Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Perplexity se hlásí do AI závodu o miliardy z burzy

Aravind Srinivas, CEO Perplexity
Profimedia
 nst
nst

AI firmy se tlačí na Wall Street a Perplexity nechce zůstat stranou. Firma plánuje vstup na burzu v roce 2028. Její šéf Aravind Srinivas tvrdí, že plán platí bez ohledu na to, jak dopadnou očekávané burzovní debuty OpenAI a Anthropicu. „Rok 2028 pro nás zůstává ve hře,“ řekl CNBC.

Zatímco investoři vyhlížejí burzovní debuty SpaceX, OpenAI a Anthropicu, o místo ve frontě se hlásí i další jméno z umělé inteligence: Perplexity. Firma, která se snaží změnit způsob, jak lidé vyhledávají informace na internetu, chce na burzu v roce 2028.

Šéf Perplexity Aravind Srinivas v rozhovoru pro CNBC uvedl, že firma svůj plán nemění bez ohledu na to, jak dopadnou očekávaná IPO větších hráčů z oboru. I kdyby investoři u OpenAI nebo Anthropicu znejistěli, Perplexity chce mít vlastní burzovní příběh připravený.

„Bez ohledu na tyto dvě společnosti jsme plánovali něco na rok 2028, takže to stále platí,“ řekl Srinivas.

Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy se z umělé inteligence stává nejen technologické, ale i burzovní téma roku. Anthropic už podal důvěrnou žádost o primární veřejnou nabídku akcií, OpenAI ho následovala. 

Zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman

Wall Street otestuje víru v umělou inteligenci. OpenAI nebude chybět

Po Anthropicu se k burze chystá také OpenAI. Spolu se SpaceX tak vzniká trojice očekávaných technologických IPO, která prověří hlad investorů po akciích firem spojených s umělou inteligencí.

Přečíst článek

Do toho se chystá také mimořádně sledovaný burzovní debut SpaceX Elona Muska. Právě jeho přijetí investory může podle Srinivase naznačit, jak velkou chuť bude mít trh i na další technologické giganty. Připouští, že pokud by tyto obří nabídky investory zklamaly, dopad by pocítil celý sektor.

„Určitě si myslím, že pokud nedopadnou dobře, bude to mít vlnové efekty. To se nedá nijak přikrášlit,“ řekl Srinivas CNBC.

Naopak, pokud by trh dokázal absorbovat tak velkou nabídku, mohlo by to podle Srinivase posílit i důvěru v další obří IPO.

Hrozí materiální pokrok, ale regrese lidstva, varoval papež Lev

Hrozí materiální pokrok, ale regrese lidstva, varoval papež Lev

Ve své první encyklice s názvem Magnifica Humanitas neboli Vznešené lidstvo Lev XIV. varoval před novou hrozbou pro lidstvo a práci, kterou představuje umělá inteligence. „AI se vyvíjí v intelektuálním prostředí, v němž jsou někteří lidé považováni za méně užitečné, méně žádoucí a méně hodnotné,“ varovala hlava církve.

Přečíst článek

OpenAI a Anthropic pod lupou

OpenAI a Anthropic patří mezi takzvané frontier labs, tedy firmy vyvíjející nejpokročilejší modely umělé inteligence. 

Právě proto se kolem jejich ocenění vede ostrá debata. Na jedné straně stojí obrovská očekávání investorů. Na druhé straně rostou otázky, zda se miliardové výdaje na výpočetní infrastrukturu, datová centra a vývoj modelů dokážou proměnit v dlouhodobě ziskový byznys.

Srinivas je v tomto ohledu spíše optimistou. Podle něj si OpenAI i Anthropic vysoké valuace zaslouží, protože jsou technologicky na špičce.

Varuje ale, že trpělivost investorů nebude nekonečná. Pokud by se tempo inovací zastavilo, ocenění firem by se mohlo rychle dostat pod tlak.

„Když šest měsíců neuvidíte posun ve schopnostech modelu u jedné z těchto dvou firem, pak je to pro ně problém,“ řekl šéf Perplexity.

