástroj,“ uvedl prezident IfW Moritz Schularick. „Celní sazby by se například mohly jako součást vyjednaného řešení opět snížit,“ dodal.

Dopad na firmy by nebyl zásadní

Obavy, že by cla mohla zasáhnout především spotřebitele nebo podniky v EU, považuje IfW za neopodstatněné. Podniky podle institutu měly od vypuknutí války v únoru 2022 dostatek času na to, aby přizpůsobily své dodavatelské řetězce.

Autoři identifikovali také sazby maximalizující příjmy pro různé časové horizonty. V krátkodobém horizontu, tedy kratším než rok, by optimální sazba byla 90 procent a mohla by vynést celkem až 12,1 miliardy eur.

Ve střednědobém horizontu, což znamená jeden až dva roky, by optimální sazba 45 procent za rok přinesla 7,1 miliardy eur. V dlouhodobém horizontu pěti až deseti let by optimální sazba 25 procent vynesla 3,9 miliardy eur ročně.

Autoři výslovně varují před zaváděním extrémně vysokých sazeb ve výši 300 procent a více, které by podle nich byly kontraproduktivní. Takto vysoká cla by vedla k úplnému zastavení obchodních toků, čímž by potenciální příjmy z poplatků klesly k nule.

Bulharsko zastaví vojenskou pomoc Ukrajině. „Má dost zbraní,“ tvrdí ministr

Politika

Sofie končí s dalšími dodávkami zbraní Ukrajině. Ministr obrany Dimitar Stojanov zároveň oznámil plán zvýšit obranné výdaje Bulharska do roku 2030 na pět procent HDP.

ČTK

Přečíst článek

Co se ještě obchoduje

Rusko loni do EU vyvezlo zboží v hodnotě 27,2 miliardy eur, EU opačným směrem vyvezla zboží za 30 miliard eur. Minerální produkty, které zahrnují zbývající dodávky ropy a plynu, tvoří největší část v hodnotě 17,7 miliardy eur.

Druhou nejvýznamnější kategorii v hodnotě 4,4 miliardy eur tvoří obecné kovy. Následují chemikálie v objemu tří miliard eur.

Vývoz z EU do Ruska loni dosáhl hodnoty 30 miliard eur. Hlavní složkou byla kategorie chemických výrobků v hodnotě 14,6 miliardy eur. Do této kategorie spadají i farmaceutické výrobky, na které se vztahují humanitární výjimky ze sankcí a kterých se vyvezlo za 9,7 miliardy eur.

Vývoz potravin, nápojů a tabáku dosáhl 4,2 miliardy eur. Následují stroje a mechanická zařízení (2,6 miliardy eur), vozidla a přepravní zařízení (2,3 miliardy eur) a textil (1,5 miliardy eur).

Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské invazi. Diplomatické úsilí zprostředkovávané zejména Spojenými státy o ukončení konfliktu oslabila válka na Blízkém východě, kterou 28. února zahájily americko-izraelské útoky na Írán.

Hormuz znovu hoří. USA a Írán si vyměnily vojenské údery

Politika

V Perském zálivu se znovu rozhořela vojenská výměna mezi USA a Íránem. Po sestřeleném vrtulníku Apache nad Hormuzem přišla americká odpověď. Americké síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu a radarová zařízení, Írán následně vyslal balistické střely a drony na americké základny v regionu.

ČTK

Přečíst článek