Šéfové státních investorských organizací mají doma v sejfu desítky milionů? Kde to jsme nebo kam se to zase vracíme, do úplné kleptokracie? Každý ministr vždy nese politickou odpovědnost za lidi, které nechá řídit své klíčové investorské příspěvkovky, přes které teče největší část veřejných investic v rezortu. Proto kauza UFO zisků ředitele Správy železnic je problémem Martina Kupky.

Správa železnic a politická odpovědnost ministra Kupky

Martin Kupka 4 roky řídil ministerstvo dopravy, obsadil si Správní radu SŽ svými lidmi z ODS (například Červíček a Zajíček, ale je tam stále takém třeba poslanec Kolovratník z ANO). Mohli ředitele kdykoli vyměnit, ale neudělali to. Ministr se dnes zkrátka nemůže vymlouvat, že exředitel Svoboda tam byl dosazen už za Babišovy první vlády, to neobstojí. A to přitom vůbec nepochybuju, že i proto je zatím ANO kolem této kauzy tak potichu, protože máslo na hlavě má také, zatím sbírá informace a vyhodnocuje rizika pro sebe.

Nicméně platí, že když mocensky přeberete rezort a jeho hlavní investorské organizace (jen přes Správu železnic se investuje ročně kolem 65 miliard), tak v té správní radě pak nastavujete pravidla, dáváte zadání a hlídáte penězovody. A tvářit se, že tam jen sedíte a o ničem nevíte, tak tomu věří asi jen stranická mládež a twitterová úderka.

Politické dopady na Kupku

Právě policejní vyšetřování může to velkým problémem i pro další politickou kariéru Martina Kupky. Nyní má ambici být lídrem opozice k tvořící se nové vládě Babiše. Velké vyšetřování zakázek kolem železnice (a možná i kolem dálnic) mu tu roli může silně podlomit. Bude vhodný lídr opozice, bude schopen ostřelovat a kritizovat Babišovi vládu a touto zátěži? Vždy mu odseknou, a co ty vaše zlodějiny na železnici. Debata Kupka versus Babiš pak bude probíhat v absurdním duchu, kdo má větší sbírku korupčních kostlivců. A to je samozřejmě pro Babiše ideální prostředí, vše se relativizuje a všechno je nakonec vlastně jedno, to je pro něj kalná vody, ve které rád plave.

PR se začíná drolit a mění se v komiks

Výrazně se však sype ten roky úzkostlivě a pečlivě budovaný PR obrázek Fialy (a Kupky). Marketéři Spolu za pomoci některých médií je roky vykreslovala jako svého druhu politické skautíky, kteří jsou možná někdy trochu nepraktičtí, ale hlavně jsou slušní a pod jejich rukama se nekrade. No uvidíme, jestli tento příběh vydrží. Tady to začíná trochu vypadat, že slušnost byla spíš kulisa, a sejf nacpaný desítkami miliónů byla ta skutečná backstage.

Kartel na kolejích? Policie jde po stopě

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu se podle informací médií se zajímají o zakázky v celkové hodnotě kolem 20 miliard, jde tedy o vyšetřování stavebního kartelu. A byli i v kanceláři Radka Mátla, šéfa Ředitelství silnic a dálnic, to je dost varující. Kriminalisté prý mají dostatek důkazů o tom, že se s dopravními tendry manipulovalo a jak se jednotlivé zakázky prodražovaly. Česká doprava působí, že na kolejích jedou miliardy, doma v šuplíku miliony, a všichni se tváří, že je to úplně normální dopravní provoz.

Z tratí zmizí semafory, vlakovou dopravu čeká automatizované řízení. Cílem je eliminovat lidské chyby

Zprávy z firem

Internet běžící na 2G sítích už je pro většinu běžných uživatelů dávnou minulostí. Ve vlakové dopravě se přitom využívá dodnes. Následující roky se tak ponesou ve znamení technologické revoluce, protože třicet let starý komunikační systém GSM-R uvolní místo svému nástupci. Na vývoji celoevropského FRMCS standardu se podílí i česká firma TTC Marconi a podle Martina Bajera by první vlaky s novou technologií mohly vyjet už za tři roky.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Policejní vyšetřování míří do nitra miliardových zakázek na stavby a opravy železnic Je otázka jak hluboko rozkryje poměrně kartelové prostředí u těchto tendrů, ale pokud odhalí další manipulace a vazby, může to být nakonec vlastně i očistné. V Česku obvykle jen šokující kauzy mohou aspoň trochu a na chvíli pohnout zahnilými mechanismy.

