Rodinný holding Amalar, který spravuje majetek Renáty Kellnerové a jejích dcer, oznámil zahájení procesu přesunu sídla skupiny PPF Group z Nizozemska do České republiky. „Důvody, proč být v zahraničí, pominuly,“ říká Renáta Kellnerová. PPF Group je hlavní holdingová entita investiční skupiny PPF působící ve 25 zemích. Celý proces přesunu má být dokončený v první polovině roku 2026, kdy se PPF Group stane daňovým rezidentem ČR.
Renáta Kellnerová uvedla, že rozhodnutí stěhovat holding zpět reflektuje změny ve struktuře skupiny i stabilní domácí prostředí.
„Přesun sídla PPF Group do Česka dokazuje, že jako akcionáři máme důvěru v zemi, ve které žijeme, a také v předvídatelnost jejího právního prostředí,“ uvedla majoritní akcionářka ve zprávě pro tisk. „Historické důvody, proč mít sídlo mimo Česko, zejména silný právní rámec ochrany investic, již pominuly,“ dodala.
Krok navazuje na nedávné změny v akcionářské struktuře a korporátním řízení. Všechny akcionářky PPF dnes žijí v České republice a aktivně se podílejí na strategickém směřování skupiny. Management skupiny navíc sídlí převážně v Praze.
PPF začne zisky danit v Česku
Přesun sídla společnosti PPF Group do ČR je pokračováním procesu zahájeného v roce 2021, kdy společnost PPF Financial Holdings, zastřešující banky a další finanční aktiva skupiny PPF v Česku, na Slovensku, ve Velké Británii, Srbsku, Kazachstánu a Vietnamu, přesunula své sídlo z Nizozemska do ČR.
Po dokončení stěhování se PPF Group stane i daňovým rezidentem České republiky. To znamená, že její globální zisky budou podléhat české daňové jurisdikci. Jde o jeden z největších přesunů daňově relevantního kapitálu v novodobé historii ČR.
Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou
Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.
Společnost Amalar současně oznámila, že ukončuje činnost svého poradního sboru, který již splnil svou konzultační funkci spojenou primárně s transformací skupiny PPF.
Společnost Amalar Holding byla založena na podzim 2023 za účelem koncentrace správy aktiv rodiny Kellnerových do jedné entity. V roce 2024 se stala majoritním vlastníkem mezinárodní investiční společnosti PPF Group.
Investiční skupina PPF podniká ve 25 zemích v Evropě, Asii, Severní Americe a Jižní Africe. Investuje do telekomunikací, médií, finančních služeb, nemovitostí, e-commerce, biotechnologií či strojírenství. Skupina ke konci loňského roku vlastnila aktiva v hodnotě 41,722 miliardy eur, tedy asi 1,024 bilionu korun, a zaměstnává celosvětově 45 tisíc lidí. Skupina měla v loňském roce rekordní čistý zisk 3,2 miliardy eur (78,7 miliardy korun).
Majoritním vlastníkem PPF Group byl nejbohatší Čech Petr Kellner, který tragicky zahynul v březnu 2021.
Skupina PPF Renáty Kellnerové vydělala v pololetí 8,42 miliardy
Skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, vykázala v prvním pololetí 2025 čistý zisk 8,42 miliardy korun. Ve stejném období loni měla zisk 15,85 miliardy korun. Provozní výnosy stouply meziročně o 17,8 procenta na 41,8 miliardy korun, což podle PPF potvrzuje stabilní výkonnost klíčových firem skupiny. Aktiva skupiny se zvýšila o 4,1 procenta na 1,09 bilionu korun.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Investor Brož koupil od Kellnerových londýnskou firmu RTGS Global
Zuckerbergův sen o novém metaverzu narazil na hořkou realitu: minimální adopce, drahý vývoj a mizerná technologie. Reality Labs, divize Mety, pálí miliardu dolarů měsíčně a technologickému miliardáři dochází s projektem trpělivost. Pozornost a peníze přesouvá do AI - technologie, která má skutečný komerční potenciál. A investoři Mety její zatím nejdražší omyl přecházejí jakoby nic. Akcie Mety dokonce rostou.