Malá, ale ambiciózní. Firma Perplexity chce koupit Chrome

Společnost Perplexity AI, oceněná na „pouhých“ 18 miliard dolarů, nabídla Googlu 34,5 miliardy za jeho nejpoužívanější prohlížeč světa - Chrome. Odvážný tah přichází ve chvíli, kdy Google čelí tlaku na rozdělení firmy kvůli údajnému monopolu.

Přečíst článek

Firmy už nechtějí za AI utrácet naslepo

Vedle velkých IPO se mění i debata o tom, kolik má používání umělé inteligence vlastně stát. Firemní zákazníci začínají podrobněji řešit, které modely se jim vyplatí používat a kdy dává smysl sáhnout po levnější variantě.

Srinivas upozorňuje na trend, kterému se v americkém technologickém prostředí začalo říkat „tokenmaxxing“. Jde o situaci, kdy zaměstnanci výrazně navyšují používání AI nástrojů, aby působili produktivněji. Pro firmy to ale zároveň znamená vyšší účty za provoz modelů.

Podle šéfa Perplexity nebude budoucnost spočívat v tom, že firmy budou bez rozmyslu posílat každý úkol na nejdražší a nejvýkonnější model. Důležitější bude vybrat model, který je pro daný úkol nejlepší kombinací výkonu a ceny.

„Když open-source model zvládne práci v 90 procentech případů a je desetkrát až dvacetkrát levnější než frontier model, pravděpodobně bych použil ten,“ uvedl Srinivas.

To je také jádro byznysového příběhu Perplexity. Firma nestaví jen na jednom vlastním modelu, ale využívá modely od různých poskytovatelů. Její systém má podle zadání vyhodnotit, který model se pro konkrétní úkol hodí nejlépe, a zohlednit přitom i náklady.

Apple

Skládací iPhone se blíží. Apple ho prozradil ve vlastním softwaru

Apple ve svém novém softwaru zanechal zatím nejvýraznější stopy po chystaném skládacím iPhonu. Podle agentury Bloomberg se v iOS 27 a souvisejících aktualizacích objevují odkazy na skládací hardware, druhý displej i funkce určené pro větší a pružnější obrazovky.

Přečíst článek

Proč je to důležité pro investory

Pro investory je to podstatný rozdíl. OpenAI a Anthropic jsou sázkou na nejpokročilejší modely a rychlost vývoje. Perplexity se snaží prezentovat spíše jako praktická vrstva nad AI, která dokáže uživateli najít odpověď a zároveň hlídat, aby provoz nebyl zbytečně drahý.

Právě náklady se mohou stát jedním z klíčových témat celé další fáze AI boomu. V první vlně investoři odměňovali hlavně růst, technologický náskok a schopnost získat uživatele. Teď se stále častěji ptají, kolik bude provoz umělé inteligence stát a zda za něj firmy dokážou platit dlouhodobě.

Srinivas to shrnul tak, že budoucnost nejpokročilejší umělé inteligence zůstává velmi slibná, ale éra bezhlavého utrácení se podle něj může chýlit ke konci.

Perplexity sází na rok 2028

Perplexity už dříve uváděla, že na burzu nechce před rokem 2028. Nové vyjádření šéfa firmy ale působí jako konkrétnější závazek. Společnost se tak řadí do širší vlny AI firem, které se připravují na veřejný trh, ale zároveň nechtějí vstup uspěchat.

Do té doby bude rozhodující, zda se Perplexity podaří dál růst, udržet si pozici v AI vyhledávání a přesvědčit zákazníky, že dokáže přinášet hodnotu levněji než přímé používání nejdražších modelů.

Rok 2028 je v technologickém byznysu daleko. Jenže už letošní burzovní vlna může rozhodnout, v jaké atmosféře bude Perplexity jednou na Wall Street přicházet. Pokud uspějí SpaceX, Anthropic a OpenAI, může se otevřít prostor pro další AI jména. Pokud ne, trh začne od firem kolem umělé inteligence chtít mnohem víc než jen růstový příběh.