Aktualizováno

Pavel pověřil Babiše sestavením vlády, ta má vzniknout v prosinci

Politika

Prezident Petr Pavel pověřil jednáním o sestavení vlády předsedu ANO Andreje Babiše, jehož hnutí na začátku října vyhrálo volby a o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy. Hrad to oznámil po ranní schůzce obou politiků. Babiš má prezidentovi v druhé polovině týdne poslat koaliční smlouvu a programové priority, teprve poté mu předloží návrh personálního obsazení vlády. Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.

ČTK

Přečíst článek

V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?

Poradní orgán Rady Evropy vnáší do veřejného prostoru nový pseudoproblém. Vyzval Česko, aby ve vybraných školách a školkách byla zavedena slovenština jako výukový jazyk. Má jít o ochranu národnostních menšin. Aha. Takže po třiceti letech samostatnosti Česka a Slovenska si ve Štrasburku všimli, že na území bývalého Československa žijí Češi i Slováci. A že si zatím velmi dobře rozumějí. Myšleno v řeči.

Doporučení je absurdní. Podobně jako kdybychom my doporučovali, aby ve Francii zavedli povinnou výuku ve vlámštině a ochránili tak belgickou menšinu. Slováci jsou zcela organickou součástí Česka. Oni rozumějí česky, Češi rozumějí slovensky. Většinou. Není potřeba na této situaci nic měnit. Ani proto, že si to myslí ve Štrasburku.

Nové doporučení je jenom příkladem nezdravé rozbujelosti evropských orgánů. Nabobtnalé řídící struktury jsou ve výsledku brzdou ekonomického rozvoje Evropy. Evropa technologicky zaostává za Spojenými státy, za Čínou. Další regiony se rychle rozvíjejí. Evropa stagnuje, je svázaná regulemi, a další nesmyslné vymýšlí. Místo odbourávání byrokracie řeší slovenštinu v českých školách. Je to k pláči.

Češi a Slováci si rozumějí. I bez Štrasburku

Malí Slováci si s češtinou jistě poradí. Stejně jako si malí Češi poradí na Slovensku se slovenštinou. Mimochodem, na Slovensku žije podle odhadů asi 35 tisíc Čechů. Jak chrání evropská rada jejich zájmy?

Český právní řád umožňuje užívat slovenštinu v řadě právních a úředních úkonů. Slovenská menšina v Česku rozhodně netrpí. Je zvláštní, že se ve Štrasburku nezabývají třeba polskou menšinou. K polskému původu či jazyku se u nás hlásí asi sedmdesát tisíc lidí. A co teprve Ukrajinci, kterých je v zemi asi 400 tisíc.

Má se začít učit v ukrajinštině? To kupodivu Štrasburk nedoporučuje. Zatím. Že by měli Slováci ve Francii nějakou silnější lobby? Učí se už ve Francii ve slovenštině? V Česku si naopak učitelé stěžují, že jim malí Ukrajinci nerozumí, a proto zaostávají ve výuce. A doporučují, aby před nástupem do školy absolvovali intenzivní kurzy češtiny. Neměli by se tedy, optikou rady Evropy, raději učitelé učit ukrajinštinu?

Slováci nejsou v Česku utlačováni. Není to trpící menšina. A jejich zájmy nemusí obhajovat vzdálená, nechápající cizina. Dokonce Slováky nevnímáme jako národnostní menšinu. Naopak, jsou organickou součástí společnosti. Snad další zbytečný nápad z Francie upadne v zapomnění, ku prospěchu „slovenské menšiny“ v Česku.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka