Skupina PPF Renáty Kellnerové vydělala v pololetí 8,42 miliardy

V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.

Zlom v Česku nastal v roce 2019, kdy se narodilo 112 tisíc dětí, ale o pár set lidí víc zemřelo. Země začala vymírat. Od té doby je tento trend neměnný. Loňský rok tomu nasadil korunu. Zemřelo 112 tisíc lidí, „schodek“ populace je třicet tisíc. Dá se čekat, že trend bude pokračovat.

Není to fenomén Česka. Například v Německu se loni narodilo podle německého statistického úřadu 677 tisíc dětí, což je o dvě procenta méně než v roce předchozím, a nejméně od roku 2013. V roce 2023 to bylo 692 tisíc dětí, rok předtím 739 tisíc. Takže Německo také vymírá. Uprchlická vlna z let 2015 tomu nijak nepomohla.

Česko a Německo v tom nejsou v rámci Evropy samy. V zemích Evropské unie byl podle Eurostatu průměrný podíl populace dětí na celkovém počtu obyvatel v roce 2022 13,9 procenta. Nižší zastoupení dětí mělo jak Německo, tak třeba Itálie, 11,7 procenta, ale také Portugalsko, Malta, Řecko nebo Španělsko, 12,9 procenta. Evropa stárne, mladí nejsou. Ale státy dál pracují s tezí, že je potřeba zajistit sociální potřeby starých.

Kdo je ale zajistí, když Evropa vymírá? V Německu se na jeden pár rodí 1,35 dítěte. Zní to zvláštně, jak by se mohlo rodit 35 desetin dítěte. Ale takhle mluví statistika. V Česku je to 1,37, nemlich to stejné.

Evropa se mění ve skanzen

V Německu podle statistiků zůstalo 23 procent žen s vysokým vzděláním bez dětí. Žen s nízkým vzděláním je bez dětí „pouze“ jedenáct procent. Že by nám vzdělání a vzdělávání bránilo alespoň udržovat současnou populaci?

Firmy, asociace a komory lobbují u vlády, aby uvolnila vstup legálních pracovníků z ciziny na český trh práce. Ukrajinci, Filipínci nebo prostě lidé z méně ekonomicky rozvinutých zemí by tady měli vykonávat práce, do kterých se vzdělaným Evropanům nechce. Třeba stát někde u linky nebo u lopaty, aby za neexistující mladou generaci vykonávali manuální práce.

V Evropě se vzděláváme, abychom vytvořili roboty s umělou inteligencí, kteří všechno udělají za nás. A nemáme čas se rozmnožovat. Pro koho potom budou ty nové technologie pracovat?

Možná by bylo politicky lepší řešení doručit mladé generaci lepší perspektivu. Ne drahé bydlení nebo dotace na soláry. Ale například bezúročné půjčky na bydlení, odšpuntovat bytovou výstavbu. Nemožnost vlastního bydlení je jednou z brzd populační rovnováhy. Politické strany místo toho před každými volbami naslibují hory doly důchodcům, mladým nabízejí digitalizaci. Asi aby mohli trávit sami čas v mikrobytě s nejnovějšími technologiemi.

V Česku i v Evropě je spousta rozvojových priorit. Dálnice, obrana proti Rusku, vzdělávání, digitalizace, klima a spousta dalších věcí. Nemělo by se stát jednou z priorit otočení demografického kormidla? Pokud se tak nestane, za pár desetiletí už bude Evropa jenom skanzen.

Další texty Dalibora Martínka

Premiér Petr Fiala tvrdí, že tlak Andreje Babiše na schvalování rozpočtu pro rok 2026 jen zakrývá problémy s tvorbou nové vlády.

Vláda na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a rozhodne se, jestli má smysl do Sněmovny znovu posílat návrh státního rozpočtu na rok 2026. Na síti X to v pondělí uvedl končící premiér Petr Fiala (ODS). Na opětovné poslání rozpočtu do Sněmovny naléhá hnutí ANO, které s SPD a Motoristy sobě sestavuje nový kabinet. Současná vláda to dosud považovala za zbytečné, připomínala přitom, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.