Související

Zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman

OpenAI chce na burzu již v září. Za pár dní by AI startup měl spustit proces IPO

Přečíst článek

Filozof Harari se pustil do Mileie. Nelidské korporace mohou přinést zlo, varuje

Javier Milei, nový argentinský prezident
Profimedia
Tereza Zavadilová

Javier Milei chce z Argentiny udělat ráj pro takzvané nelidské korporace, tedy firmy řízené roboty, a zrušit regulaci AI. Filozof Yuval Noah Harari před takovým scénářem varuje: novodobá Východoindická společnost či firemní stát ve státě by podle něj mohly nést řadu netušených rizik.

Argentinský prezident Javier Milei se proslavil předvolebními mítinky, kde si hrál s motorovou pilou, koženou bundou a imagí chátrajícího rockera. Na argentinskou chudobu a inflaci zkouší pravicové recepty. Má blízko k Donaldu Trumpovi i podnikatelům ze Silicon Valley; například Peter Thiel se do Argentiny dokonce stěhuje. Milei chce svým americkým přátelům – technologickým vizionářům – evidentně vyjít vstříc. Minulý týden se v článku pro Financial Times rozepsal o svých plánech v jeho zemi. 

Smrtící regulace a nelidská korporace

Chce neregulovaný pokrok v umělé inteligenci a předkládá legislativu, která by to měla odstartovat. „Máme závazek ponechat AI neregulovanou, aby se mohla svobodně rozvíjet bez smrtící ruky předčasné a špatně pochopené regulace,“ uvedl. To je ještě vcelku očekávatelný krok. Milei ale jde dál. Chce vytvořit v argentinském právu novou korporátní kategorii, a sice nelidské korporace (non-human corporation).

„Jedná se o subjekty provozované agenty AI nebo roboty. Tam, kde tyto systémy uplatňují nezávislý úsudek v nepředvídatelných prostředích – což musí, mají-li být skutečně užitečné –, přináší jejich jednání reálná rizika. Omezené ručení není pro takové subjekty luxusem; je to podmínka jejich existence. Lidští akcionáři se mohou účastnit, ale není to vyžadováno,“ popsal prezident, čím chce Argentina lákat nové typy firem. Tyto nelidské korporace pak mají těžit z nízké firemní daně z příjmů.

Mileiův plán nadzvihl známého filozofa a spisovatele Yuvala Noaha Harariho. Odpověděl mu na stránkách stejného deníku. „Když jsem letos v lednu mluvil na Světovém ekonomickém fóru, varoval jsem, že vlády by mohly jednoho dne přiznat modelům umělé inteligence právní subjektivitu. Nikdy by mě nenapadlo, že ono „jednoho dne“ nastane o pouhé čtyři měsíce později,“ píše Harari.

Cituje Mileiův slib, že podobně jako tradiční korporace budou i tyto nelidské korporace využívat výhod právní subjektivity. „Pravděpodobně budou moci vlastnit majetek, najímat zaměstnance, podílet se na mezinárodním obchodu, žalovat vás u soudu, a dokonce přispívat na politické kampaně. Na rozdíl od tradičních korporací však budou schopny toto všechno dělat bez jakéhokoli lidského vstupu či odpovědnosti. Všechna rozhodnutí o nákupu, prodeji, najímání, investování, vedení soudních sporů a sponzorování mohou provádět agenti AI,“ líčí Harari. 

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti.

Umělá inteligence jako zbraň. USA kvůli národní bezpečnosti zvažují nákup podílů v AI firmách

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.

Přečíst článek

Ředitel se bojí vězení, agent ne

Filozof uznává fakt, že uvolněná legislativa by agentům AI umožnila aktivitu, která by potenciálně mohla generovat nové obrovské bohatství. Právní subjektivita je ale podle něj univerzální klíč, který by AI umožnil přístup do našich finančních, ekonomických a politických systémů. Což není bez rizika. „Lidští generální ředitelé (CEO) jsou korporátní entity, kterým záleží na úspěchu společnosti a bojí se věcí jako bankrot. Jsou to však také biologické entity, kterým záleží ještě více na vlastní svobodě a štěstí a bojí se věcí, jako je strávení deseti let ve vězení. Generální ředitel v podobě AI by byl čistě korporátní entitou a není jasné, jaký druh sankcí by ho dokázal udržet na uzdě. Pokud by čelil bankrotu – což se rovná jeho smrti –, pravděpodobně by byl ochoten udělat cokoli, aby se takovému osudu vyhnul,“ varuje Harari. 