Když se Facebook v roce 2021 přejmenoval na Meta, byla to sázka dekády. Metaverse měl být „nový internet“, revoluční 3D prostor, ve kterém budou lidé pracovat, nakupovat, bavit se. Mark Zuckerberg tehdy vsadil nejen reputaci, ale i miliardy dolarů na to, že svět přesvědčí k životu za avatarovými obličeji. Realita? Ta není ani zdaleka tak vzrušující. A hlavně je extrémně drahá.
Metaverse: velká vize, malá adopce
Meta už v projektu spálila přes 70 miliard dolarů, jeho provoz stojí zhruba miliardu měsíčně a počty reálných uživatelů zůstávají minimální. Technologie se potýkala s nekvalitní grafikou, těžkými headsety a takzvanou motion sickness (závrať nebo nevolnost způsobená nesouladem mezi pohybem ve virtuální realitě a skutečným pohybem těla - pozn. red.).
Zuckerberg přetahuje Applu dalšího experta na AI, píše Bloomberg
„Meta slíbila revoluci, ale doručila produkt, který neodpovídal miliardovým investicím,“ říká Kryštof Míšek z Argos Capital.
Velký ústup
Firma proto mění kurz. Do roku 2026 plánuje Meta snížit investice do divize Reality Labs o 30 procent. Není to konec metaverse — ale je to zásadní přehodnocení.
„Z velkého snu se stává selektivní R&D projekt,“ dodává Míšek s tím, že metaverse už není budoucnost firmy, ale jen experiment. Meta přestává věřit tomu, že budeme žít v kresleném světě s VR brýlemi na hlavě.
Proč investoři nepanikaří
Investoři reagují klidně, dokonce pozitivně. Tomáš Cverna z XTB připomíná, že technologickou komunitu „velké sny Mety“ nepřekvapují: „Valuace Mety je nejnižší z Magnificent 7 a investoři mají realistická očekávání. Klíčovým příběhem je teď monetizace AI.“
Realita je jednoduchá: hlavní byznys Mety — Instagram, Facebook, WhatsApp a reklama — generuje tak silné cash flow, že metaverse v rozvaze prostě „přeplatí“.
Hodnota Alphabet, mateřská firma gigantu Googlu, se dostala těsně k hranici 4 bilionů dolarů. Nad ní jsou jen dvě firmy, Apple a Nvidia. A právě Nvidii teď Google těžce dýchá za krk.
Metaverse není prvním strategickým přešlapem Mety. V minulosti Zuckerberg napříkald podcenil nástup mobilních aplikací, firma přepálila sázku na video obsah, nebo ignorovala sílu Snapchatu. Za zmínku stojí i nevydařený projekt platebního systému Libra (později Diem), který skončil pod tlakem regulátorů.
Přesto dnes Meta patří mezi nejobdivovanější firmy světa. Proč? Protože dokáže měnit směr rychleji než konkurence.
Sázka na AI: uvěřitelná, monetizovatelná, teď hned
Zuckerberg dnes už nehovoří o virtuálních světech. Mluví o AI asistentech, chytrých brýlích, výpočetních cloudech a modelech, které může Meta integrovat do všech svých platforem.
„AI je racionální přesun kapitálu tam, kde je obrovská poptávka a jasná monetizace,“ říká Míšek. A rozdíl oproti metaversu? U AI uživatelé existují. A hlavně: platí.
Co bude dál?
Meta neukončuje metaverse. Ale degraduje ho z „vize budoucnosti lidstva“ na „zajímavý výzkumný projekt“. Zuckerberg se mezitím soustředí na něco jiného: stát se klíčovým hráčem v nové vlně AI.
V tomhle příběhu není metaverse tragédie. Je to připomínka, že i nejbohatší lidé světa se mohou mýlit — a že schopnost rychle uznat omyl je někdy větší výhrou než velikost původní vize.
Altman přeskočil Muska. Z OpenAI je nejhodnotnější startup světa
Americká společnost OpenAI, známá především díky aplikaci ChatGPT, se stala nejhodnotnějším start-upem světa, uvádí agentura Bloomberg. Firma Sama Altmana dokončila dohodu, která zaměstnancům umožnila prodat část akcií při ocenění firmy na 500 miliard dolarů. Tím překonala dosavadního lídra SpaceX Elona Muska, jejíž hodnota se odhaduje na 400 miliard dolarů.