„Stávající vláda počátkem listopadu nepochybně vyhodnotí aktuální situaci s ohledem na časový horizont vzniku nové vlády a rozhodne se, zdali bude mít smysl poslat připravený rozpočet znovu k projednání. Do té doby jde jen o odvádění pozornosti od problému sestavování Babišovy vlády a o snahu zamlžit fakt, že hnutí ANO nemá v ruce to, co slibovalo před volbami,“ uvedl Fiala.

Hejtman Kuba šije do vlády kvůli rozpočtu. Dělají to, za co sami kritizovali opozici, uvedl

Politika

Jihočeskému hejtmanovi Martinu Kubovi (ODS) vadí, že vláda nechce poslat rozpočet ke schválení do Sněmovny. Podle něj by koalice měla uznat prohru ve volbách a ustoupit od obstrukcí, kvůli kterým sama kritizovala opozici. Šéf ANO a vítěz voleb Andrej Babiš vládu vyzval, ať rozpočet opakovaně předloží, jako vstřícné gesto by to vnímal i prezident Petr Pavel. Kuba patří mezi možné kandidáty na předsedu ODS po Petrovi Fialovi, zatím ale neřekl, zda bude v lednu na sněmu o pozici usilovat. Chce se nejprve seznámit s názory řadových členů.

ČTK

Přečíst článek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na X připomněl, že pokud vláda znovu pošle návrh rozpočtu do Sněmovny, poslanci mohou v prvním čtení buď schválit příjmy, výdaje a saldo a dál řešit pouze vnitřní strukturu rozpočtu, nebo návrh zcela odmítnout a vrátit vládě.

„V případě schválení ukáže neschopnost předložit vlastní návrh rozpočtu, přestože jsme ještě před několika týdny ve volební kampani opakovaně od hnutí ANO slyšeli, jak je rozpočet špatný a deficit nepřijatelně vysoký. V případě vrácení rozpočtu vládě se ukáže, že celý křik kolem opakovaného zaslání rozpočtu sloužil jen k odvádění pozornosti, vytváření zástupných témat a bude to znamenat fakticky návrat do dnešního stavu, kdy ve Sněmovně není návrh rozpočtu 2026,“ uvedl Stanjura.

Fiala zdůraznil, že v současnosti nehrozí žádné škody kvůli tomu, že Sněmovna vzniklá po volbách návrh rozpočtu k projednání nedostala. Upozornil na to, že se dosud neuskutečnila ustavující schůze, po které se teprve mohou poslanci návrhy zákonů zabývat. Ustavující schůzi Sněmovny svolal prezident Petr Pavel na první listopadový týden.

Pokud se nepodaří schválit státní rozpočet do konce roku, Česko začne příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu. V takové situaci by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku. ANO varuje, že by takový stav komplikoval investice do dopravní infrastruktury. Česko naposledy fungovalo v rozpočtovém provizoriu na počátku roku 2022.

Fialova vláda poslala návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun do Sněmovny na konci září. Mezitím se uskutečnily volby, návrhem se proto noví poslanci zabývat nemohou. Návrh znamená prohloubení schodku proti letos plánovaným 241 miliardám korun.

Aktualizováno

Fialova vláda je ochotna předložit rozpočet té vznikající, ale má podmínku

Politika

Současná vláda Petra Fialy (ODS) by mohla být ochotná se bavit o tom, v jaké formě předloží rozpočet na příští rok, pokud nový kabinet nevznikne ani v prosinci či lednu. V pořadu Partie na CNN Prima News to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Předložení návrhu nevyloučil v Otázkách Václava Moravce v České televizi ani ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podmínil to tím, že by se v listopadu po ustavení Sněmovny nerýsoval vznik nové vlády. Místopředseda ANO Karel Havlíček míní, že vláda svým odmítáním opakovaného předložení rozpočtu nové Sněmovně porušuje zákon a chová se arogantně. ANO jedná o vzniku nové vlády s SPD a Motoristy.

ČTK

Přečíst článek