Mileiova vize je celkově dost odvážná. Sní, že nehumánní korporace mohou být pro ekonomický pokrok to, co byla pro rozjezd kapitalismu Nizozemská východoindická společnost, založená v roce 1602. Ta mohla poprvé vydávat veřejné akcie, což umoznilo vznik burzy cenných papírů. „Jsme otevřeni byznysu. V duchu nizozemských obchodníků, kteří v 17. století udělali z Amsterdamu hlavní finanční město, hodláme nabídnout nejatraktivnější právní a fiskální prostředí pro společnosti v oblasti AI, které budou definovat 21. století. Nechť se Buenos Aires stane pro AI tím, čím byl Amsterdam pro věk plachetnic – místem, kde právní představivost dohnala technologický moment a svět se změnil,“ píše Milei.

Izraelský historik a filozof Yuval Noah Harari

Filozof Harari: Trumpův svět je jednoduchý, slabší mají poslouchat silnějšího

Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.

Přečíst článek

Krvavá Batavia a otroci

Jenže, nizozemská konglomerace sice přinesla pokrok a kapitalismus, ovšem nejen to. Byla prvním nadnárodním korporátním gigantem na světě, který disponoval vlastní armádou, válečnými loděmi a právem vyhlašovat války. De facto korporátním státem, za kterým zůstaly potoky krve v Asii a Africe, jejichž obyvatele Nizozemci tehdy považovali za lidi druhé kategorie. Kupovala si a obchodovala s otroky. Hlavní město firmy, Batavia, vzniklo na území dnešní Jakarty vypálením a masakrem původního obyvatelstva. 

Harari vykresluje Nizozemskou východoindickou společnost jako „firemní stát“ – politický subjekt řízený soukromou společností, nikoli ve prospěch podmaněného lidu, ale ve prospěch akcionářů společnosti.

„Země, které udělí umělé inteligenci právní subjektivitu, riskují, že se stanou něčím, co pro historické záznamy nenabízí žádnou analogii: nikoli firemním státem, ale ‚státem AI‘ – zemí, jejíž lidé by mohli být fakticky ovládáni nelidskými korporacemi, proti nimž by mohlo být ještě těžší se vzbouřit. Milei doufá, že promění Buenos Aires v nový Amsterdam. Riskujeme však, že z něj místo toho udělá novou Batavii," uzavírá Harari.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Argentinský prezident Javier Milei

Řízl motorovou pilou a zatím se mu daří. Argentinský prezident Milei srazil inflaci a drží si podporu obyvatel

Přečíst článek

Český mostařský balet v Německu. Metrostav posadil 725 tun oceli na milimetry přesně

Ocelová konstrukce nového mostu
Metrostav
Michal Nosek
nos

V německém Münsteru se přes kanál Dortmund–Ems během dvou dnů přesunul nový most Pleistermühlenweg. Ocelová konstrukce o hmotnosti zhruba 725 tun, vyrobená i v Česku, musela přesně dosednout na ložiska. Pro Metrostav šlo o další důležitou zahraniční referenci. Český stavební gigant se po domácích kauzách a zákazu veřejných zakázek snaží posilovat reputaci hlavně technicky náročnými stavbami doma i v Evropě.

Na kanálu Dortmund–Ems v Münsteru se na začátku června odehrála stavební operace, která se vyznačovala přesnou choreografií. Nový most Pleistermühlenweg, téměř stometrová ocelová konstrukce o hmotnosti přibližně 725 tun, se během dvoudenní akce přesunul nad kanál řeky a dosedl na nově připravená ložiska.

Nový most Pleistermühlenweg

Hlavní bylo dostat most přes kanál. Šlo o milimetry, synchronizaci hydrauliky, samohybných podvozků, pontonů a týmů na obou březích. Chyba by znamenala zdržení celé stavby, ale také komplikaci pro důležitou německou vnitrozemskou vodní cestu, která spojuje průmyslové Porúří s řekou Ems.

