Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

EU chystá nový úder na Rusko. V hledáčku je Putinova stínová flotila

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 nst
nst

Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.

Cílem je omezit jeden z klíčových zdrojů příjmů Kremlu a zvýšit tlak na Vladimira Putina, aby v případné mírové dohodě o Ukrajině ustoupil od svých maximálních požadavků. Podle evropských diplomatů a úředníků má nový sankční balík přijít na konci června nebo na začátku července.

Brusel míří na ropu, banky i zbrojní průmysl

Jednadvacátý sankční balík by se podle Politica neměl týkat jen tankerů. Evropská unie zvažuje také opatření proti ruským bankám, finančním institucím, vojensko-průmyslovým firmám a společnostem, které prodávají ukradené ukrajinské obilí.

Ve hře jsou také sankce, které dříve blokovala maďarská vláda. Patří mezi ně opatření proti vysokým představitelům Ruské pravoslavné církve, zejména patriarchovi Kirillovi, blízkému spojenci Vladimira Putina, který chválil invazi na Ukrajinu.

Evropská komise by podle jednoho z diplomatů mohla znovu otevřít i návrh zákazu námořních služeb pro ruská plavidla. Tuto možnost dosud blokovaly Malta a Řecko.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že po maďarských volbách vznikl pro sankce nový prostor. Podle ní by se EU měla vrátit k opatřením, která už byla na stole, ale nepodařilo se je dříve schválit, a zároveň pokračovat v přípravě nového balíku.

Vladimir Putin

Putin začal mluvit o konci války a normalizaci vztahů se Západem

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.

Přečíst článek

EU vidí slabou chvíli Moskvy

Politico popisuje, že v Bruselu nyní převládá jednoduchá úvaha: ruská ekonomika je podle unijních představitelů v nejhorším vnitřním stavu od začátku války. Právě proto má být podle nich vhodný okamžik na další tlak.

Podobně mluví i unijní komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Rusko podle něj čelí inflačnímu šoku a EU chce při jednáních v rámci G7 i v kontaktech s americkými představiteli zdůrazňovat, že nyní není čas tlak na Moskvu oslabovat.

Evropští představitelé zároveň tvrdí, že Ukrajina má dnes výrazně lepší vyjednávací pozici než před rokem. Přispívá k tomu nedávno dohodnutá unijní půjčka ve výši 90 miliard eur, ukrajinské úspěchy na bojišti, schopnost vyrábět vlastní zbraně dlouhého doletu i psychologický dopad narušení moskevských oslav „Přehlídky vítězství“ 9. května.

Podle jednoho vysoce postaveného bezpečnostního představitele ze země NATO dávají půjčka i práce na sankcích Ukrajině novou dynamiku a staví ji do lepší pozice.

Ruská armáda

„Potrava pro děla.“ Británie sankcionuje náboráře migrantů pro ruskou armádu

Británie rozšířila sankce proti Rusku o dalších 35 lidí a subjektů. Nový balíček míří hlavně na sítě, které podle Londýna verbují a převážejí zranitelné migranty na ukrajinskou frontu, ale také na dodavatele součástek pro ruské drony. Britské ministerstvo označilo využívání migrantů jako „potravy pro děla“ za barbarské.

Přečíst článek

Velký balík místo drobných kroků

Kaja Kallasová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle Politica chtějí využít aktuální dynamiku k prosazení rozsáhlejšího sankčního balíku.

Kallasová má nejprve představit sankce proti téměř dvěma desítkám Rusů, kteří se podíleli na únosech ukrajinských dětí. Debata o 21. sankčním balíku je ale teprve na začátku a ministři zahraničí EU mají nyní dodat první podněty.

Spojenci Ukrajiny věří, že silný sankční tlak během léta by mohl Kyjevu pomoci. V jejich úvahách hraje roli i změna politické situace v Maďarsku, možný trvalejší klid v Íránu a americké volby do Kongresu, které by mohly znovu přitáhnout pozornost Washingtonu k mírovému procesu.

Humanitární pomoc

Ukrajinský gang si napakoval kapsy. V Oděse přeprodával humanitární pomoc

Na trhu v Oděse bylo prodáno přibližně 50 tun zboží, které se na jih Ukrajiny dostalo jako bezplatná humanitární pomoc. Zboží rozprodávala zločinecká skupina, kterou nyní úřady dopadly. Vše zorganizoval bývalý celník, napsal server RBK-Ukrajina.

Přečíst článek

Evropa nechce čekat na Ameriku

Podle Politica se Evropané stále méně spokojí s tím, že budou čekat, až se do jednání naplno zapojí Spojené státy. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že Evropa je připravena převzít větší odpovědnost a jedná o tom s USA i Ukrajinou.

Evropská snaha o návrat k jednáním se má opírat o formát E3, tedy Francii, Německo a Spojené království. Wadephul uvedl, že Evropa se pokouší znovu dostat k jednacímu stolu.

Podporu Ukrajině slibují i další spojenci. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide řekl serveru Politico, že Norsko bude dál stát při EU a dalších partnerech v podpoře ukrajinské obrany a odolnosti. Podle něj je taková pomoc naléhavá.