Češi si na světových trzích vedou dobře, český export míří k rekordu. Silnou českou stránkou jsou technické kompetence. V inovacích a marketingu nám ujíždí vlak, tvrdí Radomil Doležal, ředitel agentury CzechTrade. Ta má zastoupení na všech kontinentech a dokáže otevřít českým firmám dveře na nové trhy.
Shrnutí článku
Český export míří k rekordu a Česko podle šéfa CzechTrade Radomila Doležala boduje technickou kvalitou a schopností „vyrobit cokoliv“. Slabina? Inovace, design a marketing. CzechTrade proto tlačí české firmy do fintechu v USA, med-techu, zelených technologií či těžebních technologií v Latinské Americe – a volá po tom, aby Česko konečně našlo svůj národní brand.
V roce 2022 bylo saldo českého zahraničního obchodu minus 200 miliard korun. V roce 2024 to bylo plus 220 miliard korun. Co za tímto výkyvem stojí, byla to válka na Ukrajině, nebo covid?
My sledujeme polovinu této rovnice. Tu vývozní. V tomto smyslu byl jenom jeden rok špatný. Byl to covidový rok. Jinak si český export dobře poradil se všemi krizemi. Pořád držel dynamiku a drží ji do dnešních dnů. Nyní máme čerstvá čísla za deset měsíců letošního roku. Vypadá to, že letošní rok bude rekordní. V roce 2022 se jistě promítl do dovozních čísel nárůst cen vstupů. Když se dívám na vývozní stranu rovnice, vidíme velmi pozitivní čísla. V roce 2022 to nebyl primárně problém nedostatku zakázek. Byl to primárně logistický problém, hranice byly zneprůchodněny. Zboží se nedostávalo k zákazníkům.
Vliv války na Ukrajině na český export
Jak se do struktury českého exportu promítl již téměř čtyři roky trvající vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou?
Ruský trh nebyl úplně nevýznamný, bylo to kolem 90 miliard korun. Po začátku konfliktu začal dramaticky klesat. Naproti tomu vývoz do Ukrajiny neustále roste. Je zajímavé, že do oficiálních statistik se nepromítají speciální položky, jako je podpora v energetice nebo ve zdravotnictví. Je to civilní část válečné ekonomiky.
Brněnský Whalebone chrání „bránu internetu“. Poptávka je až šílená, říká šéf firmy
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Evropa začala zbrojit. Jak se válečná ekonomika promítla do bilance českého vývozu? Jsme pořád evropskou zbrojní velmocí?
V číslech statistického úřadu tato data nejsou. Zbrojní průmysl má statisticky „deformující“ charakter. Z velké části jde o jednorázové dodávky, které by zkreslily statistickou vypovídací schopnost. Tuto oblast hodně řeší ministerstvo zahraničních věcí. CzechTrade je primárně orientovaný na komerční, civilní oblast.
CzechTrade inkubátory
Na které regiony či kontinenty se nyní zaměřuje pozornost podpory českého exportu?
Nejčastější otázka z mediální sféry je, kde jsou nejperspektivnější trhy, kam upřít export. Je to otázka, která má mnoho dimenzí. Když jsem se díval na naše čerstvé statistiky, které ještě zpracujeme, tak vidím řadu věcí. Zaprvé, export do Německa roste meziročně asi o tři procenta. To je slušný růst, ale není nijak dramatický. Ale i s tímto růstem to dává do exportní bilance plus 34 miliard korun. Německo je náš klíčový exportní trh. Na druhé straně, třeba Ukrajina, tam export vzrost nominálně o devět miliard korun. To je velké číslo. Ale i velké procento, 26 procent. Ukrajina je zhruba sedmnáctý největší český exportní trh. Ale kombinace solidní základny a rychlého růstu dělá hodně. Třetí zajímavá je Francie. Tradičně se pohybuje v top 5 našich exportních destinacích. Tam byl nárůst o osm miliard korun, za deset měsíců, které nyní máme podchycené.