Samotné usazení mostu představovalo technicky nejnáročnější část celé stavby. Konstrukci jsme před zaplavením vyzvedli do potřebné výšky, následně most převzaly samohybné podvozky SPMT Kamag, které pomocí pontonové sestavy a speciální manipulační techniky společnosti Sarens přešly s jednou stranou mostu na západní břeh kanálu a s druhou stranou mostu k betonové opěře na východní straně. Druhý den jsme pak most spustili hydraulickými systémy a s milimetrovou přesností ho usadili na ložiska,“ uvedl Kristián Karkusz ze společnosti Metrostav DIZ.

Náhrada za most z padesátých let

Nová konstrukce nahrazuje původní most z roku 1954. Ten už nestačil plánovanému rozšíření kanálu ani dnešním požadavkům na plavební profil. Münster přitom není jen univerzitní město kol a historického centra. Kanál Dortmund–Ems je pro něj technickou tepnou, která se musí přizpůsobovat současné nákladní lodní dopravě.

Investorem projektu je WSA Westdeutsche Kanäle, tedy německý vodocestný a plavební úřad. Hlavním stavebníkem je rakouská společnost BeMo Tunnelling ze Skupiny Metrostav, která zakázku na demontáž a novou výstavbu mostu získala v únoru 2024. Ocelovou část nového obloukového mostu zajišťovali kolegové ze Skupiny Metrostav.

Benešův most v Ústí usazují stavbaři na pilíře, rok prací přinesl komplikace

Benešův most visel o 20 centimetrů výš. Teď se historický oblouk vrací na nové pilíře

Rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem vstupuje do klíčové fáze. Stavbaři usazují historický ocelový oblouk na nové pilíře poté, co konstrukci kvůli opravě zvedli zhruba o 20 centimetrů, informoval mluvčí Skupiny Metrostav Radim Mana. Náročná stavba za stovky milionů korun se od začátku potýká s komplikovanou geologií, povodní, odhalenou poškozenou klenbou i rozdíly mezi původními plány a realitou. Hotovo má být do konce roku.

Přečíst článek

Metrostav DIZ měl na starosti demontáž původní konstrukce, výrobu nové ocelové konstrukce, montáž i plavební operace. Hlavní montážní práce probíhaly od září 2025 do konce března 2026, poté pokračovaly natěračské práce. Finální instalace na začátku června byla vrcholem přípravy.

Česká ocel, evropská logistika

Ocelová konstrukce vznikala v dílnách Metrostavu DIZ v pražských Horních Počernicích a také v ostravské dílně VES Witkowitz. Mezi nejvýraznější prvky patří diagonální trubkový oblouk, který tvoří dominantu nového mostu. Vstupní plechy pocházely z německých hutí, další zpracování probíhalo v Itálii a Polsku.

Největší logistickou komplikací se stal nízký stav vody na Labi. Kvůli němu nemohly největší části mostu putovat přímo nejjednodušší vodní trasou. V roce 2025 se proto přesouvaly nejprve po silnici do Bratislavy, odkud pokračovaly lodní dopravou po Dunaji a Rýně až do západního Německa.

Cesta u podobných staveb často rozhoduje o tom, zda se podaří udržet harmonogram. Každý nadrozměrný díl znamená povolení, koordinaci přepravců, návaznost montáže a závislost na počasí i hladinách řek.

Most pro auta, cyklisty i pěší

Nový Pleistermühlenweg bude dlouhý téměř 100 metrů a široký bezmála 12,5 metru. Sloužit má automobilům, cyklistům i pěším. V Münsteru, kde je kolo téměř městskou institucí, nejde o okrajový detail, ale o zásadní součást dopravního propojení.

Metrostav razí další tunel v Norsku

Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla

Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací.

Přečíst článek

Po usazení na ložiska budou následovat dokončovací práce. Pro veřejnost by se most měl otevřít v nejbližších dvou měsících. Součástí širšího projektu je také rozšíření kanálu Dortmund–Ems a úprava jeho profilu pro moderní lodní dopravu.

