Expert ManpowerGroup Halbrštát: juniorní programátoři mají problém. Firmy hledají jiné lidi než dřív
Doby, kdy se firmy praly o programátory, jsou ty tam. Žádaní jsou experti na kyberbezpečnost či nastavování spolupráce s AI, říká šéf náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Většina firem plánuje v příštích třech měsících nabírat nové zaměstnance. V rámci pravidelného průzkumu, který provádí personální agentura ManpowerGroup, a jehož výsledkem je ManpowerGroup Index trhu práce, uvedlo 37 procent českých zaměstnavatelů, že chce počet zaměstnanců navyšovat. Pouze 14 procent plánuje naopak snižování a 48 procent neočekává žádnou změnu. Čistý Manpowerindex pro třetí čtvrtletí letošního roku tak dosáhl 23 procentních bodů, což oproti předchozímu kvartálu znamená zlepšení o devět bodů.
Největší zájem mají zaměstnavatelé (43 procent z nich) o posily pro stavebnictví a činnost v oblasti realit, na druhém místě jsou technologie a IT služby (40 procent zaměstnavatelů). V tomto oboru přitom podle informací z firem naopak pracovní místa zanikají. Jak v rozhovoru pro newstream.cz uvedl ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát, tento paradox má jednoznačné vysvětlení.
Éter je zaplavován informacemi, že kvůli umělé inteligenci přicházejí lidé o místa, odborníci v IT na prvním místě. Z vašich dat přitom vidíme, že jsou IT lidé druzí nejvyhledávanější…
V našem průzkumu jsme se ptali na nejhůře obsaditelné pozice a u IT pozic vidíme opravdu velkou proměnu toho, jaké profily lidí se hledají. Postupně ustupují juniorské či programátorské pozice anebo jsou více kombinovány s umělou inteligencí. A firmy mnohem více hledají lidi do strategických rolí, kteří dokáží pochopit potřeby byznysu, dokáží řídit transformaci, umějí nastavit procesy. Mezi nejpoptávanějšími profily v IT jsou odborníci na kybernetickou bezpečnost, datovou analýzu případně implementaci umělé inteligence. Jde mnohem více o kombinaci byznysové, manažerské schopnosti s IT znalostmi. Čili profily poptávaných zaměstnanců jsou mnohem komplexnější a tím pádem hůře obsaditelné.
Jaké finanční ohodnocení je nabízeno absolventům se znalostmi kybernetické bezpečnosti, zpracování dat a podobně?
Já jsem se už nějakou dobu nedíval na statistiky, takže nyní nejsem schopen říci, na jaké úrovni jsou odměny absolventů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ale myslím, že to určitě bude nad 60 tisíc korun. Ale samozřejmě také záleží na míře odpovědnosti, může tam být opravdu velké rozpětí. Řada absolventů IT už má za sebou třeba desetiletou praxi. Je to specifický sektor, kdy řada lidí pracuje v IT už od střední školy, během studia, takže řada absolventů může být hodně zkušených. Je to rozhodně oblast, kde jsou nástupní platy absolventů nejvyšší. Pozice absolventů je u nás jednou z nejlepších v Evropě. Ve Francii či v Itálii vidíme velkou nezaměstnanost absolventů, třeba přes 20 procent. Naproti tomu u nás je hlad po absolventech veliký a nezaměstnanost především vysokoškolských absolventů je prakticky nulová.
Umělá inteligence slibuje rychlejší práci, vyšší produktivitu a jednodušší rozhodování. Jenže nová studie upozorňuje na odvrácenou stranu jejího masového používání. Lidé mají tendenci řídit se doporučeními AI i ve chvíli, kdy jsou chybná. Pro firmy, školy i jednotlivce to může znamenat jediné. Kritické myšlení se stává jednou z nejcennějších dovedností příštích let.
Slepá víra v AI může být nový ekonomický problém. Lidé jí věří i tehdy, když se mýlí
Názory
Jak často mění absolventi zaměstnavatele?
Konzervativní manažeři si stěžují na to, že mladá generace je nespolehlivá a hodně fluktuuje. Ale myslím si, že velkou část viny na tom nese společnost, která má nastavené příliš strnulé, konzervativní procesy. Jejíž systém řízení je příliš direktivní či příliš vertikální. Mladí lidé chtějí více pracovat v autonomních týmech, vyžadují více demokratický způsob řízení, chtějí více vést debaty o smyslu zadaných úkolů a jednotlivých projektů a zároveň vyžadují častou změnu. Takže je nutné myslet na to, že chtějí sbírat zkušenosti, zvyšovat svou hodnotu na trhu práce a chtějí být často zapojováni do různých projektů. Pokud firma nenabízí flexibilitu a ještě se nechová k lidem úplně dobře, tak ty lidi samozřejmě ztrácí. Proto bych z fluktuace neobviňoval jenom Generaci Z, ale zároveň bych v případě vysoké fluktuace přemýšlel o tom, zda jako firma nemohu něco změnit na stylu svého fungování a řízení.
Je u absolventů velkým handicapem to, když nemají praxi?
Ve výrazně lepší situaci jsou studenti technických oborů. Ti si velmi často mohou vybírat a diktovat si podmínky. Absolventi humanitních oborů to mají těžší v tom, že třeba na startu kariéry musejí vzít juniorskou pozici, která třeba není tak dobře placená, a musejí nejprve ukázat, jaký je v nich potenciál. Takže první rok mohou mít menší mzdu, než má třeba dělník ve výrobě. Ale je to start kariéry a často z nějaké jednodušší administrativní pozice se absolvent může velmi rychle vyhoupnout na zajímavější místo.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.
Umělá inteligence jako zbraň. USA kvůli národní bezpečnosti zvažují nákup podílů v AI firmách
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