Zajímavý pohled je na dynamiku. Na prvním místě je zmíněná Ukrajina. Na druhém místě je Turecko s růstem kolem 11 procent. Je to mix tří klasicky nejsilnějších oborů, energetika, strojírenství a automotive. Na třetím místě je Belgie, růst o devět procent. Co je zajímavé, na čtvrtém místě jsou Spojené státy s růstem exportu přes pět procent. Po zavedení cel náš vývoz trochu ztrácí dynamiku, nicméně za deset měsíců je to růst. Asi tam hrálo roli předzásobení před zavedením Trumpových cel. Tento trh je dynamický.
Třetí pohled je, že jsou složité trhy. Tady CzechTrade vytváří inkubátory, které pomáhají „softlandingu“ pro české firmy. Jde o daně, investiční pobídky, právníky, lidské zdroje. V Indii máme takový inkubátor dlouhodobě. Máme inkubátor v Mexiku, odkud obsluhujeme širší trh, než je Mexiko. Uvažujeme o mobilnějším inkubátoru ve Spojených státech, což souvisí se zavedením cel.
Dalším pohledem je byznysový model. Snažíme se vytipovat určité výrobkové sektory, kde mají české firmy kompetence a konkurenční výhody.
České motory dominují i v éře dronů. Konkurence nás těžko dožene, říká šéf PBS
Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
Ve kterých oborem má Česko před světem konkurenční výhodu?
Vnitřně jsme projednávali tři klíčová teritoria. Severní Ameriku, jižní Ameriku a jihovýchodní Asii. To jsou silně růstové oblasti. Třeba v Austinu, kde máme novou kancelář, se chceme zaměřit na fintech. V USA jde o trh o velikosti 54 miliard dolarů s očekávaným růstem kolem čtrnácti procent.
S čím mohou české firmy uspět na americkém fintech trhu?
Češi jsou kreativní v oblasti IT. Primárně se jedná o start-upové prostředí. Český přístup k vymýšlení věcí funguje. Češi přicházejí s řešeními, která mohou zvýšit efektivnost. Češi jsou známí tím, že nejedou v šablonách. Hledají originálnější řešení. Měl jsem kamaráda, který se pohyboval v segmentu herních automatů. Tam hrozí, že někdo najde nějaký švindl. Oni to často testovali v Česku. Říkal, že když tam nikdo nenajde nějaké řešení, tak je to relativně bezpečné.
V naší kanceláři v Chicagu se chceme zaměřit na med-tech, léčebné nástroje a přístroje. Máme zajímavé výrobky, na tomto trhu je možný růst třeba o sto procent v horizontu deseti let. Nedávno jsme otevřeli kancelář v San Franciscu. Ta bude orientovaná na technologie pro zelenou energetiku. Češi mají v této oblasti řadu zajímavých řešení.
V jihovýchodní Asii máme hub v Singapuru. Tam se nám hodně daří v designu. Český design má ve světě slušné jméno. Český UMPRUM má ve světě skvělé jméno a chrlí mraky šikovných mladých lidí. Je to opět česká kompetence v kreativitě.
Latinská Amerika je zajímavá z hlediska těžby nerostů budoucnosti, třeba mědi. V Peru se chceme podívat na technologie pro těžební průmysl. Je to v dolarech sedmimiliardový importní trh s růstem pět procent ročně.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Jak se do českého exportu promítla Trumpova cla, která se různě v čase pro různé regiony měnila a nadělala v byznysu chaos…
Čistě statisticky vidíme dobře nastartovaný růst na americkém kontinentě. Poslední dva měsíce vidíme mírné zpomalení, ale může to být dáno předzásobením. Na druhé straně, máme čím dál víc dotazů k přenosu výroby do USA. Nemyslím si, že je to špatně. V Česku není dost kvalifikované síly. Na druhé straně, přenos výroby je hrozně složitý proces. CzechTrade může dodat informační vstupy, aby si firma vyhodnotila, zda se jí to v dlouhodobém horizontu vyplatí.
Nejsilnější částí českého exportu je segment automotive. Škodovka je velmi úspěšná, na druhé straně vidíme zaspání v této branži v Německu, a Čína si bere čím dál větší část tohoto trhu. Není to pro Česko riziko?