Důležitá reference

Nejviditelnější referencí posledních let je pro Metrostav Gottleubatalbrücke u Pirny v Sasku. Most dlouhý 916 metrů a vážící přes 7200 tun se klene údolím říčky Gottleuba ve výšce zhruba 70 metrů. Metrostav a BeMo Tunnelling zde v roce 2024 dokončily ocelovou konstrukci. Stavba je součástí dopravního napojení oblasti mezi Drážďany, Saským Švýcarskem a českou hranicí.

Pro české mostaře má podobná reference velkou hodnotu. Německý trh je náročný na kvalitu, dokumentaci, bezpečnost i přesnost harmonogramu. Zároveň je ale obrovský. Země řeší modernizaci mostů, dálnic, železnic i vodních cest a kdo se zde prosadí na jedné zakázce, může si otevřít dveře k dalším.

Úspěchy venku, těžké lekce doma

Za technickými úspěchy Skupiny Metrostav ale zůstává i nepohodlný domácí kontext. Metrostav a Metrostav Infrastructure měly od roku 2022 tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách v souvislosti s druhou větví korupční kauzy Davida Ratha. Zákaz skončil v červnu 2025. Během této doby hrály v koncernu výraznější roli další společnosti skupiny, včetně Metrostavu DIZ.

Nová scéna Národního divadla

Druhá šance pro skleněnou kostku. Nová scéna projde největší proměnou od svého otevření

Skleněná budova Nové scény Národního divadla, výrazné dílo architekta Karla Pragnera, vstupuje po více než čtyřiceti letech do zásadní rekonstrukce. Projekt za více než dvě miliardy korun má přinést moderní divadelní technologie, energetické úspory i nové veřejné prostory, aniž by narušil architektonickou hodnotu památkově chráněné stavby.

Přečíst článek

Do právní historie skupiny se znovu promítlo i letošní rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl stížnost společnosti Metrostav Infrastructure. Soud se zabýval přechodem trestní odpovědnosti na nástupnickou firmu po převodu části závodu Metrostavu. Jinými slovy: Metrostav už může znovu soutěžit, ale reputační zátěž z minulých kauz zůstává.

Doma: energetika, mosty a metro

V Česku mezitím Metrostav DIZ a další firmy skupiny zůstávají u velkých infrastrukturních a technologických projektů. Vidět je to například v areálu ČEPRO Hněvice na Litoměřicku, kde Metrostav DIZ dokončuje šest nových dvouplášťových nádrží na benzin a naftu. Projekt má zvýšit kapacitu terminálu a posílit státní palivové zásoby. Stavbaři zde už provedli tlakové zkoušky více než pěti kilometrů nových potrubních tras.

Další výraznou referencí skupiny je Dvorecký most v Praze, nové spojení mezi Podolím a Zlíchovem. Most je určen pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty a pěší, nikoli pro běžnou automobilovou dopravu. Pro Prahu jde o jednu z nejvýraznějších nových dopravních staveb posledních let.

A pak je tu metro D. Největší pražský dopravní projekt posledních desetiletí je zároveň ukázkou, jak komplikované dokáže být zadávání obřích staveb v Česku. Druhý úsek metra D mezi Olbrachtovou a Novými Dvory prošel opakovanými spory, zásahy ÚOHS a novým výběrem dodavatele. Vítězné sdružení vede Subterra ze Skupiny Metrostav, spolu s partnery Hochtief a BeMo Tunnelling.

Norské tunely: prestiž, mráz a geologie

Zahraniční ambice Metrostavu se neomezují na Německo. Silnou pozici má skupina také v severských zemích. Metrostav Norge dokončil v roce 2025 svůj dosud největší projekt na norském trhu. Tunel Grenland, dvoutubusovou stavbu dlouhou 5,5 kilometru.

Práce provázely těžké geologické podmínky, poruchové zóny, průsaky vody i extrémní zima. Na začátku roku 2024 klesaly teploty až k minus třiceti stupňům Celsia. Takové prostředí testuje nejen pracovníky, ale i techniku, logistiku a schopnost plánovat náhradní postupy.

Podobně náročné jsou i další severské projekty. V norské Oddě pracuje Metrostav Norge na tunelových halách pro projekt Boliden. Firma sama popisuje extrémní sklony až 21,5 procenta, blízkost aktivních průmyslových instalací a přísná pravidla pro nakládání s vytěženým materiálem.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související