Související

Írán poslal vlastní plán míru. Trumpova reakce? Absolutně nepřijatelné

Írán poslal vlastní plán míru. Trumpova reakce? Absolutně nepřijatelné
ČTK
 ČTK

Írán odmítá americký návrh mírové dohody a přichází s vlastními podmínkami: konec války na všech frontách, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Donald Trump označil reakci Teheránu za absolutně nepřijatelnou, zatímco Írán dává najevo, že dohody nepřipravuje podle představ Bílého domu. Příměří sice dál platí, spor se ale zostřuje kolem Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světovou přepravu ropy a plynu.

Íránský návrh na ukončení konfliktu s USA zdůrazňuje nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí uvalených na Teherán, informovala podle agentury Reuters íránská agentura Tasním. Teherán svým protinávrhem reagoval na původní americký návrh mírové dohody. Americký prezident Donald Trump uvedl, že reakci četl a je podle něj absolutně nepřijatelná, napsaly světové agentury.

„Na Trumpově reakci na íránský návrh vůbec nezáleží,“ citovala agentura Tasním vlastní zdroj, podle kterého nikdo v Íránu nepřipravuje dohody tak, aby amerického prezidenta uspokojily.

„Přehnané Trumpovy požadavky“

Teherán zaslal odpověď na návrh USA prostřednictvím Pákistánu, která mezi znepřátelenými zeměmi zastává roli prostředníka. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem a Spojenými státy příměří.

Podle íránské státní televize Press TV by přijetí amerického návrhu pro Teherán znamenalo podřídit se „přehnaným Trumpovým požadavkům“. Íránský protinávrh naopak zdůrazňoval, že USA musejí zaplatit náhradu za válečné škody, a zároveň potvrzoval íránskou suverenitu nad Hormuzským průlivem, dodala íránská stanice podle Reuters.

Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimatum na otevření Hormuzského průlivu.

Írán zasáhl dvě desítky základen USA, škody jsou za miliardy, tvrdí deník New York Times

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).

Přečíst článek

Příměří, které začalo platit v dubnu, nemá jasné časové omezení. Prezident Trump ale v uplynulých dnech dával najevo, že rozsáhlé údery by mohly znovu začít, pokud by jednání s Íránem nikam nevedla. Írán tvrdí, že by na to odpověděl vojenskou odvetou.

Střet mezi Íránem a Spojenými státy se mezitím přesunul na moře, do Hormuzského průlivu. Plavba na této námořní trase klíčové pro přepravu ropy a plynu je výrazně omezena kvůli pohrůžkám, které přichází z Washingtonu i Teheránu, i počínání obou těchto zemí.

Související

V Česku se masivně rozjíždí sdílení elektřiny. Lze tím ušetřit tisíce korun

Dalibor Martínek

Energetické společnosti vymýšlejí způsoby, jak by malí producenti elektrické energie, typicky vlastníci solárních elektráren na střechách, mohli přebytky vytvořené elektřiny lépe využít. Například je nabídnout na trhu někomu dalšímu.

Sdílení energie je nový model, který výrobcům elektřiny přináší peníze a spotřebitelům snižuje náklady. Sdílení se stává velmi efektivním způsobem nakládání s elektřinou, kterou vyrábějí malé jednotky.

Například společnost E.ON už díky svému projektu sdílení elektřiny propojila víc než dvanáct set účastníků sdílení. Princip je jednoduchý. Výrobce nabídne své kapacity. A na druhé straně se přihlásí spotřebitel, který má zájem o levnější elektřinu. Propojení může být napříč republikou, výrobce a spotřebitel se nikdy nepotkají.

E.ON, který na tomto modelu pracuje nejintenzivněji ze všech tuzemských energetických společností, podle svého algoritmu vyhodnotí nejlepší možné varianty. Zkombinuje, kdy je pro výrobce nejvýhodnější elektřinu dodávat a kdy je pro odběratele nejvýhodnější ji odebírat.

Když například v poledne praží slunce, majitel soláru je v práci, přetoky energie využije pračka jiného odběratele. Algoritmus E.ON přesně vyhodnotí, který spotřebitel se hodí k tomu či onomu výrobci elektřiny. Podle dat E.ON dokázali výrobci v projektu Propojeno, který se zaměřil na efektivnější využití přetoků energie, sdílet 29 procent přetoků. Pro porovnání, volně sestavené skupiny dosáhly pouze čtrnácti procent. Je jasné, že algoritmus dokáže zařídit vyšší efektivitu.

„Nabízíme platformu E.ON Propojeno, kdy veškerou administrativu kolem sdílení energie přebíráme,“ říká Kateřina Stehlíková, vedoucí týmu, který má ve firmě na starost inovativní produkty. Jedním z nich je právě projekt Propojeno.

Jaderná elektrárna Dukovany

I ta sladká Belgie. Německo obkličují projaderné země

Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.

Přečíst článek

Jaké to má háčky?

Sdílení elektřiny má ovšem i své háčky. Odběratel musí přebytkovou energii využít pouze v konkrétním čase. Když si chce vyprat, musí si nastavit pračku časově do slotu, kdy se energie sdílí. E.ON právě kvůli tomu vyvinul algoritmus, který časy sladí. A to tak, aby se potřeby výrobců a spotřebitelů sešly.

Co je zajímavé, odběratel nebo dodavatel, který chce využít systému sdílené elektřiny, nemusí být klientem společnosti E.ON. Sdílet energii může každý. „Připravili jsme propracovaný projekt E.ON Propojeno, platformu, která pomocí algoritmů vybírá vhodné dvojice výrobců a odběratelů a optimalizuje sdílení v čase i podle spotřebních vzorců,“ říká Stehlíková.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Doporučujeme