Škodovka má skvělé výsledky a pomáhá celému koncernu. Škoda je velmi úspěšná a na číslech z automotive nevidíme žádný pokles. Škoda je úspěšná i v elektrických modelech. Sektor automotive na tom není špatně, ale řada firem z tohoto sektoru se rozhlíží dál. Do nebe, na letecký či kosmický průmysl. Kabelové svazky potřebujete všude, řada firem tam vidí cestu. Vnímají limity automotive a snaží se diverzifikovat. Snažíme se ve světě najít skuliny, které by jim v diverzifikaci pomohly.
Šéf Linetu: Evropa by měla přidat v rozvojové pomoci. Pomůže tak i obchodu
Tomáš Kolář, výkonný šéf proslulého exportéra nemocničních lůžek Linet, vidí velkou příležitost pro Česko i celou Evropu v rozvojové spolupráci. „Předpokládal bych, že nyní bude mnohem aktivnější Evropská unie, kde má rozvojovou agendu Global Gateway na starosti komisař Jozef Síkela,“ řekl Kolář v rozhovoru pro Export.cz. Vznikla tu totiž velká mezera po americké agentuře USAID, která se z rozvojových programů naopak stáhla. V mnoha zemích navíc zjistili, že ani spolupráce s Číňany není ideální.
Je směrem, kde uplatnit strojírenské dovednosti, zbrojní výroba?
To je otázka na výrobce. Ale v Česku je technická kompetence velmi vysoká. Nedávno byla taková aktivita, kdy se zjišťovalo, jak je Česko ve světě vnímáno. Svým dílem jsme do tohoto průzkumu dodávali vstupy. Máme kanceláře po celém světě, takže odpovědi byly ze všech regionů. Dominuje odpověď, že máme technické schopnosti, jsme schopni vyrobit funkční výrobek. Nejsme štiky v oblasti marketingu.
Co píšeme za příběh?
Co si ve světě lidé představí pod značkou Česko? Je to pořád pivo, sklo?
To jsou ikony, Praha, pivo, sklo. Ale současné Česko nemá vytvořenou vlastní tvář. Výše zmíněné atributy pocházejí z minulosti. My nemáme brand. Musíme ho najít a vybudovat. Musíme mít příběh, co může Česko dát světu.
Na čem má český brand stát? Třicet let jsme pro Západ levnou pracovní silou…
Je to celonárodní diskuse. Není to jenom byznysový rozměr, ale i kulturní, sportovní. Musíme najít silné příběhy. Naším vstupem je, kde v současnosti jsme. Jak nás vnímají partneři, co jsou podle nich naše silné stránky a co ty slabé. Například nás považují za málo inovativní. Faktem je, a musím to potvrdit, že řada výrobců má skvělý výrobek. Ale má ho stejný deset let. Funguje, ale už by šel třeba vyrobit levněji, z nových materiálů. Když něco funguje, my nejsme ti, kteří by to chtěli měnit. První otázka nákupčího vždy zní, co máte nového. Ne, jestli máte pořád ten stejný, spolehlivý výrobek.
Snažíme se firmám najít designéry pro jejich obor. Jdou na to i nějaké evropské peníze. Když to přirovnám ke kolébce, tak nejnižší marže vznikají dole, na výrobě. Největší vznikají na jedné straně nahoře ve vývoji, a na druhé straně v marketingu. Těmto dvěma koncům by se mělo Česko víc věnovat. Je fajn být dobrý uprostřed, je však potřeba to prodloužit na oba tyto konce. Znám firmy, které když změnily design výrobku, zvýšili obrat třeba o deset procent. Tlak na inovace je velký. Česko by se mělo pustit do inovací.
Rodí se nová vláda. Jedním z jejích plánů je spojení státních agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism. Jak se to dotkne vašeho působení?
Je tu snaha víc integrovat podporu podnikání. Využít maximum synergií. V zásadě je to dobrá myšlenka. Je náročná na správné provedení. Pohyboval jsem se v korporacích a prošel třemi fúzemi. Vím, jak je to složitý proces, spojit kultury a najít společné pozitivní body, aby jedna a jedna byly tři. Musíme se připravit, abychom měli vlastní koncept. Máme nejhlubší znalost. Chceme být partnerem, aby výsledek a zejména servis klientům byl lepší.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Trumpův celní tlak zabírá. Čtvrtina německých firem chce přesunout výrobu do USA
