Zhruba čtyři miliardy korun (170 milionů dolarů) získala skupina Rohlik Group, do které patří on-line supermarket Rohlík.cz, na urychlení rozvoje a rozšíření služeb v dalších evropských zemích.
Firmy a velké investiční společnosti prodávají akcie nejrychlejším tempem za poslední roky, snaží se tak využít oživení na trhu. Podle společnosti Dealogic, která sleduje aktivitu v tomto odvětví, firmy a podniky soukromého kapitálu jen od konce dubna investorům takto nabídly akcie za více než 24 miliard dolarů, v přepočtu 528 miliard korun.
I v září pokračoval trend negativních výsledků běžného účtu platební bilance ČR, který je jedním ze základních ukazatelů vnější nerovnováhy ekonomiky. Podrobně statistiku komentuje Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
V západním světě začal lov na majetky ruských oligarchů a vrcholných politiků zapsaných na sankční seznamy, v ikoně technologického světa, kalifornském Silicon Valley, mají složitější problém. Tamní firmy se chtějí zbavit svého ruského investičního stínu nad sebou. Není to vůbec jednoduché, ve hře jsou vysoké sázky. Loni podle dat společnosti PitchBook ruští investoři kromě rozdávání hotovosti firmám s rizikovým kapitálem nalili devět miliard dolarů přímo do startupů, uvedla agentura Bloomberg.
Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard korun), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin.
Česká chemička Draslovka uzavřela dohodu s firmou Oaktree Capital Management, která do ní bude investovat 150 milionů dolarů. Kapitál Draslovka využije na svůj další růst. Firma také oznámila další důležitou akvizici, tentokrát australské společnosti Mining and Process (MPS).
Letošní leden rozhodně nepatří k těm novoročním startům, na které by veřejně obchodované společnosti rády vzpomínaly. Nedařilo se nejen existujícím akciovým titulům, ale ani nováčkům, kteří se v tomto období pokusili vstoupit na burzu. Globálně poslali investoři do nově zalistovaných firem „pouze“ 26,7 miliardy dolarů, což je v meziročním srovnání propad o 60 procent. IPO za více než šest miliard dolarů firmy raději skrečovaly, píše Bloomberg.
Maďarští podnikatelé loni významně posilovali svůj byznys na českém trhu. Objem základního kapitálu českých firem, který kontrolují majitelé z Maďarska, se mezi lety 2020 až 2021 zvýšil o téměř sto procent na 15,5 miliardy korun. Nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem zůstávají Slováci, co do objemu zainvestovaného kapitálu ale vítězí Němci, kteří do tuzemských firem vložili pětinásobek toho, co slovenští, ukrajinští a ruští podnikatelé dohromady. Vyplývá to z dat poradenské společnosti Dun & Bradstreet.
Banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila od října 2022 tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 procenta. Již v květnu rada ČNB zvýšila s účinností od července 2022 sazbu na jedno procento. Aktuálně je uplatňovaná sazba 0,5 procenta. Ta platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích třech letech investovat 600 miliard dolarů (zhruba 12,6 bilionu Kč) do infrastruktury a pracovních míst ve Spojených státech. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma.
Prezident Spojených států Donald Trump přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Pražská burza potřetí v řadě vylepšila historické maximum. Index PX dnes stoupl o 0,35 procenta na 2426,91 bodu. Při oslabování většiny hlavních emisí táhl burzu nahoru zejména růst ceny akcií bank. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři a půl roku. Mezi americkými domácnostmi rostou obavy z negativních hospodářských dopadů omezení chodu federální vlády, tedy takzvaného shutdownu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Letošní sklizeň vinných hroznů ve Francii by podle výhledu měla zůstat druhý rok na historickém minimu. Stejně jako loni 🍷🍷🍷 by se mělo vyprodukovat 36,2 milionu hektolitrů. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. Sklizeň bude horší kvůli letním vedrům a suchu.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v další větvi korupční kauzy Dozimetr nově obvinili 13 lidí a čtyři firmy. Napsaly to Seznam Zprávy (SZ). Policisté znovu stíhají i ty, které obvinili už v hlavní větvi případu v roce 2022. Jde o podnikatele Michala Redla, Pavla Kosa, Zakaríu Nemraha, Pavla Dovhomilju, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína, tehdejšího vedoucího jednotky informačních technologií DPP Luďka Šteffela nebo někdejšího šéfa právního odboru této společnosti Dalibora Kučeru.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Celospolečenské ztráty způsobené dopravními 🚨🚨🚨 nehodami v loňském roce v Česku vzrostly meziročně o dvě procenta na 149,39 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nehod. Údaj zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, podle kterého výši ztrát ovlivnila inflace. Při výpočtu centrum zohledňuje veškeré náklady vyvolané dopravní nehodou, od výjezdu hasičů, přes soudní poplatky až po sirotčí či vdovské důchody.
Kubistická olejomalba Zátiší malířské Bohumila Kubišty z roku 1913 bude hlavním obrazem sálové aukce, kterou v neděli 9. listopadu pořádá společnost Adolf Loos Apartment & Gallery v pavilonu Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vyvolávací cena je 29 milionů korun.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup, a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která "vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně".