Evropa chce sjednotit roztříštěné kapitálové trhy a dohnat USA. Ambiciózní plán ale naráží na starý problém: místo zjednodušení může přinést další vrstvu regulace. Více v komentáři Petera Svoreně, CEO tradingové společnosti ApmeFX.
Zhruba čtyři miliardy korun (170 milionů dolarů) získala skupina Rohlik Group, do které patří on-line supermarket Rohlík.cz, na urychlení rozvoje a rozšíření služeb v dalších evropských zemích.
Slovenská skupina Tatry mountain resorts (TMR), která provozuje lyžařské areály a dalších atrakce ve střední Evropě včetně České republiky, vydá nové akcie. Díky nim by mohla získat nový kapitál až za 120 milionů eur (tři miliardy korun). Tyto peníze firma plánuje použít ke snížení dluhu a k dalšímu rozvoji.
Nárůst pomyslné vzdálenosti Číny od západních obchodních partnerů se viditelně propisuje do širšího makroekonomického rámce. Akcentování ideologicko-politického rozkolu přináší již nyní znatelné rozpojení ekonomické dynamiky, která může vyústit ve střednědobou ekonomickou divergenci. Proces asynchronizace se přitom rozvíjí v podmínkách nebývalé fluidity globálního kapitálu. Tím je situace nová a důsledky není snadné předvídat, zejména pokud bude přítomen zesilující Matoušův efekt.
Zakladatel rozvážkové služby Rohlik.cz Tomáš Čupr založil investiční skupinu TCF Capital. Jeho prostřednictvím chce investovat peníze zejména do sektorů, které přímo souvisí s činností Rohlíku. Tedy do firem, které dodávají Rohlíku.
Zadlužený francouzský maloobchodní řetězec Casino, do kterého investoval i český miliardář Daniel Křetínský, potřebuje navýšení kapitálu o 900 milionů eur, v přepočtu 21,3 miliardy korun, a převedení nezajištěného dluhu na akcie. Řetězec, který připravuje restrukturalizaci, dále informoval, že chce dosáhnout dohody s věřiteli do konce července.
Firmy a velké investiční společnosti prodávají akcie nejrychlejším tempem za poslední roky, snaží se tak využít oživení na trhu. Podle společnosti Dealogic, která sleduje aktivitu v tomto odvětví, firmy a podniky soukromého kapitálu jen od konce dubna investorům takto nabídly akcie za více než 24 miliard dolarů, v přepočtu 528 miliard korun.
I v září pokračoval trend negativních výsledků běžného účtu platební bilance ČR, který je jedním ze základních ukazatelů vnější nerovnováhy ekonomiky. Podrobně statistiku komentuje Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
V západním světě začal lov na majetky ruských oligarchů a vrcholných politiků zapsaných na sankční seznamy, v ikoně technologického světa, kalifornském Silicon Valley, mají složitější problém. Tamní firmy se chtějí zbavit svého ruského investičního stínu nad sebou. Není to vůbec jednoduché, ve hře jsou vysoké sázky. Loni podle dat společnosti PitchBook ruští investoři kromě rozdávání hotovosti firmám s rizikovým kapitálem nalili devět miliard dolarů přímo do startupů, uvedla agentura Bloomberg.
Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard korun), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.